Globální oteplování jako způsob vládnutí

Zdražování nezbytného zboží a služeb bývá zdůvodňováno různě. Válkami, terorismem, inflací, letní sezónou apod. Málokomu ujde, že se týká hlavně zboží, jehož výroba či dodávky unikly z vlivu trhu. Dalším důvodem je globální oteplování. Jak jinak se mu bránit, než zdražováním energie. Politici a úředníci si od něho také slibují, že jim pomůže ve společnosti zavést pořádek.

Ne každý si může zdražit, jak se mu zachce. Někdo musí zapojit rozum, jiný si vyhrnout rukávy, ale třetí jen přepíše cenovky.

Monopolní korporace tak šplhají po zádech středních a malých firem, živnostníků a obyčejných lidí. Finanční skupiny zrychlují zdražování tím, že kapitál parkují do zásob ropy a plynu. Chátrající eura a dolary slouží jen k akumulaci úspor chudých. Počítá se s tím, že když střadatelé přijdou po dlouhých letech úspory vybrat, nezbude z nich už nic.

Skleníkové plyny nezvyšují teplotu na Zemi aneb nepochopení podstaty věci

Dnešní myšlení o změně klimatu říká, že tzv. skleníkové plyny, hlavně oxid uhličitý, oteplují planetu. Ukažme si, že skleníkové plyny oteplují planetu podobně jako jiné plyny v…

A teď se k nim připojila další síla, environmentalisté. Jsou dnes součástí mocenské struktury, což jim stouplo do hlavy. Byl by div, kdyby byli imunní vůči jedincům, kteří jen dobývají unijní, státní a soukromé fondy.

S batohem a PET lahví může environmentalista zvrátit vůli a rozhodnutí občanů, zastupitelstva, ministerstva nebo celé vlády. Stačí např. tetřívek, který si našel tokaniště v okolí větrné elektrárny, která se mu nelíbí. A všechny plány, územní a stavební rozhodnutí, rozbory, analýzy, posudky a audity letí do koše.

Elektrárna Prunéřov II.

MŽP: s nikým se nebudeme bavit

Něco podobného zažila firma Wind Technology, když jí po zahájení stavebních prací na větrné elektrárně zakázala inspekce ministerstva životního prostředí činnost, na níž byla vydána všechna povolení. Investice za stovky milionů připravovaná pět let byla po jediné procházce přírodou fuč.

Známky zvůle a cynismu nesl nejen samotný zákaz. Jsouc firmou zažalováno, odmítlo ministerstvo životního prostředí, že by jakkoliv pochybilo. „Nijak víc žalobu společnosti Wind Technology komentovat nebudeme,” informoval tehdy ČTK jeho mluvčí Jakub Kašpar, otrávený, že by ministerstvo mělo něco vysvětlovat a brát na něco ohled. Audit EIA, který vypracovali ministerští úředníci a který neshledal žádný negativní vliv elektrárny na životní prostředí, je prý nezávazný a inspekce z téhož ministerstva a možná i kanceláře, může mít jiný názor.

Poznámka: O vlivu CO₂ na teplotu planety se již léta vedou diskuse, přičemž vrcholoví klimatologové dnes na základě tvrdých exprimentálnách dat, včetně satelitních, od této myšlenky ustupují. Více v článku President spoléhá na skutečné odborníky z října 2019.

Globální oteplování a mediální brak

Ve stejnou dobu, kdy mezivládní panel pro změny klimatu IPCC vydal z Paříže zprávu, že oteplování planety je nepochybné, že teplota se do konce století zvýší možná až o 6,4 stupně…

Ekologické hrdinství

Pokud ekoaktivista zrovna nesedí na ministerstvu, dělá hrdinné činy. Jeden převedlo Greenpeace, když – opět podle ČTK – obsadilo v prosinci 2007 třísetmetrový komín Elektrárny Prunéřov II patřící společnosti ČEZ. Protestovali tam proti globálnímu znečišťování Země skleníkovými plyny. Přitom bojovali s deštěm a větrem, aby spustili elektrocentrálu, která měla na komíně napájet notebook a udržovat spojení. Když se to nezdařilo a u notebooku došly baterky, slezli dolů. Koordinátor si přesto pochvaloval, že i když akce skončila předčasně, splnila prý účel atd. ČEZ, na jehož komíně se to všechno odehrávalo, patří podle aktivistů mezi odstrašující evropské „znečišťovatele”, neboť v elektrárnách pálí uhlí.

Mají se takové akce brát vážně? Zkusil někdo obsadit neveřejný pozemek v elektrárně a zde rozbalit stan a transparenty. Jak je možné, že nezvaný host vyleze na komín a ohrožuje sebe, ostatní lidi a cizí majetek? A že odtud veřejně kritizuje činnost podnikatele, jehož zařízení zabral?

Jediné vysvětlení je, že byl pozván, aby sehrál nacvičenou komedii. Ta měla zviditelnit Greenpeace¹ a představit ČEZ jako přívětivého podnikatele, který unese kritiku. Musí však zdražovat, protože si to žádá záchrana lidstva před globálním oteplováním.

Možnosti spolupráce environmentalistů a korporací jsou obrovské. Čistě hypoteticky, ne že bychom tomu mohli uvěřit, někdo např. investuje do projektu větrné elektrárny, oběhá povolení, sežene úvěr a sjedná stavební kontrakt. Když nastoupí dělníci, objeví se tetřívek a práce jsou zastaveny. Pokusy o jejich oživení troskotají v byrokratickém blátě. Investor umírá, odletí i tetřívek a projekt, k němuž jsou všechna povolení, realizuje velká energetická firma.

Úsilím ekologických aktivistů se větrné elektrárny společně s jadernými staly nejméně populární, přestože produkují nejčistší energii. Ilustrační foto, autor – redakce.

Nové spojenectví EPPP

Z invence a píle tvůrčích lidí bují a sílí nová aliance. K partnerství velkého kapitálu, politiků a úředníků, jež si říká PPP (Public Private Partnership) se přidali environmentalisté. Nový moloch, nazvěme ho EPPP (Environment Public Private Partnership), je ještě hladovější.

Environmetalisté jsou studnicí nových myšlenek. Na otázku, proč ČEZ zdražuje proud, když kope uhlí ve vlastních dolech, mají odpověď: Aby se zastavilo hromadění skleníkových plynů a globální oteplování, bude se oxid uhličitý, místo vypouštění komínem, ukládat v zemi. Náklady se i s přirážkou přičtou do cen. Těžkopádnost a nešetrnost řešení napovídá, že zas zvítězila touha hrábnout zákazníkům, kteří nemají na vybranou, ještě hlouběji do kapes, tentokrát balená v environmentální ideologii.

Jednoduché, levné a elegantní řešení má příroda

Rostlinná biomasa vzniká pomocí fotosyntézy, jejímž výsledkem je jednoduchý cukr, např. glukosa C₆H₁₂O₆. Vzniklá glukosa a další jednoduché cukry se dále v rostlinách polymerují za vzniku polysacharidů, které jsou základní stavební hmotou rostlin. Chemický vzorec polysacharidu (buničiny) je

... –C₆H₁₀O₅ – C₆H₁₀O₅ – C₆H₁₀O₅ – ...

Každá z buněk –C₆H₁₀O₅ – má relativní molekulovou hmotnost M_r = 6 × × 12 + 10 × 1 + 5 × 16 = 162. Jeden kilomol těchto buněk, které tvoří dřevo, má tedy hmotnost 162 kg/kmol. Jeden m³ dřeva o objemové hmotnosti 700 kg/m³ v suchém stavu pak obsahuje 700/162 = 4,321 kmol buněk –C₆H₁₀O₅–. Spálením tohoto dřeva vznikne 6 × 4,321 = = 25,926 kmol oxidu uhličitého.

Jeden kmol plynu má za normálního tlaku a teploty objem 22, 4 m³/kmol. Spálením uvedeného kubíku dřeva tedy vznikne 25,926 kmol × 22, 4 m³/kmol = 580,74 m³ plynu oxidu uhličitého o hmotnosti 1141 kg. V tuhém stavu při teplotě -79 °C má toto množství CO₂ (suchého ledu) objem 0,731 m³.

Ukládat CO₂ pod zem nemá smysl

Když uložíme pod zem 1 m³ dřevin či rostlin o objemové hmotnosti 700 kg/m³, je to totéž, jako bychom uložili přes 580 m³plynu CO₂. Je to však snazší, levnější a proveditelné ihned a všude.

Když tento plyn ochladíme na suchý led, budeme zakopávat jen asi 3/4 m³. Ovšem na jeho převedení do formy suchého ledu potřebujeme energii odpovídající spálení více než jedné pětiny našeho kubíku dřeva. Do vzduchu tak automaticky vrátíme 250 kg CO₂². Také pumpování plynu do podzemních jímek nebo do porézních hornin se neobejde bez energie, dálkové dopravy a složité techniky. Navíc nikdo neví, jestli plyn po čase neuteče.

Nadějným úložištěm CO₂ mají být oceány. Ty si však s atmosférou ročně mění na 330 mld. tun tohoto plynu, což je 12 % celkového množství CO₂ v atmosféře a 0,24 % v oceánech. Ve stejném poměru 12:0,24 se průmyslové emise CO₂ rozdělí mezi oceány a atmosféru, takže 98 % z nich skončí v oceánech bez ohledu, jestli jsou emitovány do moře nebo do vzduchu. Na obr. je družicový pohled na Nový Zéland.

Pro přímořská místa je snad levné přivádět CO₂ trubkou na mořské dno. Ale i to je zbytečné. Oceány totiž udržují s atmosférou rovnováhu a nerovnovážné přebytky CO₂ pohlcují tak jako tak. Platí to i o nerovnovážných úbytcích CO₂ v ovzduší, které oceány naopak doplní.

ČEZ bude spolu s oxidem CO₂ trvale zakopávat i kyslík, kterého je 727 kg v každé tuně CO₂. Zatímco příroda skladuje v zemi biomasu, která se tu mění na uhlí a ropu, pozůstalost po lidech bude jen energeticky vyprahlý plyn, vázající kyslík.

Kdo by zakopával plyn a zejména kyslík? Proč zavádět drahá a komplikovaná řešení, když je mnohem účinnější a jednodušší zahrabávat biomasu? Proč pumpovat CO₂ do moří, když to příroda dělá za nás? Odpověď není optimistická. Politik, úředník, environmentalista a TOP manažer až na výjimky nevidí v rozumných řešení smysl existence.

Poznámky pod článkem

1 Pod titulkem Pokrytecký protest Greenpeace uveřejnil server AKTUÁLNĚ.cz o této akci článek, kde se píše: „Nedalo nám to a zavolali jsme tiskovému mluvčímu Greenpeace ČR, panu Dolejšímu. Čekali jsme, že Greenpeace pohání svá zařízení například generátorem poháněným bicyklem nebo solárními panely. Pan Dolejší nám ale sdělil, že jde o generátor na bezolovnatý benzín. Zajímavé, generátory totiž nepodléhají žádné regulaci ohledně emisí a nejsou vybaveny katalyzátory. Greenpeace tedy protestuje proti spalování fosilních paliv... spalováním fosilních paliv! V poměru k množství vytvořené energie je takový generátor navíc mnohem horší než stará dobrá uhelná elektrárna, pokud jde o exhalace (nejen skleníkových plynů). Aktivisté tak nechtěně dokázali naivitu a plytkost svých myšlenek. Když sami nevydrží bez spalování fosilních paliv ani pár hodin na komíně, jak mohou žádat, aby se tohoto nenahraditelného zdroje energie nadobro zřekla celá civilizace?”

2 Při výpočtu jsme použili tabulkových hodnot skupenských tepel varu a tání pro CO2 a jeho specifické tepelné kapacity při konstantním tlaku. Dále jsme uvažovali, že k odebrání tepla chladnému plynu a jeho ochlazení z normální teploty až na led o teplotě –80 °C se musí vynaložit 3× více energie, než pro jeho zpětné ohřátí a uvedení do normálních podmínek.

Související odkazy:

1)Užívejme si tepla, dokud trvá
2) Zapomeňte na globální oteplování, možná přichází další malá doba ledová ... na globální ochlazování dnes nejsme připraveni ani psychicky ani energeticky. S touto variantou vůbec nepočítáme, globální ochlazení pro nás představuje něco na způsob sci-fi. Lidstvo přitom mělo v historii problémy právě s globálním ochlazováním, každé globální oteplování vítalo s otevřenou náručí. Teplo představovalo snadný život a úrodu, zima nesnáze, neúrodu, hladomory a války. Až na konci 20. století lidé obrátili na ruby své priority. (Čtěte více...)
3) Velký podvod s globálním oteplováním.
4) Korupce v Mezivládním panelu o změně klimatu.
5) Země G8 se shodly na omezování emisí a růstu globální teploty.
6) Obama věří v dohodu s rozvojovými státy ohledně klimatických změn.

Věcné poznámky ke globálnímu oteplování aneb CO2 je užitečný, nikoliv škodlivý plyn

O oxidu uhličitém CO2 bylo už napsáno mnoho a hlavně záporného. Článkem chceme ukázat, že je tento biogenní plyn pro planetu Zemi a život na ní nenahraditelný. A i když byl v…