CETRIS a nová sluneční architektura

Historie cementotřískových desek CETRIS^® sahá do roku 1987, kdy začala stavba výrobního závodu. V roce 1991 šla za zákazníkem první deska CETRIS^®BASIC. Dnes se desky CETRIS^® vyrábějí ve čtrnácti modelových řadách a prodávají po se celé Evropě, ale také v Africe, Asii a Jižní Americe. Žádána je barevná pestrost, roste zájem o digitální potisk fasádních desek. Desky CETRIS^® mají dlouhou životnost, kterou zaručuje špičková technologie.

Je to logické. Když obyčejné zateplení ztratí už po několika letech původní svěží vzhled, někdy i funkčnost, přestože slib zněl na 25 a více let, máme problém. Řešením je trvanlivé zateplení a fasáda s životností na úrovni základní stavby. Tím je odvětrávaná fasáda a její už klasický příklad, fasáda z cementotřískových desek CETRIS®. Ta může působit velmi barevně, optimisticky a vesele; kdo žádá smutek, najde ho v televizních zprávách.

A je tu další důležitý aspekt, vnitřní klima budov. Důležitý je proto, že dnešní lidé tráví většinu života v budovách, a tomu by mělo být podřízeno také řešení vnější obálky. A jaké? Rozhodně odvětrávaná fasáda z cementotřískových desek CETRIS^®.

Větrané fasády s řízeným sáláním

V létě může slunce rozpálit fasádu až k 80 °C. Za takových podmínek propouští fasádní tepelná izolace až 4,5× více sálavého tepla oproti zimnímu dni, kdy je venku 0 °C. Izolační účinek obvodové fasádní stěny, konkrétně její součinitel prostupu tepla, se tím zhorší např. z pasivní hodnoty 0,13 W/(m²K) až na 0,28 W/(m²K). A to je taktak na úrovni normového požadavku nejhoršího domu, který dnes projde u stavebního úřadu. Zatímco se lze jakž takž spolehnout na izolační účinek tepelné izolace v třeskutých mrazech, tak v létě, zejména když na fasádu praží slunce, to platí jen výjimečně.

Výjimkou, která funguje, je odvětrávaná fasáda s pohledovými fasádními deskami CETRIS^® s nízkoemisivní úpravou na jejich rubu (přivráceném do větrané mezery). Několik cm silnou větranou mezerou mezi deskou a izolací může unikat ven rozpálený vzduch. Ještě naléhavěji se ale potřebujeme zbavit horkého tepelného záření, které z mezery prostupuje do izolace a ohřívá ji. To „zařídí” nízkoemisivní nátěr nebo polep na rubu fasádních desek (sousedícím s mezerou). Lze ho realizovat v rámci stavebních prací. Výpočet podle [1] ukazuje, že tím snížíme sálavou teplotu v mezeře (z 80 °C) na pouhých 27 °C. V zimě naopak zvýšíme sálavou teplotu z cca 0 °C na 18 °C. Neméně důležité je, že letní prostup tepla obvodovou stěnou tím významně přiblížíme k hodnotě, kterou čekáme od deklarovaného součinitele prostupu tepla 0,13 W/(m²K).

Barevnost fasád

Pestrost a barevnost je dnes typická pro výstavbu i v zemích jako je Island nebo Skandinávie a týká se nejen fasád, ale i střech. Systém CETRIS^® jde tomuto trendu vstříc, za což český zákazník, který si na barvy a barevnost ještě zvyká, vděčí silné prodejní pozici materiálů CERTIS^® v zahraničí.

Budoucnost povrchových úprav ale není jen ve vnímání barev, ale v jejich fyzikálních účincích. Barva a kterákoliv jiná povrchová úprava interaguje s vnějším prostředím, jemuž dominuje tepelné záření. Tepelné záření zimní jasné oblohy má u nás za dne teplotu i pod –50 °C, v létě vystoupá k nule. Zatažená obloha má cca o 20 °C vyšší zářivou teplotu. Záření z oblohy se mísí se zářením zemského povrchu a vzniká zemské tepelné záření.

Je-li Δt teplotní rozdíl mezi střechou a zářivou teplotou oblohy, případně mezi fasádou a teplotou zemského tepelného záření, pak mezi nimi probíhá výměna tepla o intenzitě 4,62 × Δt. Tento děj vede k rychlému ustálení teplot, obecně ovšem na jiných hodnotách, než dávají oficiální výpočty.

Vzniká tak zajímavý prostor pro inovace. Barevné, světlé a zejména pak zářivě bílé venkovní povrchy s nízkou selektivní emisivitou pro tepelné záření včetně slunečního přispějí k tepelné účinnosti budov více a efektivněji, než výpočty, které "pracují" jen s teplotami vzduchu a nezaznamenaly ještě existenci sálání.

Špičková technologie

Při naší poslední návštěvě výrobních zařízení společnosti CIDEM Hranice, a.s. nás zaujala především dokonale fungující výrobní technologie. Ač desky CETRIS^® vznikají „pouhým” lisováním vlhké cementotřískové směsi v prostředí horké vodní páry a následně pak za normálního tlaku zrají a vysušují se, bylo zřejmé, že bez plného zvládnutí velkého množství detailů by byl úspěch jen snem.

Výrobní linka prošla v roce 2010 rozsáhlou rekonstrukcí s cílem zvýšit kvalitu a objem výroby. Nové je čistící a brousící zařízení, které dokonale čistí výrobní plechy a zlepšuje tak kvalitu povrchu desek. Byla zmodernizována sušárna, pořízena nová formátovací pila. Při formátování vyrobených desek lze nyní deklarovat nižší hodnoty tolerancí přípustných odchylek rozměrů a tvarů, které jsou výrazně pod normovými hodnotami.

Co se týče povrchových úprav, byla pořízena plně automatizovaná linka se stříkacím strojem KRONOS od italského výrobce MAKOR. Ta dokonale ošetřuje nejen lícovou pohledovou stranu desek, ale i její hrany. Ve vylepšené a rozšířené technologii povrchových úprav nechybí na začátku procesu čistící a brousící zařízení pro přípravu lícové plochy a výkonné sušící a chladící zařízení.

Závěrem přednosti desek CETRIS^®

Jsou ekologické a přátelské k životnímu prostředí. Neobsahují žádné nebezpečné látky, jsou odolné proti benzínu a olejům.

• Jsou ohnivzdorné a podle ČSN EN 13501-1 zařazeny do třídy reakce na oheň A2-s1, d0.
• Jsou vhodné i do vlhkého prostředí i do exteriéru.
• Jsou nebobtnavé. Tloušťkové bobtnání při uložení desky ve vodě po dobu 24 hodin je max. 1,5 %.
• Jsou zvukově izolační (vzduchová neprůzvučnost 30 – 35 dB).
• Jsou mrazuvzdorné, vyhověly zkoušce na 100 zmrazovacích cyklů dle ČSN EN 1328.
• Jsou hygienicky nezávadné, nezapáchají a neobsahují žádné nebezpečné látky.
• Odolávají plísním.
• Desky se řadí mezi lehké materiály (deska tloušťky 10 mm váží jen 14,0 kg/m²).
• Pružnost – deska má modul pružnosti větší než 4500 N/mm².
• Snadná opracovatelnost – desky lze opracovávat všemi běžnými dřevoobráběcími stroji. Lze je vrtat, řezat, frézovat a brousit.

Literatura a zdroje:

[1] Hejhálek, Jiří: Tepelné záření a navrhování reflexních fólií do staveb, Vega 2014.