Nechte si provést Blower door test a získejte dotaci na stavbu
V rámci programu Nová zelená úsporám lze získat dotaci ve výši až půl milionu korun na stavbu energeticky úsporného domu. Jedním z předpokladů pro získání tohoto finančního příspěvku je úspěšné absolvování Blower door testu, tedy měření kvality provedení obvodového pláště budovy z pohledu jeho vzduchotěsnosti.
Toto měření si lze nově objednat i u společnosti HELUZ, jejíž certifikovaný technik je oprávněn protokol o měření průvzdušnosti vystavit. Jde konkrétně o měření průvzdušnosti obálky budovy pomocí tlakového spádu a provádí se podle ČSN EN ISO 9972. Slouží pro ověření kvality provedení obvodového pláště budovy z pohledu jeho vzduchotěsnosti, která je důležitá pro minimalizaci tepelných ztrát. Samotné měření spočívá v osazení ventilátoru do otvoru v obvodovém plášti budovy. Za pomoci ventilátoru se vytváří podtlak a přetlak v interiéru a na základě měřeného průtoku vzduchu se stanoví, jaká je vzduchotěsnost obálky budovy.
„Zhotovení stavby ve vzduchotěsném režimu tak, aby splnila požadované hodnoty, nám pomáhá dosáhnout požadované úspory nákladů na bydlení. Nejde ale pochopitelně o nutnost dosáhnout úplné vzduchotěsnosti, norma určitou výměnu vzduchu povoluje. Technickou mluvou řečeno, při přetlaku/podtlaku 50 Pa je povolena výměna maximálně 60 % objemu vzduchu v interiéru za jednu hodinu. Z toho je odvozena hodnota n50 < 0,6 h-1,“ vysvětluje Martin Coufalík, produktový specialista společnosti HELUZ, který je vedený v seznamu specialistů u Státního fondu životního prostředí ČR zaměřeného na úspory energií v rodinných a bytových domech a může tak vystavovat protokol o měření průvzdušnosti jako podklad pro získání dotace.
HELUZ provedl zkoušku komínů na přisávání vzduchu
Největší český výrobce cihelných produktů značky HELUZ se rozhodl zapojit do debat zaměřených na přisávání spalovacího vzduchu komínovým tělesem nebo samostatnou šachtou tak, že…
Celková průvzdušnost budov se hodnotí pomocí intenzity výměny vzduchu při tlakovém rozdílu 50 Pa, a uvádí se jako hodnota n50:
- n50 ≤ 1,5 h-1 pro nízkoenergetický rodinný dům
- n50 ≤ 0,6 h-1 pro pasivní rodinný dům
Kontrolní měření po dokončení hrubé stavby se vyplatí
V případě zděného domu z cihelných bloků lze za vzduchotěsnou vrstvu pro splnění hodnot Blower door testu považovat řádně omítnuté zdivo. „Problémová místa, kde dochází k netěsnostem a tedy k únikům, nejsou ani tak v ploše zdiva, ale v místech prostupů (voda, odpady, kabeláže, vzduchotechnika) a v místech napojení podlahových konstrukcí na zdivo, osazení oken a podobně,“ vypočítává možné rizikové body Martin Coufalík.
Důležité je rovněž použít vhodné těsnicí pásky a tmely tam, kde vzduchotěsnou funkci vnitřní omítka plnit nebude. Velmi častou chybou je totiž utěsňování pomocí běžné montážní pěny. Pokud je potřeba nějaké detaily utěsnit, musí se použít k tomu účelu i vhodný prostředek. Nejlépe takový, který je trvale pružný a neztrácí své schopnosti vlivem jeho stáří.
Ze zkušenosti proto Martin Coufalík doporučuje využít možnosti kontrolního měření, které se provádí po dokončení hrubé stavby, provedení hlavní vzduchotěsnicí vrstvy, osazení všech výplní otvorů (okna, dveře, vrata, HS portály, komínové těleso, výlezy…) a většinou po provedení vnitřních omítek: „Toto předběžné měření průvzdušnosti vzduchotěsnicí vrstvy v průběhu stavby odhalí nedostatky ve fázi, kde je snazší je opravit, určitě se tedy vyplatí,“ dodává.
Měření vzduchotěsnosti obálky cihlového domu pomocí „Blower door“ testu
Předpokladem provedení staveb s nízkou energetickou náročností je požadavek na kvalitní vzduchotěsnost obálky budovy. Tu lze změřit pomocí Blower door testu, což je metoda měření…
Nejčastější místa úniků (chyby při stavbě objektu), na které je dobré zaměřit pozornost, jsou:
- netěsnosti kolem rámů oken a dveří (neseřízené nebo špatně seřízené kování),
- chybně provedení osazení a utěsnění rámu oken,
- nesprávně provedené napojení dveří na podlahovou konstrukci,
- chybně provedené utěsnění jednotlivých prostupů vody a kanalizace,
- špatně provedená elektroinstalace ve stropních konstrukcích,
- neutěsněné prostupy kabelů v elektrokrabicích,
- špatně provedené nebo dokonce chybně naprojektované detaily stavby,
- špatně provedené těsnicí fólie (malé přesahy, chybné spojování jednotlivých pásů),
- chybně provedené napojení podlahy a svislých obvodových konstrukcí,
- nedotažení vnitřních omítek – mezery u podlah a u stropních konstrukcí,
- špatně provedené zavěšení konstrukcí SDK podhledů,
- chybně provedené prostupy pro ovládání vnější stínicí techniky,
- chybné provedení komínového tělesa nebo zvolení zcela nevhodného typu,
- neodborné napojení krbu nebo jiného topidla (přívod spalovacího vzduchu a odvod spalin od něj).