Hydroponická vertikální zahrada pařížského muzea Quai Branly – Jacques Chirac o délce 200 metrů a výšce 12 metrů je realizací botanika Patricka Blanca. (foto Pack-Shot, Shutterstock)

Vertikální zahrady: nápad, který ohromil svět

Dokážete si představit, že si před vstupem do práce utrhnete z fasády čerstvou jahodu? Vertikální zahrady jsou stále populárnější, a není se čemu divit. Rostliny na fasádách totiž snižují energetickou náročnost budovy, vytvářejí příznivé mikroklima, a navíc upoutají pozornost svým nevšedním vzhledem. Jaké jsou výhody živých fasád? A má tento trend vůbec nějaké stinné stránky?

Za několik posledních let si architekti a designéři oblíbili takzvané zelené fasády. Ty představují techniku kultivace rostlin umístěných na kolmé stěně bez potřeby substrátu. Za inovativním vynálezem vertikálních zahrad stojí francouzský botanik a uznávaný umělecký designér Patrick Blanc, který vycházel z myšlenky, že rostliny ke svému životu potřebují spíše vodu a v ní rozpuštěné esenciální látky než půdu. Jeho vertikální zahrady se dočkaly mnoha úspěšných realizací, například v Sydney či v Musée du quai Branly v Paříži.

Jak živé fasády vznikají?

Vertikální zahradní stěna se skládá ze tří základních částí – kovového rámu, PVC vrstvy a plsti. Na zeď či nosnou stěnu je umístěna speciální konstrukce jako podklad pro PVC plachtu, na níž je připevněna zahradnická plsť. Tato plsť, napuštěná roztokem, zastupuje mech, který v přírodě podporuje kořenový systém mnoha druhů rostlin. Popínavé rostliny, jež mají v architektuře své nezastupitelné místo, jsou následně umístěny po celé ploše stěny. Celý systém funguje naprosto efektivně a ekologicky – rostliny si vezmou jen tolik vody, kolik skutečně potřebují. Zbytek životadárné tekutiny je automaticky odveden zpět do oběhu.

Zeleň přináší nespočet benefitů

Fasáda zásadně ovlivňuje fyzikální i estetické vlastnosti celé budovy. Popínavé rostliny objekt přirozeně zkrášlují a zvyšují jeho tržní hodnotu. Zelené fasády působí jako přirozená klimatizace; zlepšují klima uvnitř budovy i v její bezprostřední blízkosti. Zeleň dokonale chrání fasádu a zčásti funguje jako tepelná i hluková izolace. Navíc výrazně zlepšuje kvalitu ovzduší a napomáhá biodiverzitě. Ačkoli mají zelené fasády řadu výhod, někoho může odradit pořizovací cena či nutnost pravidelné údržby. Dalším, ne tak častým typem vertikální zahrady je zahrada se substrátem, který je umístěn v nádobě s přepážkami.

Téma zelených fasád se týká i vícepodlažních staveb jako je budova One Central Park na předměstí Chippendale v australském Sydney (foto SAKARET, Shutterstock)

Výběr rostlin je individuální

Bezprostředně po rozhodnutí pro vertikální zahradu vyvstává otázka, jaký typ rostlin bude použit. Se správným výběrem pomůže specialista. Nezáleží totiž jen na vkusu, roli hraje i světová strana, na kterou bude zahrada orientována. Mezi vhodné typy rostlin patří úponkaté, ovíjivé, přísavné či vzpěrné. Typickými zástupci, jež lze v našich zeměpisných podmínkách vysazovat, jsou například břečťan popínavý či přísavník pěticípý. Vertikální zahrady lze aplikovat na rozmanité typy budov – administrativní a rezidenční budovy, hotely, restaurace, stadiony, sportovní arény, ale i školy nebo nemocnice.

Proč neosadit zelení i fasády parkovacích domů? (foto Jordi C, Shutterstock)

Vertikální zahrady u nás i ve světě

Vertikální zahrady jsou trendem, který se objevuje na celém světě. Za nespočtem originálních řešení stojí právě již zmiňovaný francouzský botanik Patrick Blanc, k jehož dalším dílům patří například pařížské obchodní centrum ve městě Les Clayes-Sous-Bois, škola v americkém San Franciscu, rodinná vila v Detroitu a nespočet dalších.

Dnes už na trhu působí spousta specializovaných společností či zahradních architektů, kteří dopřejí vašemu domu či administrativní budově vertikální zahradu snů. Zajímavý projekt leží například v nizozemském městě Venlo. Více než sto druhů nádherných popínavých rostlin zde obklopuje městskou radnici, v níž jsou zbudovány kanceláře, výstavní prostory, zasedací místnosti a parkoviště. Unikátní stavba z roku 2016 tak nabízí příjemné místo pro práci i relaxaci. Populární vertikální zahradu můžeme najít i na mezinárodním letišti Edmonton v Kanadě.

Ani Česká republika nezůstává pozadu. K budovám s dechberoucí vertikální zelení na fasádě patří třeba futuristický projekt AFI Karlín Butterfly nebo první živá hala na světě, kterou před pár měsíci představila firma Liko-S a jež stojí ve Slavkově u Brna. Tato průmyslová hala je porostlá desítkami druhů rostlin, nechybí jezírko ani vsakovací zahrada.

Související články

Fotogalerie

Autor: Mgr. Kateřina Saidl
Foto: Shutterstock