Exkluzivní rozhovor s ředitelem volyňských SPŠ a VOŠ RNDr. Jiřím Homolkou

Dvoudenní mezinárodní konference Dřevostavby má letos za sebou úspěšný 25. ročník. Jejím pořadatelem jsou Střední průmyslová škola (SPŠ) a Vyšší odborná škola (VOŠ) se sídlem v jihočeském městě Volyni. V jejich čele stojí nepřetržitě ředitel RNDr. Jiří Homolka, který je též vedoucím pořadatelského kolektivu zmíněné konference. Všichni pedagogičtí i nepedagogičtí zaměstnanci mají lví podíl na jejím každoročním veleúspěšném průběhu. A jako každoročně i letos jsme o rozhovor na dané téma požádali pana ředitele.

Jak konference Dřevostavby a Vaše školy překonaly období COVID 19?

Bohužel v době světové pandemie jsme nemohli třikrát po sobě konferenci pořádat. Přiznám se, že s velkými obavami jsme vzhlíželi zejména k loňskému roku, kdy jsme tuto akci pořádali prakticky po čtyřech letech, neboť v roce 2020 byl kompletně připravený ročník necelý měsíc před jeho konáním zrušen z důvodů nemožnosti shromažďování velkého počtu lidí. Složitá situace byla pro nás zejména při zajišťování ubytování, neboť v době pandemie se ve městě zavřela řada restaurací a jediný hotel vhodný pro ubytování zahraničních přednášejících a čestných hostů.

Naštěstí loňský „předjubilejní“ ročník s rekordní účastí nám přinesl nové zkušenosti a pomohla nám zařízení hotelového typu ve Strakonicích a ve Vimperku. Rovněž vloni vytvořená funkce dispečera se při letošním ročníku osvědčila a s dopravou do vzdálenějších míst nebyl žádný problém. Oživením posledních dvou ročníků bylo souběžné pořadatelství workshopů ve školní aule, vybudované ve spolupráci s Technische Hochschule Deggendorf a doprovodné výstavy před školní knihovnou. Konkrétně se letos jednalo o workshop „Stavebně - fyzikální souvislosti dřevostaveb“ ve spolupráci s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov ČVUT v Praze, pod vedením prof. Ing. Jana Tywoniaka, CSc. Nebo vloni pořádané workshopy o nejdelší visuté lávce pro pěší na světě pod názvem „Mezi nebem a zemí“, v podání hlavního projektanta Radka Ondrucha ze společnosti Taros Nova či vystoupení pánů Michala Šopíka, Zbyňka Šrůtka a Samana Saffariana s workshopem „EXPO 2025 - Jak je to tedy s tou udržitelností“.

Skoro by se chtělo napsat, že složitá situace v období pandemie nás přinutila ke změnám, které vedly k oživení celého procesu pořadatelství a odměnou nám byly dvě historicky největší účasti s počtem v obou případech dosahujícím téměř 600 frekventantů z vnějšího prostředí školy.

Prosím o zhodnocení čtvrt století konference, zejména, která byla nejvydařenější a proč?

To je asi nejobtížnější otázka, kterou jsem mohl dostat. Čtvrt století v existenci instituce, jako je naše škola, je přibližně šestina její existence. V životě člověka se jedná přibližně o třetinu života, což je určitě důvod k zamyšlení a ohlédnutí se. My jsme letošní jubilejní ročník připravovali s cílem, aby se zde objevily nejvýznamnější osobnosti za uplynulých pětadvacet let. Druhým přáním bylo, abychom mohli přivítat tři přednášející ze Švýcarska, kteří byli u prvního ročníku v roce 1997. Obě se téměř do puntíku podařilo splnit a skoro máme pocit, že se jednalo o nejúspěšnější ročník. Na druhé straně by to bylo velmi nespravedlivé vůči všem přednášejícím na předchozích ročnících. Jsem přesvědčený, že každý ročník měl své kouzlo a svým způsobem byl nejvydařenější. Úsměvnou perličkou byl třináctý ročník, který byl pro pověrčivé prezentován jako čtrnáctý. To, že se k nám řada účastníků a přednášejících stále vrací i po mnoha letech, je pro nás pro všechny úspěšnou zpětnou vazbou a nejlepším vysvědčením.

Mezinárodní konference Dřevostavby završila čtvrt století existence

Stavební systém budoucnosti, dřevo - surovina moderního člověka, ekologie, úspory energií, suchá výstavba, to byla hlavní témata letošního již 25. ročníku mezinárodní konference…

Které státy, respektive přednášející jsou stálicemi konference?

Stálicemi na konferenci jsou naši přátelé ze Švýcarska, kteří byli již u vzpomínaného prvního ročníku. Jedná se o prof. Dipl. Ing. Thomase Rohnera a Dipl. Ing. Gottfrieda Zelenku (mimo jiné absolventa naší školy z roku 1971) a řada dalších ze země helvétského kříže, v čele s prof. Dipl. Ing. Hermannem Blumerem, který patří v oboru dřevěného stavění k celosvětově uznávaným osobnostem.

Dále nemohu nezmínit univerzitního profesora Dipl. Ing. Hermanna Kaufmanna z Technické univerzity v Mnichově, Dipl. Ing. Arch. Heinze Plöderla z Technické univerzity v Linzi a prof. Dipl. Ing. Gerharda Schickhofera z Technické univerzity ve Štýrském Hradci. Velkou oporou jsou pro nás i reprezentanti země tisíce jezer, v čele s prof. Unto Siikanenem, Architektem SAFA, arch. Mikko Viljakainenem a prof. Pekkou Heikkinenem, Architektem SAFA. Pochopitelně nemůžeme nevzpomenout Kanadu, která je dřevostavbám zaslíbená a zastupoval ji několikrát náš absolvent Ing. Dalibor Houdek Ph.D., Ing. arch. Lubor Trubka a Ing. arch. Robert Malczyk. Bylo by nespravedlivé, abychom nezmínili kolegy z naší spřátelené Technické univerzity ve Zvolenu - počínaje děkanem prof. Ing. Jánem Sedliačikem, PhD., emeritními děkany prof. Ing. Štefanem Barcíkem, PhD., prof. Ing. Igorem Čunderlíkem, CSc., prof. Ing. Mikulášem Siklienkou, CSc. a prof. Ing. Jozefem Štefkem, PhD. Dalšími významnými osobnostmi jsou doc. Ing. Ján Kanócz, CSc., děkan Fakulty umění TU Košice nebo prof. Ing. Jaroslav Sandanus, PhD., ze Slovenské technické univerzity v Bratislavě. Ke stálicím z našich akademiků patří prof. Ing. Jan Tywoniak, CSc., doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., z ČVUT v Praze, doc. Ing. Bohumil Straka, CSc. a prof. Ing. Miloslav Novotný, CSc., z VUT v Brně a prof. Ing. Antonín Lokaj, Ph.D., z VŠB TU Ostrava. Z oblasti aplikovaného výzkumu se jedná o bývalého a současného ředitele Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR prof. Ing. Miloše Drdáckého, DrSc. a prof. Ing. Stanislava Pospíšila, Ph. D. Mám trochu výčitky, že jsem nemohl nebo nedokázal vyjmenovat všechny významné osobnosti, které se představily od roku 1997 na konferenci ve Volyni.

Kdo ještě ve Volyni nepřednášel a Vy byste uvítal jeho vystoupení?

Opět velmi obtížná otázka, která by prozrazovala naše plány do dalších pětadvaceti ročníků. Máme představu, že by se mohl zvýšit podíl zástupců ze zbývajících skandinávských zemí, kde je řada architektů a odborníků na dřevěné stavění. Jsem přesvědčený, že se brzy u nás objeví zástupci Norska a Švédska. Velké úspěchy slaví projekty ateliérů z nejmenší skandinávské země - Dánska, což by mohla být hozená rukavice pro naší konferenci. Určitý dluh cítíme k oběma největším evropským zemím Německu a Francii, jejichž účast na konferenci nekoresponduje s potenciálem odborníků obou zemí. Pokud vše dobře dopadne, uvítal bych vystoupení odborníka z Japonska, neboť zde jsou velké možnosti využití dřevostaveb v seismicky aktivních oblastech.

Jako hodnotíte právě skončený jubilejní ročník?

Uplynulý ročník hodnotím pozitivně zejména z hlediska splnění vytčených cílů. Zároveň jsem vděčný, že se podařilo najít sestavu přednášejících, která přilákala jednu z historicky největších účastí, byť pro řadu firem je dnes složitá doba a financí na další vzdělávání zaměstnanců není nazbyt. Zajímavostí je, že se ve škole prezentovalo přes 60 firem, které se zabývají projektováním, dodáváním nástrojů, nářadí, spojovacích prvků, materiálů a dalších komodit pro výrobu dřevěných konstrukcí i celých dřevostaveb. Daří se nám zvětšovat počet vystavujících firem, což je opačný trend oproti tradičním veletrhům, kde počet zúčastněných firem spíše klesá. Naší přidanou hodnotou je, že se prezentací firem zúčastňují pouze odborníci na danou problematiku.

Vyzdvihněte klady a nastiňte problémy Vaší VOŠ a SPŠ.

Výhodou našeho typu škol je technické zaměření, které je cíleně směřováno k maximální uplatnitelnosti na trhu práce. Jsem trochu zklamaný, že představitelé resortu školství se radují z 80ti procentního podílu uchazečů ze základních škol, kteří si zvolili alespoň jeden maturitní obor. Uvedený krok povede k ještě většímu odlivu žáků ze středních odborných učilišť. Mrzí mě, že při rozvoji sítě škol se více nedbá na potřeby trhu práce a nerespektuje se Gaussova křivka normálního rozdělení. Předpokládám, že ani největší optimista si nemyslí, že ve společnosti budeme mít čtyři pětiny populačního ročníku s maturitou a nejlépe přes 60 procent populace s vysokoškolským vzděláním. U nás ve škole si vážíme uchazečů, kteří k nám přichází studovat jako potomci našich absolventů nebo majitelů firem, které jsou personálně postaveny na našich absolventech. V současné době na Vyšší odborné škole realizujeme ve spolupráci s Dřevařskou fakultou Technické univerzity ve Zvolenu vzdělávací program „Tvorba nábytku a dřevěné konstrukce“, který je velmi úzce provázaný na bakalářské programy „Dřevěné stavby“ a „Tvorba a konstrukce nábytku“. Uvedeným krokem naplňujeme první stupeň profesně orientovaného vysokoškolského vzdělávání s přímým dopadem na trh práce. Podobná situace je v německy mluvících zemích, kde uvedené studium funguje již mnoho let. Věřím, že náš společný projekt přivítají zejména firmy, které se zúčastnily naší konference.

Téma: Veletrhy a výstavy

Přibližte Vaše možné nápady, přání do 26. ročníku 2025.

Není žádným tajemstvím, že již nyní začínáme připravovat „postjubilejní“ 26. ročník a při společenském večeru jsme začali oslovovat potenciální přednášející na úterý 15. a na středu 16. dubna 2025. Nyní máme ještě před sebou 7. listopad 2024, druhý ročník konference „Interiérové tvorby“, který bude součástí oslav 160. výročí založení školy, s vyvrcholením v sobotu 9. listopadu 2024. Pokud dovolíte, tak více nebudu prozrazovat a doufám, že obě akce dopadnou podle našich představ.

Co byste dodal na závěr?

Na závěr bych chtěl poděkovat celému týmu naší školy za skvěle odvedenou profesionální práci a zároveň podotknout, že se již nyní všichni těšíme na 26. ročník. Bude znamenat začátek druhého „Čtvrt století konferencí na škole ve Volyni“.

Za rozhovor poděkoval Zdeněk Svoboda