Pařížov, přehrada jako z pohádky

Nedaleko obce Běstviny v Železných horách se ukrývá jedno z nejpůvabnějších českých vodních děl, Pařížov. Přehrada, která je zařazena mezi kulturní technické památky, byla na počátku 20. století vystavěna v okouzlujícím gotizujícím stylu a nachází se v malebném údolí řeky Doubravy. A právě povodně a škody, které tato řeka v minulosti napáchala, se staly důvodem její výstavby.

Hráz přehrady je tvořena klenbou, avšak bez jejího statického započtení. Oficiálně je uzavřena a oplocena, avšak branka zůstává za denního světla otevřena a místní hrázný tak umožňuje všem ohleduplným návštěvníkům vstoupit a celé dílo si zblízka prohlédnout. A stojí to za to. Po vstupu a pohledu na věžičky připomínající cimbuří se mnohým zatají dech. A pohled z 31m výšky do okolní romantické krajiny a údolí se skalními výchozy zaujme snad každého.

Levá kaskáda zachycená na ilustrační fotografii je přilehlá k bočnímu přelivu (na fotografii nezachycen) a ústí do hlavního řečiště. Lávka v dolní části pak slouží jako přístupová cesta k domku limnigrafu (zařízení pro měření množství odtékající vody).

Pařížov, jen část původního plánu

Přehrada Pařížov byla na řece Doubravě, asi 300 m nad obcí Pařížov vybudována v reakci na povodně, které se daným územím prohnaly v letech 1885, 1888 a 1897. Zemskou komisí pro úpravu řek byl proto vypracován generální program na úpravu řeky Doubravy od jejího zaústění do Labe až po obec Žleby. Bylo rozhodnuto o zřízení celkem čtyř ochranných nádrží. Skutečně realizováno však bylo nakonec pouze vodní dílo Pařížov. Mimo protipovodňové funkce toto slouží dnes i k nadlepšení minimálních průtoků, je využívána jeho energie v podobě vodní elektrárny a v přehradě též probíhá chov ryb.

Přístup k obsluhovým domkům je po lávce přes vývar pod hrází.

Zkušení autoři

Výstavba byla zahájena v létě roku 1908 a ujala se jí stavební firma Ing. Vendelína Dvořáka (stavební inženýr, podnikatel v oboru vodních staveb) ve spolupráci s architektem Čeňkem Křičkou. Šlo o rodáka z Libic nad Cidlinou, z jeho návrhů zmiňme například novorenesanční budovu Občanské záložny v Kolíně či vlastní autorovu vilu ve stejném městě na ulici Ovčárecká (odkaz na foto vily zde). Mimo jiné se jako pražský zastupitel zasadil i o tehdy nadmíru moderní řešení některých technických pražských komunikačních problémů.

Gravitační přehrada

Ale zpět k přehradě Pařížov. Jedná se o tzv. gravitační přehradu (tížnou), která se vyznačuje tím, že vnějšímu zatížení hydrostatické síly odporuje jen svou vlastní tíhou. Kopíruje přitom tvar základního statického trojúhelníku se skloněným návodním lícem.

Dvě šoupátkové věže slouží k ovládání základových výpustí. Ty slouží k úplnému vyprázdnění nádrže a k regulaci odtoku. Patří k hlavním znakům gravitačního (tížného) typu přehrad.

Postup

Základová spára je z důvodu pevného skalního podkladu umístěna 7 metrů pod dnem původního řečiště. Materiál použitý na zdivo přehrady sestává z místního lomového kamene ruly (celkem 35 000 m³), zakončovací kameny jsou pak žulové (dovezeny z Přibyslavic a Skutče). Obě uvedené horniny patří mezi panující na Železnohorsku a jejich použití bylo tedy více než logické. V neposlední řadě byla podstatná též jejich pevnost, nenasákavost a mrazuvzdornost. Kámen na přehradě Pařížov byl kladen do cementrotrasové malty velké tloušťky vyrobené z čistého labského písku (na vlastnostech malty záleží vodotěsnost a celková bezpečnost hráze, tudíž muselo jít o materiál vodotěsný a pevný). Kvůli obraně před průsaky vody do tělesa hráze byl návodní líc navíc opatřen dvojitou cementovou omítkou s draselným mýdlem a dvojnásobným siderostenovým nátěrem (lak, složený z dehtových smol a olejů s přísadou síry, parafínů a kaučuku, vzdorující dobře povětrnostním vlivům a působení kyselin). Uvnitř tělesa byly uloženy svislé drenážní roury odvádějící vodu do chodby u základových výpustí. Pata i boky hráze byly utěsněny jílem. Zděné přehrady včetně Pařížova byly v první polovině 20. století budovány bez pomoci mechanizace a dnes se k nim proto přistupuje pouze ojediněle.

Prvním testem přehrada prošla

Stavba byla dokončena v roce 1913. Při jejím napouštění, jehož délka byla odhadována na 4 týdny, došlo k přívalovým dešťům v okolních horách. Napuštění proto trvalo nakonec pouhé 4 dny. Přehrada v této své první, ač neplánované zkoušce obstála a předvedla své schopnosti ihned po zahájení provozu. Ten v současnosti probíhá přibližně následovně. Hladina v nádrži je regulována dvěma základovými výpustmi. Na návodní straně byly původně opatřeny šoupátkovými uzávěry, jejich ruční ovládání ale bylo v roce 1963 nahrazeno elektropohony (nyní ovládané dálkově z kanceláře hrázného). Hladina vody je mimo to regulována i pomocí tří potrubí umístěných v obtokové štole (o délce 142 m). Dva bezpečnostní přelivy slouží jako prostředky k ochraně proti přelití hráze. První boční je umístěn na levém svahu, druhý korunový nehrazený na vrcholu pravé strany hráze.

Návštěvníci přehrady Pařížov si mohou prohlédnout vystavený původní litinový šoupátkový uzávěr z obtokové štoly. Byl vyroben v roce 1912 ve Vítkovických železárnách. Váží 2,5 tuny a je průměru 800 mm. Těchto uzávěrů bylo na vodním díle Pařížov umístěno deset kusů na pěti výpustech.

Malá vodní elektrárna

V roce 1992 došlo na vodním díle Pařížov ke zřízení malé vodní elektrárny. Obě základové výpustě byly v prostoru schodiště obsluhových domků pod hrází osazeny Bánkiho turbínami. Tato rovnotlaká zařízení jsou vhodná obzvláště na malých tocích jako je Doubrava, tedy tam, kde by jiné stroje nevycházely z důvodu konstrukční složitosti provozně ani ekonomicky efektivní. Bánkiho turbína je naopak konstrukčně velmi jednoduchá a teoreticky zhotovitelná i svépomocí. Zvláštností je, že jsou lopatky turbíny obtékány ve dvou směrech. Generátor elektrárny byl umístěn do horního podlaží domku a napojen plochým řemenem na turbínu. Elektrárna v současnosti disponuje výkonem 150 kW.

Vodní elektrárna je v případě rapidního stoupání průtoku vody kvůli nadprůměrným srážkám z provozu odstavována, aby bylo umožněno využít základové výpustě k plnému průtoku a zabránit tak katastrofálním následkům velké vody. Došlo k tomu například při dvacetileté povodni v červenci roku 1997, kdy voda odtékala i přes bezpečnostní přelivy. Za dobu svého působení zažila přehrada Pařížov povodně celkem 13x.

Vodní dílo Pařížov v číslech

Ráz stavby

Během provozu přehrady Pařížov došlo samozřejmě k mnoha zásahům, ať už v rámci pravidelné údržby či větší rekonstrukce. Zmiňme třeba nahrazení původních šoupátek klapkovými uzávěry, napojení na veřejnou elektrickou síť… Žádná dodatečná úprava však nenarušila původní architektonický ráz stavby. Neváhejte proto toto místo navštívit. Je pro jarní výlet jako stvořené.

Slavné vily hlavního města Prahy: jakou skrývají historii?

Kde jinde hledat neobyčejné historické vily než v samotném srdci naší republiky? Vydejte se s námi do proslulých, ale i ne tolik známých pražských vil, které mají duši.…

Související články

• Prvorepublikové vodní dílo Les Království