Příkladová instalace střešních oken ve slovenských Karpatech: tipy a doporučení

Na podzim minulého roku jsme se rozhodli, že na našem rodinném statku, nacházejícím se uprostřed krásné karpatské krajiny, vybudujeme menší dům. Snažili jsme se přitom skloubit tradiční prvky s těmi moderními, a jelikož byl naší prioritou prosvětlený interiér, instalovali jsme vedle klasických fasádních prosklení i střešní okna. Ta nyní přivádějí přirozené světlo nejen do podkroví, ale též do přízemních prostor.

Je známo, že šikmým střešním oknem lze do interiéru dostat nejvíce světla, že umožňuje efektivnější větrání, a navíc poskytuje okouzlující výhledy do okolí. Z hlediska působení povětrnostních vlivů jde však o značně namáhanou konstrukci a jen díky dlouhodobému vývoji mají současná střešní okna potřebnou odolnost i skvělé tepelnětechnické vlastnosti.

Pozor však na rozdíl mezi střešním a fasádním oknem, u něhož je mnoho věcí jinak (odvod vody, namáhání větrem či sněhem). Střešní okno je totiž ve srovnání s tím klasickým vnímáno jako konstrukce předsazená před střešním pláštěm. Nejde přitom o nic nestandardního, je to dlouhodobě osvědčené řešení. Problém nastává jen v případě nesprávného výběru typu střešního okna s nevhodnými parametry, který může způsobit komplikace při následném užívání otvorové výplně. Důležitá je samozřejmě i bezchybná montáž a odpovídající tvar ostění.

Do našeho domu jsme zvolili dřevěné střešní okno, jehož specifikem je způsob otevírání – výsuvně-kyvný. Pracuje na základě následujícího principu: Osa otáčení se pomocí pístů dostává do horní čtvrtiny rámu, otevřené křídlo se vysouvá nad rovinu střechy. Ovládání umožňuje klika na spodní hraně křídla. Výsledkem je větší užitný prostor, lepší přístup k oknu i širší výhled ven.

Zásadním prvkem je přitom kvalitně provedený rám okna opatřený izolačním blokem a límcem parozábrany a vyplněný trojsklem, jež splňuje požadavky na součinitel prostupu tepla u moderních nízkoenergetických staveb i objektů podléhajících rekonstrukci. Z vnější strany je okno oplechováno, odvod vody zajišťuje lemování.

Praktické rady pro výběr střešního okna

Podkroví se stejně jako každá jiná obytná místnost neobejde bez dostatečného přísunu denního světla a kvalitní ventilace. Možné řešení je dvojí: střešní okno nebo vikýř. Výhodou vikýře je zvětšení užitného prostoru místnosti, ve srovnání s klasickým střešním oknem však převažují spíše nevýhody. Okno jako takové totiž dovede přivést do interiéru více slunečního záření, a vikýř má navíc složitější konstrukci, což znesnadňuje jeho montáž, vytváří větší prostor pro chybnou instalaci a navyšuje celkovou cenu prvku. Lidé se proto uchylují k volbě vikýře většinou jen proto, že se obávají kondenzace vlhkosti na střešním okně. Zvolíte-li však kvalitní střešní okno s dobrými tepelněizolačními parametry a přitom si dáte záležet na výběru zkušené montážní firmy, není potřeba se toho obávat.

Téma: dřevostavby

Jak velké střešní okno zvolit a kam ho umístit?

Základním doporučením odborníků je, aby plocha oken odpovídala přibližně 10 až 12,5 procentu celkové obytné plochy, přičemž součet šířek všech oken by se měl rovnat 55 procentům délky místnosti. Šířku okna přitom určuje také vzdálenost mezi jednotlivými krokvemi, protože pokud se mezi ně okno nevejde, musí dojít k výměně trámů, což může výrazně zkomplikovat stavbu či rekonstrukci. Za účelem eliminace potenciálních tmavých koutů je pak vhodné aplikovat více menších oken nežli jedno velké.

Prosvětlení místnosti ovlivňuje také výškové umístění okna, které se odvíjí od velikosti nadezdívky a způsobu užití podkroví. Ideální je instalovat jej ve výšce 0,9 metru, ale u mnoha novostaveb, kde se jen výška nadezdívky mnohdy pohybuje okolo 1,1 metru, to není reálné. Připočteme-li k tomu ještě tloušťku střešního pláště, výška spodní hrany střešního okna často šplhá až k 1,5 metru nad podlahou. Horní hrana se v takovém případě vyskytuje i v cca 2,1 metru nad podlahou. V takovém případě je nutné zvolit okno s klikou umístěnou ve spodní části rámu.

Otevírání střešního okna

Od výšky okna nad podlahou se odvíjí také způsob jeho otevírání. Běžným typem je kyvné střešní okno, kdy je však třeba počítat s tím, že jeho křídlo bude zasahovat do místnosti, a tak může vadit ve výhledu, či dokonce při samotném pobytu v interiéru. Tomu se lze vyhnout volbou výsuvně-kyvného střešního okna, jež jsme zvolili i my do našeho nového domu, případně investicí do výklopně-kyvného střešního okna, jehož křídlo se otevírá v horním pantu. Umožňuje tak volný pohyb v prostoru okna i jeho okolí. Provoz může případně usnadnit také elektrické ovládání, které ocení zejména majitelé objektu s vysoko loženými, až nepřístupnými střešními okny.

Téma: Střešní okna

V každém případě je vhodné opatřit střešní okna z vnější strany odpovídající stínicí technikou, která zamezí přehřívání interiéru. Na závěr ještě dodejme, že přehřívání podkrovních prostor nebývá zapříčiněno jen prostupem tepla střešními okny, ale též nedostatečnou akumulací střešního pláště. Ale o tom až někdy příště.