Světlo v bytě a kanceláři

Světlo hraje v našich domácnostech i na pracovištích velkou roli. V obou případech jde o interiéry, avšak očekávání, která od osvětlení v těchto dvou funkčně odlišných prostorech máme, se liší. Kancelář bývá osvětlena výkonnějšími světelnými zdroji, domácnost preferuje hru stínů, světelných efektů a snaží se primárně o využití světla jako estetického prvku.

Přirozené světlo

Hlavním zdrojem světla je Slunce. Závisí na něm biorytmy člověka, nenamáhá oči člověka tolik, jako je tomu v případě světla umělého. Vhodně umístěná okna, ideálně do všech světových stran, jsou vysokou hodnotou obydlí. Intenzitu světla pak můžeme regulovat za použití stínicí techniky, která zamezí přehřívání místnosti. [1] Dostatek denního světla sníží náklady vynaložené na svícení, zatraktivní interiér a navíc ho opticky zvětší. Potvrzují to i statistiky, kde až 70 % investorů udává dostatek denního světla jako hlavní parametr při pořizování nové nemovitosti.

Do vnitřních prostor proniká světlo okny, případně světlovody. Světlovodným potrubím lze slunce přivést kamkoliv do domu (nezávisle na dispozičním řešení bytu). Nejdůležitější hodnotou vhodně navrženého světlovodu je, že dovede přenést přirozené světlo. Komory, koupelny či šatny tak získají to nejlepší osvětlení. [5]

Parametry umělého osvětlení

Pobyt člověka v uměle osvětlených interiérech se prodlužuje. Jeho náhradou je umělé osvětlení. Osvětlení přímé je nestíněné. To nepřímé může být ukryto za závěsy, stínidly a nebo se odráží od stěn, a je pro oči vhodnější. Při výběru správných svítidel bychom však měli brát ohled na následujících 5 parametrů:

Velkou roli hraje teplota chromatičnosti osvětlení. Je udávána v Kelvinech (K), kdy teplota O^° C = 273 ,15 K. Tam, kde preferujeme relaxační atmosféru, volíme spíše světelné zdroje s tepelnými hodnotami do 3000 K. V prostorech se zvýšenými požadavky na výkon, jako je kancelář nebo fitness centrum, jsou vhodná chladná bílá svítidla (nad 5000 K). Leč je udáváno, že dlouhodobé vystavování intenzivním studeným tónům oko poškozuje a narušuje spánkový cyklus. Ideální je taková teplota rozžhaveného tělesa, jehož tepelné záření se barevným vjemem lidského oka nejvíce blíží umělému světelnému zdroji. Za tímto účelem je vhodné použít tzv. biodynamické osvětlení, které umožní plynulé změny chromatičnosti, intenzity a směrových vlastností světelného toku. Tím umělé osvětlení přiblížíme tomu přirozenému, které mění během dne svou teplotu barev v rozsahu cca 3000 – 8000 K. Vše je naprogramováno v řídicím systému v podobě dynamických světelných scén. Ty nejsou závislé pouze na denní době, ale také na ročním období. [12] [2]

Dalším důležitým parametrem je intenzita osvětlení udávaná v luxech. Je nastavována podle toho, jaký druh činnosti vykonáváme. Do spojovacích chodeb v domácnosti není potřeba osvětlenost vyšší než 200 lx, v pracovnách a ve školách je vyžadována intenzita přesahující hodnoty 500 lx a na pracovištích s miniaturní elektronikou je potřeba svítidlo s intenzitou až 2000 lx. [10]

Světelný tok (Φ) vyjadřuje množství světelné energie, kterou zdroj vyzáří za 1 sekundu. Udává tedy světelný výkon zdroje. Je vyjádřen v lumenech (lm). Například halogenová žárovka 25 W disponuje tokem přibližně 210 lm, LED žárovka 3 W může mít hodnotu 240 lm. Tato veličina je velmi složitě měřitelná, čehož často zneužívají výrobci. Je nutné posuzovat ji také subjektivně a především nespoléhat pouze na nejlevnější zdroje. [10]

Nemalou roli při výběru a umisťování svítidla hraje také index oslnění (UGR_L). Jeho trvale zvýšené hodnoty narušují zrakovou pohodu a mohou vést i ke zrakovým poruchám. Povolená hodnota oslnění, například na pracovištích jako je archiv, je maximálně UGR 25, v počítačových učebnách je to UGR 19. Zvýšené pozornosti dbejte především v případě nekvalitních LED zdrojů. [9]

Index podání barev (udáván jako Ra nebo CRI) pak číselně vyjadřuje shodu toho, jak vnímáme předměty osvětlené uměle v porovnání s jejich osvětlením denním světlem. Pohybuje se v rozmezí hodnot 0 a 100, přičemž čím vyšší číslo, tím lepší rozeznatelnost barev. Dle norem jsou do domácností doporučovány umělé světelné zdroje s Ra vyšším než 80. [6]

Technologie

Nejznámějším zdrojem umělého světla je wolframová žárovka. Dnes se od ní z důvodů nízké barevné teploty, malé svítivosti a krátké životnosti postupně ustupuje.

Hlavním pozitivem halogenových žárovek, které pracují na stejném principu jako žárovky klasické, je životnost až 4000 h, konstantní světelný tok po celou provozní dobu a vyšší chromatická teplota spojená s vyšší svítivostí. Je možné je stmívat a disponují širokou škálou teplot barev. Umisťují se např. do příručních lampiček a na jiná místa, kde vyžadujeme okamžité ostré světlo. Jsou však vyrobeny z křemenného skla, které může být snadno poškozeno. Jejich účinnost je vyšší než u kompaktních žárovek.

Kompaktní zářivky jsou často nazývány úspornými žárovkami. Životnost je v některých případech až 15000 h a jejich základní výhodou je úspora energie. Pracují na stejném principu jako zářivky. Cena je však přímo úměrná kvalitě a jejich start je pomalejší. Navíc čím častěji zapínáme/vypínáme zdroj, tím víc zkracujeme jeho životnost. Právě proto je vhodné je využívat spíše v prostorech s dlouhodobým svícením.

Trubicové a kruhové zářivky jsou ideální využít do míst, kde jsou kladeny vyšší požadavky na optimální využití elektrické energie. Dovedou uspořit až 85 % energie a jejich životnost je až 10 000 h. Jsou však rozměrnější a jejich náběh do úplné svítivosti je pomalý.

Nejmodernější technologií je LED (Light-Emitting Diode), tzn. dioda (dvě polovodičové destičky typu p-n, které mění elektrický proud na světlo). Jde o velmi úsporné svítidlo s životností až 25000 h. Náběh do svítivosti je okamžitý, nebliká. Je snadno recyklovatelná (neobsahuje rtuť). LED zdroje disponují různými barevnými provedeními. Např. pomocí RGB LED diody (obsahující barvy červenou, zelenou a modrou) lze dosáhnout širokého spektra různých barev. Jejich využití je takřka neomezené. Nevýhodou je vyšší pořizovací cena. [11]

Umělé osvětlení domácnosti

Výběr svítidel, přesněji zdrojů světla, se odvíjí od typu místnosti. V ložnicích je základem osvětlení, které snadno pokryje plochu celé místnosti. Důležitá je polohovatelná lampa na psacím stole a nepříliš ostré svítidlo na nočním stolku. V kuchyni se uplatní více zdrojů světla. V obývacím pokoji je nejčastěji využíváno nepřímé relaxační světlo, které doplňuje silný jas televizorů tak, aby nevznikaly přílišné světelné kontrasty nevhodné pro oči. Pro četbu je naopak vhodné přímé osvětlení...

Trendem jsou pak stmívače, které dovolují libovolně nastavovat intenzitu světelného toku, čímž je možné dosáhnout různorodých světelných efektů. Druhy stmívačů jsou tři základní: s ovládáním za pomocí otočného knoflíku, s krátkocestným ovládáním, kde je dle délky stisku zapnuta požadovaná funkce : úroveň jasu, zhasnutí, rozsvěcení, a stmívač bezdrátový, který promění běžné světlo v součást inteligentního systému. To nás přivádí k pojmu inteligentní domácnost. Její součástí může být i osvětlení v domě či bytě, kdy majitel vše ovládá vzdáleně přes aplikaci ve svém mobilním telefonu. [3]

Kancelář

Zaměstnanci, ale i odborníci hodnotí přirozené světlo v práci jako velmi důležité. Jeho nedostatek má přímý vliv na náladu, únavu, a tedy i výkonnost pracovníků. Intenzitu a barevnost denního světla, které se v průběhu dne průběžně mění, lze velmi těžko nahradit.

Nad pracovištěm by mělo být svítidlo umístěno tak, aby neoslňovalo, obzvláště při práci na počítači je vhodné rozptýlené světlo (svítící nahoru či opatřené stmívačem). Pozor ale na stálé přítmí, které není doporučováno. Na pracovištích typu open-space je důležitá flexibilita v podobě rozdělení pracovišť pomocí světelných zón. Jednotliví zaměstnanci si tak mohou nastavovat svítidla individuálně dle aktuální potřeby, případně zapínat různé přednastavené světelné režimy.

U novostaveb již bývá brán ohled na osvětlení od samého počátku výstavby.V kancelářích se umisťují elektronicky ovládané osvětlovací soustavy s tzv. aktivním světlem. Čidla a sensory (denního světla, pohybu...) koordinují osvětlování automaticky. Inteligentní technologie tohoto typu zároveň napomáhají snižování spotřeby energie a zahrnují i funkce nouzového osvětlení.

Do kanceláří je také vhodné umístění plnospektrálního osvětlení, v němž jsou do značné míry zastoupeny všechny vlnové délky (barvy slunečního světla), které možňují nezkreslené vnímání. Jeho základním benefitem je velmi blízké napodobení denního světla. V průzkumech bylo prokázáno, že lidé v práci či ve školách, kde je vyžadováno vyšší soustředění a výkon, vykazují lepší výsledky, pokud pracují v prostředí plnospektrálního osvětlení. [8]

Osvětlení – samostatná věda

V zásadě lze říci, že osvětlení je věda. Pokud nedisponujete ve své kanceláři či domácnosti hojností denního světla, je obtížné umělým osvětlením dosáhnout vhodné intenzity a barvy světla bez oslňování. Osvětlením se dnes zabývají specializované projekční kanceláře a architektonická studia. Zejména v případě větších objektů je na místě vyhledat jejich odbornou pomoc. Pomohou skloubit estetické a funkční řešení.

Související články

• Současné trendy interiérového osvětlení v české designové tvorbě
• Kvalitní osvětlení je tvořeno celou řadou detailů