Šťastný Hlavák zahrnuje rekonstrukci nové odbavovací haly, novostavbu tramvajové trati Muzeum–Bolzanova a revitalizaci Vrchlického sadů. Otevřenou halu má zastřešit obří dřevěná konstrukce s přírodními motivy. Zdroj: Henning Larsen Architect

Nad Šťastným Hlavákem se stahují mračna

Česko už zná podobu nového pražského hlavního nádraží! Vítěznému návrhu „Šťastný Hlavák“ od kodaňského studia Henning Larsen Architects dominuje velká dřevěná střecha, která má propojit Vrchlického sady, odbavovací halu, secesní Fantovu budovu i novou tramvajovou trať. Dvoumiliardový projekt je však v ohrožení.

V mezinárodní soutěži na přeměnu nové odbavovací haly, okolních sadů a podobu plánované tramvajové zastávky před nádražím byl zvolen vítězným návrh kodaňského studia Henning Larsen Architects, které je součástí dánské skupiny Ramboll. Hodnoticí komisi zaujala harmonie mezi architekturou, urbanismem, krajinářstvím a dopravou. Zatímco část nové odbavovací haly pod magistrálou má být zachována, její přední část má být zbourána. Plánovaná demolice vzbudila emoce nejen na sociálních sítích. Realizaci ambiciózního projektu navíc značně zkomplikoval i fakt, že Národní památkový ústav (NPÚ) zapsal halu do památkového katalogu až 3 dny po vyhlášení vítěze soutěže. Podle aktuálního plánu by měla přestavba začít v roce 2028 a hotová by měla být zhruba o 3 roky později. Budoucnost projektu je však nyní ve hvězdách...

Největší dřevostavba v republice?

Předmětem architektonické soutěže vyhlášené v květnu 2022 bylo komplexní řešení podoby nádraží a jeho okolí. Vítězný projekt, který uspěl v architektonické soutěži vypsané Správou železnic, Prahou a pražským dopravním podnikem, počítá s tím, že přední část haly zmizí a nahradí ji dřevěná konstrukce. Vizí Šťastného Hlaváku je připravit veřejný prostor tak, aby byl komfortním místem pro obyvatele i cestující. Studio současně rozdělilo Vrchlického sady na kulturní zónu, „nádražní náměstí” a zónu pro doplňkové aktivity. Díky rozdělení na 3 části vznikne prostor, který bude možné využívat například pro pořádání trhů. Nové prostranství před nádražím by mělo být s úrovní magistrály propojeno širokým schodištěm, na něhož naváže nový přechod přes frekventovanou silnici k Fantově budově. Návrh pracuje i se zlepšením podmínek pro pěší i cyklisty. Dvacet sedm hodnotitelů vybírajících vítěze ocenilo rovněž jeho ekologickou rovinu: mělo by se jednat o jednu z největších dřevostaveb v republice. Na druhém místě se v soutěži umístil tým barcelonských studií Miralles Tagliabue EMBT a OCA architects. Na třetím místě skončilo konsorcium českého studia re:architekti, italského ateliéru baukuh studio associato a italského studia Yellow Office, jejichž návrh s většími zásahy do haly nepočítal.

Odbavovací hala má dnes 2 hlavní části: ta, která se nachází pod magistrálou a má ikonický červený interiér, zůstává. Změní se jen její dispozice. Otevřená, ale zastřešená část, má fungovat jako přestupní prostor pro tramvaje a metro, vysvětluje Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

Zanedlouho po vyhlášení vítěze však Ministerstvo kultury uvedlo, že nová odbavovací hala, která má být dle vítězného návrhu částečně zbourána, je kulturní památkou, podobně jako secesní Fantova budova. Jak ale uvedly Dopravní noviny, NPÚ odmítl, že by prohlášení haly hlavního nádraží památkou bylo účelové. Návrh dánského studia sklidil kritiku i mezi širokou veřejností – vznikla proti němu online petice, v níž se mj. píše následující: „Návrh nezapadá do pražského kontextu, jeho prvky odpovídají především architektuře jižních států nebo blízkého východu. Nebere se ohled na české klima a kvůli absenci fasády je otevřena povětrnostním vlivům. Zvýšenou konstrukcí haly se skryje secesní Fantova budova, které dává stávající hala maximálně vyniknout, avšak sama nabízí cenné prvky.” Petenti naopak vítají zavedení tramvajové trati před nádraží, která podle nich usnadní přístup k němu a zkrátí se i doba chůze, která je jinak velmi dlouhá. A co dál? Správu železnic nyní čeká rozhodnutí, zda bude jednat o přepracování vítězného návrhu, pokusí se zpochybnit památkovou ochranu objektu, nebo vypíše soutěž novou, informoval iROZHLAS. Zadavatelé jsou dle slov Institutu plánování a rozvoje Prahy připraveni s NPÚ o celé situaci dále jednat.

Fantova budova patří mezi nejvýznamnější stavby období normalizace Československa. Zdroj: Správa železnic

Interiéry „Fantovky” jsou už v novém

Abychom ale nekončili negativně, dobrou zprávou je, že pražské hlavní nádraží se od prosince 2023 může pochlubit okouzlujícími zrekonstruovanými prostory historické Fantovy budovy , která sloužila jako hlavní odbavovací prostor až do roku 1977 a jejíž severní křídlo bylo přes rok zavřené. Práce v interiérech navázaly na rekonstrukci fasády, která skončila v roce 2022.

Fantův sál je největším prostorem, který byl v rámci oprav rekonstruován. Dominuje mu velký státní znak Československé republiky. Zdroj: Správa železnic

Prostory, které naposledy sloužily jako nocležny, second hand nebo kanceláře jsme díky špičkové práci stavbařů a restaurátorů vrátili o více než 100 let zpět,” uvedla Správa železnic. Ministr dopravy Martin Kupka dodal: „Otevíráme zrekonstruované prostory historické Fantovy budovy na pražském hlavním nádraží. Secesní interiéry pod rukama stavbařů a restaurátorů opět rozkvetly a vrátil se jim původní lesk.” Opraven a zrestaurován byl Fantův a Sloupův sál s krásnou keramikou, ale i chodby, kavárny a VIP salonek, a to podle původního Fantova návrhu. Historické sály byly propojeny se severním podchodem eskalátorem. První návštěvníci by se dovnitř mohli dostat příští rok v září.

Zdroje:

[1] novyhlavak.com
[2] www.spravazeleznic.cz
[3] www.dnoviny.cz
[4] www.irozhlas.cz
[5] iprpraha.cz

Autor: Mgr. Kateřina Saidl
Foto: viz popisky