Dřevo dodává do kuchyně nenapodobitelnou atmosféru. Foto: liloon

Modernizujeme kuchyň

Renovaci kuchyně, jejímž cílem je vznik staronového atraktivního prostoru, zjednoduší naše tipy. Pomohou vytvořit prostor, jehož zařízení bere ohledy nejen na komfort uživatelů, ale rovněž na jejich peněženky či životní prostředí.

Podlaha a obklady

Základním prvkem každé místnosti, který je leckdy odsouván na vedlejší kolej, ačkoli významným způsobem dotváří celkový dojem z prostoru, je podlahová krytina. V kuchyni by přitom měla být umístěna taková, jež je odolná a snadno omyvatelná. Již několik desetiletí vévodí žebříčkům podlahových materiálů vinyl. Ten za poslední roky prošel vývojem, díky němuž nyní vinylové podlahy nabízejí vysoký uživatelský komfort i potřebnou dekorativnost. Jejich nabídka zahrnuje širokou škálu vzorů a imitací, dnešní PVC/vinylové podlahové krytiny jsou navíc vyráběny ze zdravotně nezávadných a vysoce kvalitních materiálů. Jejich výhodou je výborný poměr mezi cenou a kvalitou.

Do kuchyní lze však aplikovat i dřevěné podlahové krytiny. Pohybují se sice ve vyšších cenových kategoriích než vinyl, ale jsou trvanlivé, a co především, jejich specifická struktura a vzhled vytváří jedinečný design. V nižší cenové skupině se pak nacházejí laminátové podlahy jako věrné imitace masivních dřevěných podlah, z nichž ne všechny jsou sice do kuchyní vhodné, ale zvolíte-li typ s adekvátní povrchovou úpravou (například takzvaným zapečetěním), na jejich odolnost se lze spolehnout.

Vinyl se hodí do jakékoli kuchyně a dovede napodobit prakticky jakýkoli dekor Foto: ERainbow

Kromě klasické keramické dlažby patří mezi nestárnoucí krytiny či obklady i ty z přírodního kamene, například z žuly, pískovce, travertinu, břidlice či dokonce z mramoru. Ať už zvolíte leštěnou či broušenou povrchovou úpravu, jsou nadčasové a jejich trvanlivost je díky odolnosti a minimální náročnosti na údržbu téměř nekonečná. Alternativou jsou samozřejmě také levnější imitace kamene z rozmanitých materiálů, nejčastěji z betonu, případně designové stěrky.

Z oblíbených přírodních podlahových materiálů zmiňme také korek, který je příjemný na dotek, odolný a díky způsobu jeho těžby také ekologický. Díky širokému výběru vzorů a barevných odstínů uspokojí i potřeby nejnáročnějších investorů.

Pracovní desku umisťujte ideálně v blízkosti oken, čímž přes den výrazně ušetříte na energiích. Foto: Artazum

Pracovní deska

Ze staré kuchyně udělá novou i nová pracovní deska. Mezi dražší typy, které však plní svou funkci i po generace, patří ty kamenné – z žuly, mramoru, onyxu či travertinu –, které lze mimo jiné i podsvítit. Každý z materiálů pak v prostoru doslova zazáří a v kombinaci s několika málo menšími úpravami vytvoří originální prostor s puncem výjimečnosti.

Velmi efektně však vypadají i pracovní desky z masivního, například dubového, bukového či ořechového dřeva, ale také z olše, břízy či dokonce bambusu. Jejich atraktivní vzhled lze pak napodobit i deskou ze silné dýhy. Dřevo je však oproti kameni samozřejmě měkčí a nasákavější materiál, a je tedy nutné jej pravidelně a náležitě ošetřovat a povrchově upravovat voskem či olejem. Nejlevnější variantou jsou pak rozmanité laminátové či akrylové desky.

Pracovní deska může být také ze dřeva, v takovém případě však počítejte s pravidelnou údržbou. Foto: Bogdan Sonjachnyj

Světlo

Klíčové je v kuchyni i správné osvětlení. Vhodným rozmístěním nábytku i svítidel lze výrazně ušetřit na elektrické energii. Umístěním pracovní desky v blízkosti okna minimalizujete potřebu použití umělého světla během dne. Usilujete-li pak o modernizaci stropního osvětlení, využijte zapuštěná či závěsná svítidla s LED žárovkami. Ty jsou mimořádně účinné a v současnosti již běžně dostupné. Jejich životnost může činit až 60 000 hodin a lze dokonce vybírat z různých barevných odstínů a měnit tak atmosféru v kuchyni dle libosti. Vyhýbejte se jen ostře zářícím svítidlům, které mohou zapříčinit i bolesti hlavy.

Osvětlení hraje v kuchyni významnou roli. Souvisí s dostatkem světla nad pracovní plochou či jídelním stolem, ale je také výrazným interiérovým doplňkem, jež může významně pozměnit charakter designu místnosti. Foto: alexandre zveiger

Kuchyňské baterie

Funkčním, ale dnes již i dekorativním prvkem je dřezová vodovodní baterie. Moderním kuchyním v současnosti vládnou zejména hranaté tvary baterií. Při jejich výběru každopádně dbejte, aby byla armatura vyrobena z kvalitních materiálů, které zaručí její dlouhou životnost i odolnost. Oblíbený je třeba broušený chrom nebo leštěný nikl. Zajímavou variantou je instalace baterie na stěnu, kde je prvek snadno přístupný, a tak i jednoduše omyvatelný. Velmi estetické je i takzvané podomítkové řešení.

Moderní technologie pak zabezpečí, aby nedocházelo k plýtvání s vodou. Sortiment většiny výrobců baterií zahrnuje i typy s eko-funkcemi, které jsou navrženy například tak, aby systematicky provzdušňovaly protékající vodu, a tím snižovaly její skutečně protékající množství, aniž by to uživatel pocitově poznal. Baterie často nabízejí také možnost volby režimu studené vody: v případě, že je páka ve středové pozici, nedochází ke smíšení horké a studené. Nedochází tak k žádnému zbytečnému ohřevu a plýtvání energiemi.

Kuchyňské baterie jsou dnes nejen funkčním, ale též designovým doplňkem. Foto: Jodie Johnson

Barvy

Zahalit kuchyni do nového hávu lze pak také poměrně snadno pomocí nové výmalby. Při výběru barvy dbejte na to, aby byly respektovány základní principy harmonie, tedy aby se barvy vzájemně doplňovaly. Příjemně působí na člověka například kombinace dvou barev stejného tónu, ale různé sytosti (například světlezelená se sytou zelenou), všeobecně žádaná jsou také spojení jedné neutrální a jedné pestré barvy (třeba šedá se žlutou). Do kuchyní je všeobecně doporučována žlutá, která působí optimisticky a interiér prosvětlí. Stejně jako oranžová povzbuzuje chuť k jídlu. Naopak modrá je do jídelních prostor nevhodná.

Použitím několika odstínů jedné barvy v interiéru dodržíte základní principy harmonie barev. Foto: ImageFlow

V souvislosti s výběrem interiérového nátěru je také potřeba věnovat pozornost tomu, aby neobsahoval větší než povolené množství nežádoucích těkavých organických látek (VOC). Jde o sloučeniny, které se mohou uvolňovat během schnutí barvy a škodí lidskému organizmu.

Autor: Bc. Helena Široká
Foto: Shutterstock