Původní stav. Na popisované rampě byly zjištěny problémy s korodující výztuží, které si vyžadovaly nutnou sanaci

Oprava a zesílení nájezdové rampy pro automobily

Železobetonové konstrukce mají projektovanou životnost, která je ovlivňována celou řadou okrajových podmínek jako je okolní prostředí, míra zatěžování, ale i intenzita a rozsah údržby. Kombinace těchto vlivů určuje reálnou životnost konstrukce jakou je i nájezdová rampa, která je předmětem tohoto textu. Pokud je degradace konstrukce včas zachycena, lze její životnost pomocí vhodně zvoleného sanačního zásahu prodloužit. Důležitým kritériem je potom statická únosnost konstrukce, respektive její ovlivnění v důsledku celkového poškození konstrukce.

Nájezdová rampa u objektu dealera automobilů značky BMW ve Strašnicích v Praze byla v minulosti využívána k nájezdu menších nákladních vozidel. Rampa je umístěna ve vnitrobloku objektu, v exteriéru, a působí na ni celá řada negativních vlivů. V minulosti docházelo i k solení konstrukcí v rámci zimní údržby. Na konstrukci byl proveden stavebně technický průzkum, kterým byly stanoveny její stávající parametry. Byly zjištěny obvyklé problémy s korodující výztuží zapříčiněné karbonatací cementového tmelu zejména v krycí vrstvě betonu nad výztuží. Koroze výztuže mohla být způsobena i přítomností chloridových iontů vnikajících do konstrukce v důsledku zimní údržby s aplikací posypových solí.

Současně byl proveden přepočet únosnosti konstrukce dle stávajících norem a požadavků a bylo navrženo zesílení konstrukce pomocí ocelové výztuže a přibetonávky aplikované torkretem.

Konstrukce nájezdové rampy byla zesílena pomocí ocelové výztuže a přibetonávky aplikované torkretem

Sanace železobetonových konstrukcí

Dle provedeného stavebně technického průzkumu a terénní obhlídky byl navržen způsob opravy, kterou provedla firma ABLOC s.r.o. Po očištění podkladu byla realizována sanace, která byla zahájena konzervací výztuže proti působení chloridových iontů, a to pomocí migrujících inhibitorů koroze ARMOGUARD N. Současně byla korodující a odhalená výztuž pasivována pomocí alkalického nátěru určeného pro ochranu výztuže DENSOCRETE 111. Lokální opravy a obnovení tvaru konstrukce byly provedeny materiály řady MONOCRETE, stejně jako vyrovnání podkladu v místech aplikovaného zesílení. Opraveny byly konstrukce sloupů, desky rampy i parapetních zdí (zábradlí) rampy.

Pohled na spodní límec rampy, který byl zesílen uhlíkovým kompozitem

Zesílení konstrukce

V průběhu stavební přípravy se objevily logistické komplikace, které vedly k nahrazení původního, konzervativního způsobu zesílení, a to pomocí uhlíkových tkanin (systém BETOSAN CRC). Samozřejmě bylo zapotřebí provést i statický přepočet a navrhnout druh aplikovaných kompozitů tvořených uhlíkovými tkaninami a epoxidovou pryskyřicí.

Na vyrovnaný podklad byly následně lepeny uhlíkové kompozitní tkaniny dle provedeného statického návrhu ( SAGASTA s.r.o.). Zesílení bylo provedeno v závislosti na míře poškození a týkalo se doplnění jak ohybové, tak smykové výztuže.

Smykové zesílení konstrukce uhlíkovými kompozitními tkaninami Betosan CRC má výhodu v minimálním nárůstu hmotnosti a v rychlosti aplikace

Hlavní výhodou použití kompozitních materiálů je jejich nízká hmotnost (minimální přitížení konstrukce) a současně i rychlost aplikace (v porovnání s realizací doplňkového armokoše a torkretu z cementových malt). Naopak je nutné brát v úvahu skutečnost, že při aplikaci kompozitního zesílení dojde k uzavření stávající konstrukce vůči průniku vody i vodní páry. Proto není vhodné aplikovat tkaniny plošně, aby nebylo zvýšeno riziko poškození konstrukce v důsledku cyklického působení mrazu.

Finální sjednocení povrchu konstrukce nátěrem BETOSIL W zajistí optimální vzhled.

Závěrem

Na popsané realizaci sanačního zásahu je patrné, že je možné postup opravy přizpůsobit možnostem v místě stavby, časovému rozvrhu i kapacitám tak, aby bylo dosaženo požadovaného výsledku. Důležitá je vůle všech zúčastněných a jejich vzájemná spolupráce, jejímž cílem je uspokojivý výsledek.

Související články

Autor: Ing. Zdeněk Vávra
Foto: archiv firmy Betosan