Českobudějovická rezidence novým městským zeleným ostrovem?
16. června 2020 byl položen základní kámen prvního zeleného bytového domu v Českých Budějovicích. Jeho specifikem je, že jde o první stavbu na území Česka, která překročila hodnotu 50 bodů tepelného komfortu v rámci mezinárodní certifikace Greenpass. Ta je indikátorem vhodného využití zelené infrastruktury v městském prostředí. Mezi hodnocenými parametry je například tepelný výkon budovy, množství vsakované i odpařované srážkové vody, množství spotřebovaného CO2 a další...
Greenpass je nástroj, který vyhodnocuje účinky environmentálních opatření na životní prostředí a napomáhá optimalizovat užití zelené infrastruktury v rámci daného projektu. Doporučuje využít při projektování kupříkladu zelené stěny, alternativní systémy řízení toku dešťové vody a podobně. Cílem je optimalizovat tzv. PET (fyziologickou ekvivalentní teplotu), což je indikátor dopadu místního klima na tepelnou pohodu lidského těla.
Padesát bodů pro českobudějovickou zelenou stavbu
A právě projekt této budovy, pojmenované jako Oskarka, byl opatřen touto certifikací, konkrétně padesáti body z maximálních sta. Pro srovnání: optimalizované halové konstrukce zatím dosáhly maximálního skóre 35 a nejlépe hodnocená bytová výstavba na Slovensku pak 40 bodů. Oskarka tedy přesahuje úroveň jiných podobně realizovaných objektů a prošla by i náročným výběrovým řízením rakouského města Vídně (podle tamní nově požadované a mimořádně přísné koncepce moderní bytové výstavby). Lepších výsledků by bylo možné v tomto případě dosáhnout jen za přispění majitelů okolních parcel a města, kteří by museli zřídit lokality se zelenými ostrovy v ulicích.
Jak se ubránit městskému tepelnému ostrovu
Projektovaná oblast přirozeně zadrží většinu dešťových srážek. Pouze 27 % srážek odteče do stokovací sítě; jde tedy o benefit i pro město, které uspoří na množství přečišťované dešťové vody. Díky navržené zelené infrastruktuře a zeleným střechám dojde ke spotřebování nejméně 19,37 kg CO2 za den.
Společně s aktivním působením zeleně pak dochází k minimálnímu šíření tepla do okolí, tak jak potvrzuje propočet tepelné zátěže projektu na okolí, který je vyčíslen na hodnotu + 0,135 °C. Tento parametr prokazuje zamezení vytvoření tepelného ostrova v dané lokalitě.
Městské tepelné ostrovy
Fenomén městských tepelných ostrovů není novinka. V Austrálii či USA se jedná o téma, které je projednáváno na všech úrovních vlády. I česká architektonická obec si je vědoma…
Postupné ochlazování měst
Architektonické koncepty jako je tento jsou jedním z nástrojů adaptace a zlepšení mikroklimatu. Zelené plochy, ať už na střechách či na fasádách řeší zadržování i odpar vody, zachytávají prachové částice a mění oxid uhličitý na kyslík. Díky tomu se takto zastavěné oblasti ochlazují a celoročně je v nich lepší kvalita vzduchu.
Související články
- V Holandsku vybudovali přes 300 autobusových zastávek se zelenými střechami
- Vertikální zahrady, nápad, který ohromil svět
1) zpracováno z tiskové zprávy Rezidence Oskarka