Blackout neboli rozsáhlý výpadek elektrického proudu
Je vícero druhů krizových situací, které ohrožují lidstvo na naší planetě Zemi. Jednou z nich je tzv. blackout neboli rozsáhlý výpadek elektřiny. Na elektrický proud u nás funguje téměř všechno. Dojde-li k jeho výpadku, vedle jiného se nepoužitelnými stanou platební karty, oněmí mobilní telefony, počítače, ze stojanů nepoteče benzin ani nafta, z kohoutků voda, nepojede samozřejmě ani MHD… Podobný vliv bude daná situace mít i na průmysl, včetně toho stavebního.
Katastrofa nabude obřích až děsivých rozměrů v déle trvajícím čase absence elektřiny, kdy do tří dnů se začnou vylévat kanalizační splašky do ulic, na chodníky a zpět do domů, v zimě v panelácích zmrznou jejich obyvatelé (a že jich tam bydlí většina). Jen na okraj připomínáme další hrozby v podobě epidemií, válek, hladomoru, tornád, povodní, terorismu, migrace, islamismu, nedostatku vody… Snadno si lze dosadit i jiné hrůzy.
My však zůstaňme u avizovaného blackoutu, který v nedávném, byť krátkém čase, ochromil jistou část Prahy. Jak mu čelit? Nasazením složek jednotného záchranného systému, které však pomohou ne stoprocentně úspěšným zásahem, neboť nejsou dostatečně početné, financované, vystrojené a vyzbrojené. Málo je i náhradních zdrojů energie a ještě méně je mezi námi těch znalých, co je umějí uvést do provozu. O to, abychom měli pokrytí rozsáhlého výpadku elektrického proudu, se mj. starají přečerpávající vodní elektrárny ČEZ, chcete-li velké baterie v energetické soustavě. Vyrovnávají nedostatek či nadbytek elektřiny v celé síti.
Následuje o nich několik řádků. Řeč je o magickém oku Jeseníků čili vodní elektrárně Dlouhé stráně v Hrubém Jeseníku, dále o jaderné elektrárně Dukovany, o soustavě přehrad Dalešice – Mohelno a konečně o Štěchovicích II na řece Vltavě. Ty v případě potřeby najednou na plný výkon do dvou minut. V případě nadbytku elektřiny v síti čerpají vodu z dolní nádrže do horní, v čase nedostatku vyrábějí v turbínách elektrickou energii. Slouží tedy jako obří akumulátor.
V Česku se k tomu účelu navíc začínají využívat i další možnosti výroby elektřiny, a sice plovoucí fotovoltaické elektrárny. První z nich leží na horní nádrži přečerpávající hydroelektrárny Štěchovice II (Středočeský kraj), kde ji testuje ČEZ. Pro představu: přes 30 vzduchem plněných plováků drží nad hladinou takzvané stříšky. Konstrukce je fixována pojezdovými lyžinami připevněnými na stěnách nádrže.
První plovoucí fotovoltaická elektrárna v Česku
Díky testovací plovoucí solární elektrárně na Homoli, horní nádrži přečerpávací vodní elektrárny Štěchovice, energetici v reálném prostředí zjistí vlastnosti nosných plováků a…
Velmi spolehlivým řešením je vlastní a autonomní fotovoltaická elektrárna. Ta zejména na rodinných domech realizuje cca po tři čtvrtiny roku až úplnou energetickou soběstačnost. Jen v zimě bývá nutné čerpat i z rozvodné sítě. Uživatel přizpůsobuje své chování slunečním podmínkám, což často necítí jako nedostatek, ale výzvu.
Na pořadu dne je i energie z nitra země. Přišlo se na to, že nejlepší využití geotermální energie je k vytápění objektů. Zatím největší projekt u nás, Synergys, bude realizován v Litoměřicích. Zjednodušeně řečeno – jedním z hlubinných vrtů poteče do země voda, v hloubce se ohřeje, druhým vrtem vyčerpá a dodá teplo tisícovkám domácností.
Co by měl mít nejen na paměti každý z nás, aby alespoň z počátku a jistou dobu zvládal čelit výše uvedeným negativním jevům včetně blackoutu? Osobní doklady v nepromokavém obalu, plnou nádrž svého automobilu, rezervní teplé oblečení, zásobu pitné a užitkové vody, nekazící se potraviny, světelný zdroj, nůž, zápalky a funkční radio.
