Jak bojovat s vlhkostí stavebních konstrukcí?

Je obecně známo, že voda má na většinu stavebních materiálů zhoubný vliv. Přesto se stále setkáváme s poruchami staveb, které jsou způsobeny zanedbáním základních zásad hydroizolační techniky, jak ve fázích přípravy, tak i při vlastním provádění a užívání staveb. Jak se s těmito vadami vypořádat a jak jim předcházet?

Difuzně otevřená, či difuzně uzavřená stavba?

Průnik vzdušné vlhkosti (vodní páry) do konstrukce stavby může mít pro dům vážné následky. Každý investor, potažmo stavitel se mu tedy snaží vyhnout. Řešení jsou dvě. Každé…

Nejčastější příčiny vlhkosti stavebních konstrukcí jsou:

• chybějící nebo poškozený hydroizolační systém;
• vadná konstrukce a poruchy plášťů staveb;
• změna hydrogeologických podmínek;
• nevhodné změny v okolí objektu;
• změna vlastností stavebních materiálů, např. vlivu usazení solí, napadení mikro-organismy atd.;
• nevhodné stavební úpravy;
• způsob užívání stavby;
• nevhodné stavební úpravy v okolí objektu.

Je-li objekt sužován vlhkostí, prvním krokem k jejímu odstranění je zjištění jejího zdroje, dále by měla následovat kontrola střechy, oplechování, okapů a střešních svodů. Dešťová voda musí být odvedena co nejdále od objektu, aby nepřiváděla vlhkost k základům. Důležité je zjistit výšku hladiny spodní vody, nejlépe v nejbližší studni. Pokud hladina dosahuje alespoň metr pod úroveň základů budovy, je možné omezit přísun vlhkosti do stavby i šetrnou cestou. Např. dodatečnou svislou izolací základového nebo suterénního zdiva, odkopáním do velké hloubky (po základovou spáru) a provedením svislé izolace. Vhodné je použít hydroizolační maltu.

Z foliových izolací aplikujeme výhradně distanční folii (s výstupky), která nevyžaduje tak rovný podklad a nevytváří kapilární vrstvu mezi folií a zdivem. Pokud se hladina spodních vod nachází vysoko nebo nelze provést odkopání základového zdiva, vytvoří se hydroizolační clony ve zdivu v místě přechodu ze země pomocí chemické impregnace (tlakovým nebo netlakovým způsobem), kdy se po několika centimetrech vedle sebe navrtají do zdiva otvory šikmo dolů a do nich se vtlačuje nebo nalévá impregnační látka tak dlouho, až se zdivo nasytí a stane se vodonepropustné. Drastičtějším zásahem do konstrukce je takzvané podřezání s vložením hydroizolačního pásu nebo vtlačování profilových nerezových plechů do průběžné spáry. Výběr adekvátní metody musí proběhnout vždy až po konzultaci se statikem. U nepodsklepených objektů se zásah provádí v úrovni podlahy, u podsklepených pod stropem sklepa.

Jak upravit klima v domě: vlhkost sníží větrání i správný stavební materiál

Při výběru stavebního materiálu pro nový dům je pro mnoho lidí rozhodujícím kritériem cena. Existují však i další hlediska, která by budoucí obyvatelé měli vzít v úvahu. Na…

Co se zbylým vlhkým, rozpadajícím se zdivem?

Zdivo je třeba očistit až na soudržný podklad a spáry proškrábnout do hloubky 2 centimetry. Musí být zajištěny dobré podmínky pro vysychání zdiva, u vnitřních prostor je důležité správné větrání. Stavební suť je třeba ihned odstranit z dosahu stavby. Nikdy se s ní neprovádějí zásypy kolem stavby, jelikož obsahuje soli, které by se ve zvýšené míře dostávaly opět do zdiva. Pro omítnutí takto upraveného zdiva byly vyvinuty speciální sanační omítky, které nevedou vlhkost kapilárně, jsou prodyšné a zdivo může dále vysychat. Navíc jsou odolné proti destruktivnímu působení solí. Důležité je také vědět, že v oblasti zavlhnutí se k upevnění elektrické instalace, rozvodů vody aj. nepoužívá sádra, ale stavební cementové lepidlo.

Další postup

Chybějící zdivo se dozdí novým cihelným materiálem. Příliš vlhké, neoschlé zdivo se po očištění postřikem ošetří chemickým přípravkem, který umožní sanačním omítkám vyzrát, uschnout a získat potřebné vlastnosti - zpevní původní zdivo a vytvoří dočasnou hydroizolaci. Do mokrého přípravku se provede běžným způsobem sanační postřik (špric) určený pro omítání vlhkého a solemi zatěžovaného zdiva tak, aby nebyl slitý a prosvítalo jím zdivo. Následující vrstvu pak tvoří vyrovnávací jádrová sanační omítka, která se nanese v minimální vrstvě 10 mm a po zavadnutí se dobře srovná a zdrsní, aby rychleji vyschla a dobře k ní přilnula další vrstva sanační omítky (pro strojní omítání) o zrnitosti 0-4 v tloušťce min. 15 mm, jež opět se srovná a zdrsní. Malty se míchají za pomoci vrtačky, aby došlo k dobrému provzdušnění. Po vyzrání a vyschnutí se povrch sjednotí sanačním štukem a zafilcuje. Omítky je třeba nechat proschnout vždy po vrstvách v délce jeden den na 1 mm tloušťky.Pokud jsou provedeny všechny vrstvy najednou, schnutí se před malbou prodlouží až trojnásobně.

Rosí se nám okna. Proč tomu tak je a jak to řešit?

Rosení oken se týká jak rosení okenních výplní, tak křídla nebo rámu. U oken se slabší tepelnou izolací (dvojskla) se objevuje především na vnitřní straně okna a trápí nás…

Sanační omítky se mohou natírat jen dostatečně prodyšnými nátěry (nejlépe od výrobce sanačních omítek). Další podmínkou úspěšného vypořádání se s vlhkostí je správné užívání stavby. Zejména u rekreačních objektů dochází k vlhnutí právě kvůli nesprávnému vytápění a větrání stavby.