Poválečná funkcionalistická architektura Luhačovic vyšla ze stínu Jurkovičových staveb

V souvislosti s článkem o luhačovické prvorepublikové hotelové budově, který jste si na našem webu mohli přečíst před pár dny, jsme se rozhodli poreferovat také o nedávné rekonstrukci místní funkcionalistické haly Vincentky a lázeňské kolonády. Budova, v níž se nachází známý léčebný pramen, i kolonáda totiž prošly v předchozím roce rozsáhlou revitalizací. Oba objekty byly uvedeny do své původní podoby z přelomu 40. a 50. let minulého století.

Funkcionalistická architektura tak dostala znovu šanci zazářit vedle veřejnosti známějších Jurkovičových staveb, v níž se prolínají motivy regionální karpatské lidové tvorby s principy secese či vlivy anglického neovernakulárního umění hnutí Arts and Crafts.

Naproti tomu areál kolonády (výstavba 1947 - 1951) s halou Vincentka je pozdně funkcionalistickým komplexem. Jde o tři vzdušné a vzájemně propojené objekty haly Vincentka a Velké a Malé kolonády – citlivě zakomponovány do okolní krajiny. Dnes, po 70 letech a rozsáhlé rekonstrukci, tato kulturní památka z pera význačného brněnského architekta Oskara Pořísky (1897-1982), znovu září jako v době svého vzniku.

Oba architektonické směry, tedy jak ten Jurkovičův, tak Pořískův, společně s dalšími, převážně klasicizujícími modernistickými slohy, vytvářejí v Luhačovicích i přes své rozdílnosti harmonický dojem. Vše dohromady je celistvým urbanistickým konceptem.

Rekonstrukce

Na začátku revitalizace, která trvala od podzimu 2018 téměř rok, byly památky v havarijním stavu.  „Na místě bylo třeba najít řešení, které by vyhovovalo funkčně, ale přitom odpovídalo tomu, že jde o kulturní památku České republiky, ležící na území, které je navržené na zápis na seznam UNESCO,“ uvádí Jiří Dědek, výkonný ředitel Lázní Luhačovice.

Byly obnoveny původní prvky stavby, díky čemuž je možné znovu naplno užívat prosklených kolonádních ploch, otevřených atrií či maxima denního světla pronikajícího do interiérů střešními světlíky. To vše objektu dodává originální vzdušnost a propojení s přírodou tak, jak vše navrhl ve své době autor stavby.

Kompletně zrenovována byla železobetonová konstrukce podlahy s novou replikou mozaikové dlažby. Při rekonstrukci kolonády, která má délku 126 m a šířku 10 m, bylo položeno 1 270 m2 replikované mozaikové dlažby vyrobené na zakázku (v podstatě šlo o ruční práci), v hale Vincentka se uplatnilo asi 390 m2 nové mozaikové dlažby (to vše z dílny Rako). Rekonstruováno bylo také osvětlení, umístěno bylo množství replik nedochovaných svítidel. Restaurovány byly rovněž sloupy z umělého mramoru, v hale byla instalována nová vzduchotechnika, na své místo se vrátil také výdejní pult z kubánského mramoru. Na kolonádě byla zachována většina původních materiálů.

Původní sláva obnovena

Jako velkou tepnou proudí kolonádou znovu život a mění střed lázní v kulturní i společenské centrum. Ročně tudy projde až milion návštěvníků, jež na kolonádě navštěvují zajímavé obchody i kavárny s venkovními zahrádkami, informační centrum a pijí Vincentku. Mimo to lze v hale shlédnout i stálou interaktivní expozici o vzniku a významu luhačovických minerálních vod.

Celkové náklady na rekonstrukci přesáhly 115 milionů korun, většina z toho byla financována z fondu Evropské unie.

Související články

• Dva světy na jednom místě lázeňská prvorepubliková hotelová budova v konstrastu moderním wellness
• Nejen wellness v Sanatoriích Klimkovice u Ostravy