Budiž světlo aneb Renesance luxfer

Dostatek světla v interiéru je dle statistik jedním z rozhodujících kritérií při koupi nového bydlení. Prosvětlenost interiéru také zvyšuje hodnotu nemovitosti. Lidé si uvědomují, jakou roli přirozené osvětlení hraje a nakolik ovlivňuje jejich fyzické zdraví a psychickou pohodu. Trvají proto na dostatku oken a upřednostňují velké prosklené plochy. Ne vždy však touží po průhlednosti a preferují průsvitnost. Řešením jsou skleněné tvárnice známé pod názvem luxfery. Vězte, že nabízejí mnohem více, než si dovedete představit.

V některých starších staveních, převážně venkovského charakteru, ale také v přízemních bungalovech není tak jednoduché přivést světlo všude tam, kde je ho zapotřebí. V objektech s hlubokými dispozicemi najdeme i místnosti, v nichž okna mnohdy zcela chybějí, případně je chceme rozdělit větší pokoj na dva. Jak ale dostat denní světlo do obou? Využít můžeme například světlovody, avšak ty nemusejí být vždy finančně dostupné.

Luxfery uvnitř i vně

Efektním řešením mohou být prosklené příčky. Nemusí přitom jít jen o standardní průhledné skleněné stěny, jež známe z kancelářských budov. Své uplatnění nacházejí sice i v rodinných domech a bytech, ale díky své vysoké transparentnosti obvykle jen v ložnici, kterou oddělují například od koupelny. Tam, kde si však přejete zachovat soukromí, můžete volit neprůhledné, ale průsvitné skleněné tvárnice. Obnoveným trendem poslední dekády jsou totiž všem známé luxfery. Stavbu příček z nich lze realizovat jak v rámci interiéru, tak exteriéru jako doplnění obvodového zdiva.

Bylo nebylo před více než sto lety

Za předchůdce dnešní luxfery je považována skleněná destička, z vnitřní strany opatřená řadou příčných hranolů, kterou si v roce 1881 nechal patentovat Brit James G. Pennycuick. Skleněné tvárnice podobného typu se o téměř dvacet let později začaly vyrábět i na americké půdě, ale oblíbenými se staly až poté, co do jejich vzhledu zasáhl architekt Frank Lloyd Wright, jenž luxfery obdařil barevným květinovým vzorem. Další krok v popularizaci tohoto produktu učinil Švýcar Gustave Falconnier, který na Světové výstavě v Paříži roku 1900 představil duté skleněné tvárnice se skvělými tepelně i zvukověizolačními vlastnostmi. Od té doby byly využívány nejen pro průmyslové haly a sklady, ale též do rodinných domů.

Prosvětlení bungalovů s vazníkovým krovem

Standardní podoba jednopodlažních staveb typu bungalovu, na jakou jsme zvyklí z českých obcí, se mění. Architekti i majitelé se snaží o zajištění většího množství přirozeného…

Funkcionalisté – průkopníci luxferového trendu

K první realizaci stavby s luxferami v českých zemích došlo v roce 1902; Dušan Jurkovič je použil k osvětlení schodiště při přestavbě Janova domu v Luhačovicích (ve stylu lidové secese). První polovina 20. století ale částečně patřila i funkcionalistickým architektům, kteří si je také zamilovali. Díky Josefu Gočárovi, například, byla luxferami prosvětlena i věž kostela sv. Václava v Praze.

Většina z nás však luxfery zná paradoxně z dob socialismu. Ačkoli se tehdejší doba vyznačovala spíše úpadkem architektury i stavebnictví a luxfery byly k dostání jen v méně kvalitním provedení, staly se levnou náhradou drahých okenních tabulí. Po sametové revoluci, kdy se v Česku objevilo velké množství inovativních materiálů, došlo ke snížení poptávky, dnes jsou ale skleněné luxfery opět populární. Jejich cena se pohybuje přibližně od čtyřiceti korun za kus, avšak lze narazit i na designové kusy (kupříkladu s metalickým nástřikem či speciální tvarovky), u nichž cena za kus převyšuje i tisíc korun. Jejich současná produkce je natolik rozmanitá, že naplní potřeby téměř všech zákazníků. Dokonce nadále probíhá jejich výroba i v českém Duchcově.

Nosné skleněné cihly

V poslední době jsou dostupné také skleněné cihly. Jde o nosný stavební prvek, hodí se zejména pro interiérové využití. Snesou zatížení více než 2500 kg/cm², disponují výbornou požární odolností (hodnota El 60). Kvalitní skleněné cihly jsou přitom vyráběny povětšinou ručně a každá je díky tomu originálem.

Akustická i tepelná izolace

Ale zpět ke klasickým luxferám. Výrobci moderních typů se chlubí jejich vynikajícími fyzikálními vlastnostmi. V technických listech deklarují lepší akustickou izolaci, než jakou vykazují leckteré zdicí materiály. Také tepelná izolace se pohybuje v příznivých úrovních. Není se proto třeba obávat výrazného přehřívání interiéru v létě či úniku vyrobeného tepla v zimě v případě jejich využití v obvodových zdech. Standardní luxfera má sice nevalnou hodnotu tepelné izolace U = 2,9 až 3,1 W/(m²K), avšak na trhu se rovněž objevují speciální tvárnice s parametry U = 1,1 až 1,5 W/(m²K). Poslední jmenované jsou po výrobě rozděleny na dvě části, mezi něž je vlepena další skleněná deska a vzniklé dvě dutiny jsou vyplněny argonem. Pokovením je docíleno přerušení tepelného mostu a dosaženo lepší tepelné izolace. Důležité je následné dodržení výrobcem daných postupů realizace a použitých materiálů. Procesy „zdění” obvykle zahrnují nutnost aplikace speciální termoizolační malty s distančními křížky.

Vysoká světlopropustnost

Není nutno obávat se ani snížené propustnosti světla, které by v interiéru mohlo chybět. Luxfery jsou neustále zdokonalovány a v současnosti nabízejí světelnou propustnost srovnatelnou s klasickým okenním dvojsklem. Velkou výhodou je také fakt, že luxfery jsou v rámci hodnocení hořlavosti materiálů zařazeny do třídy A, jsou tedy nehořlavé. Existují i luxfery (pro svislé i vodorovné konstrukce) dosahující požární odolnosti El 90.

LED osvětlení nedoporučováno

Dostupné jsou různé velikosti, tvary, barvy a vzory luxfer, aplikovat můžete i matnou povrchovou úpravu (leptáním či pískováním), možnosti jsou takřka neomezené. Lze do nich také nechat integrovat LED osvětlení. Odborníci od něj však spíše zrazují. LED pásky s jemnými tištěnými spoji nejsou v luxferách provětrávány, zdicí materiály mohou naleptávat jejich povrch. V případě poruchy je navíc zapotřebí stavební zásah v podobě sekání či bourání stěny.

Barvy

Barevné luxfery jsou vyráběny dvěma způsoby, a to buď přímo z barevného skla (na slunci tak neblednou ani nemění svůj odstín), nebo je obarvena vnitřní dutina již vyrobené luxfery, díky čemuž lze dosáhnout i velmi sytých odstínů. Druhá zmíněná varianta je však vhodná pouze do interiéru, jejich expozice slunci a povětrnostním podmínkám by mohla způsobit praskání materiálu a blednutí barvy. Též lze kombinovat luxfery různých velikostí a vzorů, a vytvořit tak velmi originální design stěny. Ta může být i oblouková.

Montáž zvládne i laik

Vedle klasické realizace, která je díky moderním materiálům mnohem snazší než v minulosti, jsou na trhu dostupné i různé „hobby” montážní sady, jež stavbu s luxferami usnadní. Není tak potřeba investovat do montáže odbornou firmou a zvyšovat náklady. Každý šikovný kutil to zvládne i sám. Jednotlivé systémy však mají svá specifika, výhody a omezení, vše si tedy dobře ověřte ještě před nákupem materiálu.

Producenti nabízejí také možnost dodání hotové prefabrikované luxferové stěny, která je v místě určení jen náležitým způsobem usazena. Jde o hotové panely vhodné zejména pro instalaci horizontálních ploch. Panely jsou vyrobeny na míru a v místě určení se jen usadí do připraveného otvoru. Svislé konstrukce je však doporučováno realizovat spíše standardním způsobem (kvůli zachování originálního designového vzhledu, kterého prefabrikací těžko docílíme).

Stěny, zábradlí i podlahy

Na paměti je potřeba mít pouze to, že luxfery nelze umístit například na plovoucí podlahu, podmínkou je pevný vodorovný podklad v šíři luxfery (hrubá podlaha, případně dlažba), a také to, že je omezen rozměr pro jeden dilatační celek. Pro velké plochy se tedy provádí dilatační spára. Při splnění všech předpokladů pak může být realizována i skutečně velká luxferová plocha v téměř jakémkoli prostředí. Nejčastěji jde o rozmanité zástěny (třeba ve sprchových koutech) a prostory schodiště či předsíně, které tím získají tu pravou prosvětlenost. Zajímavou možností je také jejich instalace na balkonech a terasách, kde nahradí zábradlí a učiní je výjimečnými. S panely, jež jsme popsali v předchozím odstavci, můžete realizovat dokonce vodorovné luxferové konstrukce nahrazující standardní podlahu a strop. Pokud pak nelze panel do objektu instalovat za pomoci techniky, lze jej rozdělit i na menší dílce, s nimiž je možné poměrně snadno manipulovat.

Integrovaná fotovoltaika

Vývoj skleněných tvárnic či cihel přitom zdaleka nekončí. Důkazem je třeba velmi slibně vypadající výzkum startupové společnosti Build Solar (probíhající pod záštitou Institutu pro životní prostředí a udržitelnost na britské Exeterské univerzitě). Ten se zaměřuje na integraci fotovoltaických technologií právě do luxfer (pod názvem Solar Squared). Finální produkt by měl nejen vyrábět elektřinu, ale též propouštět dostatek světla do vnitřních prostor budovy a efektivně tepelně izolovat. A to vše cenově dostupně (dle vyjádření výzkumníků). Sluneční záření tak bude využito na maximum. Světelná složka poputuje do interiéru, zatímco ta tepelná vyrobí elektrickou energii. Máme se tedy i dál nač těšit.

Fotogalerie

Související články

• Okna, světlo, teplo, vzduch a architektura
• Světlo v bytě a kanceláří
• Jak se zbavit výhně v ateliéru či zimní zahradě?