Nová knihovna v Rychnově nad Kněžnou. Styl, nadčasovost a funkčnost

Město bez knihovny je jako město bez duše. V Rychnově nad Kněžnou sice vždy knihovna byla, ale až nyní se může město pyšnit opravdu moderní knihovnou skýtající prostory, které si knihy zaslouží. Budova bývalého kina prošla kompletní rekonstrukcí, v rámci níž byla přestavěna na novou městskou knihovnu.

Knihovna v Rychnově nad Kněžnou původně sídlila ve třech na sobě nezávislých a ne zcela vyhovujících prostorách ve Společenském centru. Myšlenkou na přestěhování knihovny do budovy bývalého kina se zabývalo vedení města od roku 2012. Kino v té době již bylo zavřené, protože postupující digitalizace filmové tvorby neumožňovala promítání filmových děl na zcela zastaralé, celuloidové technologii.

V roce 2016 nastal zlom, kdy společnost Škoda Auto, a.s. masivně investovala do svého závodu v Kvasinách a ve druhém pololetí téhož roku došlo k prudkému nárůstu zaměstnanců společnosti ve výrobním závodu a současně i v halách subdodavatelů. To přineslo do města Rychnov nad Kněžnou a jeho blízkého okolí řadu nekomfortních situací, které byly následně řešeny usnesením vlády ČR k rozvoji průmyslové zóny Solnice – Kvasiny. Na městě Rychnov nad Kněžnou, jako regionálním centru, pak převážně ležela starost o místní bezpečnost, kulturu a sportovní vyžití nově příchozích zaměstnanců průmyslové zóny. Tak se přestavba budovy bývalého kina „dostala” jako jeden z bodů řešení „přehřátého” regionu do zmíněného usnesení vlády ČR. Realizace záměru poté proběhla v letech 2019–2020 za výrazné dotační podpory Ministerstva financí ČR.

Něco málo z historie

Počátky knihovnictví v Rychnově sahají hluboko do historie, nicméně první větší knihovna zde vznikla počátkem 17. století. Byla to šlechtická knihovna rychnovského rodu Kolowratů. Zvláštní uzavřenou kapitolu v dějinách rychnovské knihovny tvoří velká a slavná bibliotéka nadaného státníka a českého vlastence, zakladatele pražského Národního muzea, rakouského ministra vnitra a Metternichova protivníka Františka Antonína Kolowrata Libštejnského (1788–1861). Když tuto knihovnu F. A. Kolowrat roku 1861 odkázal Národnímu muzeu v Praze, čítala 35 000 svazků. V roce 1871 byla na návrh profesora Černého založena knihovna v rámci Občanské besedy. Ta fungovala až do první světové války. Druhým významným subjektem, který měl význam pro založení budoucí veřejné knihovny, byl spolek Řemeslnická beseda. V r. 1880 v ní byla na návrh Fr. Krčmáře zřízena knihovna fungující do roku 1921.

Poznáte stavební sloh? Průlet od baroka po sametovou architekturu

V minulém vydání jsme se naučili odlišovat románské stavby od těch pohádkově renesančních. Zavítali jsme také na dvůr krále Rudolfa II. a představili si nejvýznamnější stavby…

Po vzniku samostatné ČSR došlo i na reorganizaci knihovnictví. Pátého listopadu 1919 byl vládou schválen knihovnický zákon. Na základě tohoto prvního knihovnického zákona vznikla v Československu jedna z nejhustších sítí veřejných knihoven na světě. V Rychnově byla knihovna zřízena sloučením zápůjčních knihoven Občanské besedy (2420 svazků), Řemeslnické besedy (1267), soukromé knihovny knihkupce K. Rathouského (312), darem Dr. Kouřila získány 242 knihy a od odborů strojmistrů a zřízenců textilních 113 knih. Otevřena byla v listopadu 1921 a nazvána knihovnou Havlíčkovou. Umístěna byla v dolních místnostech Národního domu. Během válečných let knihovna sice fungovala, ale mnoho knih bylo zničeno a knihovna s čítárnou se musela přestěhovat do nevyhovujících prostor radnice. Po skončení války došlo paradoxně opět k postupnému pustošení knihovního fondu, probíhaly další čistky. Do původních prostor Národního domu se knihovna přestěhovala v roce 1950, čítárna až v roce 1955. V r. 1951 se knihovna již nejmenuje Havlíčkova, ale Okresní lidová knihovna doplňovací. Do nové budovy ze skla, železa a mramoru, který měl sloužit Okresnímu výboru Komunistické strany Československa, se v roce 1989 díky revoluci přestěhovala Základní umělecká škola, mnoho firem a v r. 1990 také knihovna. Od roku 2005 sídlila knihovna ve Společenském centru na Panské ulici, v budově s bezbariérovým přístupem. Slavnostní otevření nové knihovny proběhlo 4. května 2020.

Rekonstrukce knihovny

Přípravné fáze před samotnou realizací přestavby, tedy veškerá dokumentace a povolení, trvaly zhruba půl roku. Projektantem knihovny je Ing. Oldřich Barvíř ze společnosti Irbos. Realizace přestavby se konala pod taktovkou pana Tománka ze stavební firmy STYLBAU, s.r.o. Rekonstrukce proběhla v poměrně krátkém čase. Započala v říjnu 2018 a hotovo bylo v prosinci 2019.

Nelze přesně říci, v jakém stylu je knihovna postavena. Jedná se spíše o slepenec různých stylů z minulosti, různých dostaveb a nástaveb, kdy cílem projektanta bylo dát budově nějakou štábní kulturu. Když se ale na budovu knihovny podívá laik, zajisté by styl definoval jako modernu se smyslem pro funkčnost, eleganci a nadčasovost.

V přízemí se nachází velký prostor pro pořádání výstav a čtenářská oddělení pro děti a dospělé, která jsou propojena kyvnými dveřmi. Čítárnu, jež nabízí příjemný prosvětlený prostor, nalezneme za oddělením pro dospělé. V létě je možnost posedět si s knihou či časopisem venku na čerstvém vzduchu. Jelikož Městská knihovna v Rychnově nad Kněžnou plní také roli knihovny pověřené regionálními funkcemi, disponuje v přízemí kanceláří a skladem pro knihy střediska. V prvním patře se pak nacházejí sklady pro beletrii, naučnou literaturu, noviny a časopisy. Všechny sklady jsou složeny z policových regálů na pojízdných podvozcích umožňujících efektivní využití prostoru. Dále se v této části nachází zázemí pro zaměstnance. Knihovna má k dispozici multifunkční sál s kapacitou 80 míst a výsuvným hledištěm. Nově knihovna využívá také bibliobox poskytující uživatelům samoobslužné vracení vypůjčených dokumentů.

Stavební úpravy

Knihovna prošla kompletní rekonstrukcí promyšlenou do posledního detailu. Není možné zde vše podrobně popsat, proto níže uvádíme výčet pouze těch nejdůležitějších součástí přestavby.

V otázce řešení střechy byla ponechána stávající část jako krov. Ten se podepřel nově mohutnou ocelovou konstrukcí pro zajištění volného prostoru pro skladování knih. Krytina je tvořena falcovaným hliníkem. Ostatní střechy jsou ploché.

Provětraná fasáda je obložena patinujícími cementovláknitými deskami. Zbytek budovy je řešen kontaktním zateplovacím systémem s fasádní stěrkou.

Okna a dveře jsou vyrobeny z hliníku, taktéž i žaluzie na elektrické ovládání.

Vytápění zajišťují teplovodní radiátory, v části se nachází podlahové vytápění. Podlahy jsou ve většině budovy vinylové, v některých částech byla použita dlažba.

Roli jednoho z dominantních prvků interiéru plní původní schodiště z umělého kamene s ponechaným ocelovým historickým zábradlím, které je velmi estetické a doplňuje vkusně moderní interiéry.

Výrazný prvek interiéru představuje také osvětlení, jež navrhoval Ing. Oldřich Barvíř. Kromě primární funkce, tedy zajištění dostatečného světla, plní lustry i funkci estetickou a navozují v prostorech příjemnou atmosféru. Zobrazují zajímavou strukturu rozbíjející fádnost systému regálů pro knihy, který je dán maximalizací kapacity.

Celkově prostory knihovny působí pozitivně, čistě a vzdušně. Na stěnách převládá bílá barva. Dětské oddělení je doplněno o veselé barevné obrázky na stěnách. Nechybí zde ani dětský koutek, v jehož středu je umístěn koberec určený pro pohodové čtení rodičů s dětmi.

Speciální část knihovny tvoří sál v prvním patře. Disponuje kapacitou 80 míst a zatahovacím hledištěm. Zastupuje roli tzv. variabilního funkčního prostoru. Funguje zde systém vzduchotechniky a chlazení reflektující otevřená okna v létě.

Prostranství kolem knihovny plní funkci veřejného prostoru s možností konání venkovních představení na decentním pódiu s hledištěm tvořeným jakýmisi terénními schody.

Stavební zajímavosti

Nejnáročnější částí rekonstrukce z projekčního hlediska bylo vybourání celého prostoru bývalého hlediště kina a založení a vestavba ocelové konstrukce s patrem pro skladování knih. Z realizačního hlediska pak nutnost reagovat na různé skryté konstrukce a nerovnosti původního objektu.

Jako nejzdařilejší část přestavby vnímají stavebníci jižní fasádu, jež je svými proporcemi velice elegantní a uceluje mnoho přístaveb a nástaveb z minulosti. Západní vstupní fasáda, v níž se projevuje výrazná členitost oken mnoha funkcí umístěných v této části budovy, se snaží naopak o moderní ztvárnění a zároveň rozbíjí původní mohutné průčelí bez členění s pouze účelově umístěnými otvory. Nové průčelí tak tvoří adekvátní vstupní prostor veřejné instituce knihovny okresního města.

V České Skalici otevřeli kavárnu na počest Boženy Němcové

V České Skalici poblíž Ratibořic mají novou stylovou kavárnu, která připomíná odkaz nejznámější české spisovatelky, Boženy Němcové. Nahlédněte s námi do citlivě zrenovovaných…

Celá rekonstrukce je považována za velmi zdařilou především zásluhou precizně provedené projektové dokumentace, na jejímž základě pak proběhly veškeré práce hladce dle harmonogramu. Vše bylo dokončeno ve stanoveném termínu.

Průběh rekonstrukce zpestřilo nalezení měděné schránky ze 30. let minulého století. Ve schránce byly uloženy dobové materiály týkající se stavby původní budovy. Ty se posléze doplnily materiály ze současné rekonstrukce a schránka byla zabudována zpět.

Dnes se těší knihovna velké návštěvnosti a zájem o knihy rozhodně neklesá. Podle statistických dat z roku 2022 navštěvuje knihovnu 1955 registrovaných čtenářů, z toho je 512 dětí. Čísla však stále rostou, podle vedoucí knihovny, paní Nadi Kaločové, je to prý patrné zvláště u dětí. Knihovna pořádá mimo jiné také mnoho kulturních akcí, besed či výstav.

Fotogalerie

O další zajímavé proměně knihovny jsme psali například zde .