Příběh vily Lídy Baarové. Výjimečná stavba, hořkosladký příběh

V úzkých dejvických uličkách se mezi pozoruhodnými starobylými domy ukrývá výjimečná stavba – funkcionalistická vila Lídy Baarové. Tento architektonický klenot nejenže zhmotňuje půvab první republiky, ale také nás vtahuje do fascinujícího života jedné z nejvýznamnějších postav českého filmu.

Byla to jedna z našich nejúspěšnějších, ale také nejkontroverznějších hereček. Její talent a krása ji katapultovaly na vrchol českého filmového průmyslu, a to v období, kdy bylo filmové umění teprve na začátku své cesty. S výjimečnou kariérou v Evropě i v Hollywoodu se Lída Baarová stala nejen ikonou filmového plátna, ale i miláčkem publika. Po návratu do vlasti ve 30. letech se herečka nastěhovala do funkcionalistické luxusní vily na pražské Hanspaulce, na jejíž stavbu dohlíželi po celou dobu její rodiče – manželé Babkovi. Honosná stavba na lukrativní adrese, kvůli které se Baarová zadlužila, však rodině příliš štěstí nepřinesla. Šťastnějšího osudu se dům dočkal až na počátku nového tisíciletí, kdy mu architekt Ladislav Žák vrátil citlivou rekonstrukcí pověstný lesk.

Boom meziválečné dejvické výstavby

Vila stojí ve výjimečné čtvrti Hanspaulka lákající k bydlení již od 30. let minulého století. Za první republiky zde bydlela elita české kultury, od Vlasty Buriana, přes Jaroslava Seiferta, po třeba právě Lídu Baarovou. Vila byla postavená v letech 1937–38 pro vrchního magistrátního ředitele Karla Babku, jeho ženu Ludmilu, sboristku opery Národního divadla a jejich dcery, filmovou herečku Lídu Babkovou-Baarovou a její sestru Zoru. Manželé původně zadali projekt bratrům Šlapetům. Poté však paní Babková navštívila filmového scénáristu, herce a pedagoga Martina Fryče, jehož vila ji nadchla natolik, že manželé nakonec zadali v roce 1937 nový projekt architektu Ladislavu Žákovi. Lída tehdy už pobývala v Německu, protože v polovině 30. let dostala nabídku točit ve vyhlášené německé filmové společnosti. Úsilí svých rodičů Lída poprvé spatřila až po svém nuceném návratu do Prahy, kdy se pro ni na příkaz Adolfa Hitlera zavřela vrata filmových studií.

Ve stylu zaoceánského parníku

Proslulost vily není dána jen Lídinou hereckou slávou, ale také progresivním architektonickým řešením. Dvougenerační objekt připomíná z dálky zaoceánskou loď: mimořádně nízké světlé výšky interiérů pohybující se od 235 do 265 cm propůjčují místnostem nezvyklou atmosféru charakteristickou pro lodní kajuty. Architekt Ladislav Žák navrhl čtyřpodlažní dům se dvěma oddělenými vchody. Větší byt obývali Lídiny rodiče a sestra Zorka. Ve zbylé třetině měla své království Lída Baarová. Stavba měla na svou dobu řadu neobvyklých progresivních prvků. Žák umístil mezi oběma byty úzkou instalační šachtu, která byla mezi koupelnami v druhém poschodí a pokoji v přízemí, do něhož „byly uschovány” stoupačky, odpady, přívod plynu, ale i shoz prádla, který ústil do prádelny [1].

Honosné sídlo rodině štěstí nepřineslo

Málokdo ví, že si herečka na stavbu domu vzala u banky půjčku ve výši 100 000 korun československých. Do domu, zbudovaného za necelý jeden rok, se však Baarová poprvé nastěhovala až po návratu ze zahraničí v roce 1944. Láska s Goebbelsem ani honosný dům jí však moc štěstí nepřinesly. Jen o rok později byla vězněna kvůli údajné kolaboraci a velezradě. Její matka při výslechu dostala mrtvici a sestra Zora spáchala sebevraždu skokem z balkonu rodinného sídla. V domě tak zůstal bydlet pouze Lídin otec, který jej musel v roce 1951 opustit. Objekt byl následně dalšími nájemníky postupně destruován různými neodbornými zásahy. Po sametové revoluci Baarová nikdy nežádala o restituci vily, i když by alespoň na polovinu nárok měla.

Vila Stiassni hostila prezidenty a zahrála si v oceňovaných filmech

Dne 11. července 2023 uběhlo přesně 100 let od chvíle, kdy se proslulému továrníkovi Alfredu Stiassni a jeho ženě Hermine narodila dcerka Susanne. Vlivná rodina žila v okouzlující…

Dům ožil až pod rukama architekta Žáka

Na konci 60. let získal budovu do vlastnictví primátor Ludvík Černý, který zde bydlel až do roku 2003. V roce 2005 koupil rodinné sídlo Tibor Nemeš. Ten jej nechal zrekonstruovat v původním funkcionalistickém duchu podle projektu oceňovaného architekta Ladislava Lábuse, který je autorem řady zajímavých rekonstrukcí a realizací. V rámci oprav byla provedena sanace stavebního stavu konstrukcí a byl vylepšen architektonický, provozní i technický standardu domu. Z budovy, disponujícími dvěma samostatnými byty, vytvořil architekt dům pro jednu rodinu a původně oddělenou kuchyni s jídelnou propojil s obytným prostorem v přízemí. Nedostatečná tepelná izolace, která je častým problémem vil z tohoto období, byla vyřešena novým zateplením, jež však díky malé šířce (50 mm) a brilantně provedené pískově žluté omítce nelze takřka postřehnout. K dosažení tepelného komfortu v domě přispívá dále tepelné čerpadlo, renovovaná okna a podlahové topení. Úprav se dočkala i garáž, příjezdová cesta, venkovní schodiště či zahrada. O vysoký standard obnovy domu se postaral také samotný investor, který věnoval hodně energie nejrůznějším detailům a doplnění původních prvků, jako byly kliky či vypínače. Zachovala se též většina dveří – pouze ty vstupní byly z bezpečnostních důvodů nahrazeny replikami [2, 3].

Závěrem

Skvost funkcionalistické architektury je v současné době chráněnou kulturní památkou. Výjimečná budova, která si díky citlivé rekonstrukci zachovala svou původní krásu, je živým svědkem hořkosladkého života významné herečky a zároveň místem, v němž se prolíná umělecká vášeň první republiky se soudobou architekturou.

Zdroje:

[1] VINŠOVÁ, Hana: Renovace rodinné vily Karla Babky a Lídy Babkové-Baarové. SUN LINE ONE s.r.o.
[2] POTŮČEK, Jakub: Ladislav Lábus, rekonstrukce vily Lídy Baarové v Praze. Vesmír 91
[3] Renovace rodinné vily Karla Babky a Lídy Babkové-Baarové. EARCH.