Sídlo ombudsmana jako zelený ostrov ve středu Brna
Brněnské sídlo veřejného ochránce práv bylo nedávno rozšířeno o nový objekt, jenž budí pozornost. Stavba je doslova ukryta v zeleni, která se vyskytuje nejen v jejím okolí, ale pokrývá i její fasádu a střechu. Vedle toho je zde využíván efektivní systém retence dešťové vody a objekt je rovněž vybaven úspornými technologiemi.
Vertikální zahrady: nápad, který ohromil svět
Dokážete si představit, že si před vstupem do práce utrhnete z fasády čerstvou jahodu? Vertikální zahrady jsou stále populárnější, a není se čemu divit. Rostliny na fasádách totiž…
Účelem přístavby z roku 2019 bylo vytvořit nové prostory pro děti zaměstnanců Kanceláře veřejného ochránce práv (KVOP), navýšit kapacitu stávající administrativy a vybudovat podzemní parkoviště. Realizace získala Mimořádnou cenu za architektonicky zdařilou vertikální zahradu, kterou každoročně uděluje Svaz zakládání a údržby zeleně. Odborná porota ocenila stavbu za její příkladné hospodaření s dešťovou vodou a především příznivý vliv na lokální biodiverzitu a mikroklima. Nadčasová architektura je dle vyjádření poroty důkazem toho, že vertikální zahrady lze budovat s předpokladem dlouhodobé udržitelnosti i v podmínkách Česka.
Charakteristiku stavby situované v rámci Městské památkové rezervace Brno na úpatí kopce Špilberk, konkrétně v ulici Údolní, zahájíme popisem její konstrukce. Jde o objekt protáhlého obdélníkového půdorysu, který je s původní správní funkcionalistickou budovou propojen krčkem v úrovni druhého nadzemního podlaží. Ten je zkonstruován z nosného hliníkového sloupově–příčkového fasádního systému s bezpečnostním zasklením (izolační trojsklo složené ze dvou tvrzených skel a dvou polyvinylbutyralových fólií).
Konstrukce stavby a akustika
Přístavba disponuje železobetonovou zá kladovou deskou s patkami pod sloupy a svislými železobetonovými obvodovými stěnami. Svislé nosné i nenosné zdivo je tvořeno převážně keramickými tvárnicemi či příčkovkami. Obvodové zdivo je z vnitřní strany doplněno předstěnami z pórobetonových tvárnic, do vzniklé dutiny byly nainstalovány rozvody. Vnitřní dělicí příčky jsou navrženy tak, aby poskytovaly co největší akustický útlum (Rw = 44 dB, případně 52 dB a v případě konstrukce oddělující prostory dětské skupiny dokonce 54 dB). V místnosti určené dětem byla mimo jiné instalována posuvná příčka složená z teleskopických a dveřních modulů zavěšených na eloxované kolejnici umístěné u stropu. Mobilní příčka umožňuje v případě potře by rozdělit místnost na dvě části, při čemž její vzduchová neprůzvučnost či ní Rw = 37 dB.
Izolace spodní stavby je tvořena vodonepropustným systémem bílé vany, v místech přechodů mezi svislými a vodorovnými konstrukcemi jsou aplikovány pásy z modifikovaného asfaltu. Zelené střechy si vyžádaly povlakovou vodotěsnicí izolační vrstvu na bázi modifikovaných asfaltových pásů, doplněnou o ochranné, hydroakumulační a drenážní vrstvy vegetačních střech. Jde o kombinaci samolepicích materiálů a natavených vrstev – vždy na napenetrovaném podkladu.
Vodorovné stropní konstrukce jsou monolitické železobetonové desky doplněné nad suterénem, jenž slouží jako podzemní parkoviště, o příčné a podélné průvlaky. Překlady jsou součástí stropních desek. Střešní konstrukce nad druhým podlažím je železobetonová deska vyztužená křížem. Rovněž tříramenné schodiště je železobetonové monolitické, jeho pochozí vrstva sestává z vysoce slinuté glazované kalibrované keramické dlažby s designem imitujícím betonovou stěrku šedobéžové barvy. Podlahy – ať už jde o přírodní povlakovou nebo sametově vinylovou krytinu, či keramickou dlažbu – byly vždy kladeny na roznášecí vrstvu z napenetrovaného cementového litého potěru. Součástí souvrství je i podlahové vytápění. Obvodové dilatační pásy z pěnového polyetylenu pojmou případné objemové změny v podlaze.
Fasáda ze dřeva a rostlin
Fasáda objektu KVOP je dvouplášťová provětrávaná. Nosné zdivo z keramických tvárnic bylo opatřeno kontaktní minerální izolací a nosným roštem z I nosníků na bázi dřeva, na něž byly vertikálně kladeny profily ThermoWood z finské borovice. Ty se vyznačují zvýšenou odolností vůči povětrnostním podmínkám. Kotvení palubek proběhlo za použití nerezových vrutů, dřevěný obklad je namontován jádrovou stranou směrem ven. Všechny profily byly ještě ošetřeny transparentním prostředkem pro konzervaci řezných ploch s příměsí alkyd-akrylových pryskyřic (ve dvou vrstvách). Klempířské prvky jsou z lakovaného pozinkovaného plechu s polyesterovým nástřikem, který poskytuje vynikající ochranu před UV zářením, korozí a disponuje dlouhodobou barevnou stálostí.
Pozn.: Dřevěné profily známé pod označením ThermoWood jsou vyráběny ze severské borovice, která je tepelně upravena jen pomocí horké páry, tedy bez jakýchkoli chemikálií. Pro zachování jejího vzhledu je následně vhodné opatřit ji ještě olejem či voskem (není to však podmínkou). Tepelná úprava zpomaluje zvětrávání materiálu a poskytuje dřevu odolnost vůči hnilobě, dřevokazným houbám, či dokonce působení dřevokazného hmyzu a celkově prodlužuje jeho životnost. Často je proto aplikována v exteriérech, jako fasádní obklad či v podobě terasových profilů.
Bosco Verticale – nejkrásnější zelený mrakodrap na světě
Nejen móda patří k Milánu. Tuto evropskou metropoli zdobí i architektonické poklady. A Milán je hrdě vystavuje světu. Už jste viděli Bosco Verticale, architektonický skvost ve…
Okna byla instalována v obvodovém plášti v předsazené montáži. „Jde primárně o celodřevěná okna se skrytými venkovními rámy v kombinaci RAL 7016 z vnější strany. Z vnitřní strany jsou smrkové rámy ponechány v přírodním odstínu s povrchovou lazurou,” říká autor projektu Ing. Lukáš Daněk, Ph.D. Zvenčí jsou okna navíc opatřena obkladem z kaleného skla (ESG), aplikovaným na podkladní dřevěnou konstrukci z hoblovaných hranolů. U fasádního skleněného obkladu byl proveden test prohříváním (HST – heat soak test), čímž bylo téměř vyloučeno potenciální riziko spontánního rozpadu skla (které je standardně 0,1–0,2 % a roste s mechanickým, ale též s tepelným namáháním výrobku). Na skleněné desky byla nakonec nanesena smaltová vrstva. Sklo bylo použito také na interiérových parapetech. Doplňme, že ve schodišťovém prostoru a v hygienickém zázemí se nacházejí kruhová okna s hliníkovými rámy o průměru 1150, 900 a 600 milimetrů.
Vegetační střechy a retence dešťovky
Mezi biotechnická opatření projektu KVOP patří realizace všech plochých střech jako zelených. Dochází tak k částečné retenci vody přímo v místě jejího dopadu a snížení jejího odtoku. Střecha u západní strany přístavby – nad suterénem a vjezdem do podzemní garáže – je vegetační intenzivní a jednoplášťová. Vznikl zde jakýsi zelený vnitroblok se zpevněnými plochami, kde mohou děti trávit čas na čerstvém vzduchu. Tato pochozí střecha je odvodněna přes drenážní žlab do retenční nádrže. Zachycená dešťová voda pocházející převážně z vegetační extenzivní jednoplášťové střechy přístavby (odvodnění pomocí atikových vtoků a svod vody svislým potrubím přes drenážní odvodňovací profily a žlab) a ze střechy nad spojovacím krčkem je následně využívána k zavlažování. Akumulační nádrž slouží k provozu kapkové závlahy (regulováno inteligentní řídicí jednotkou). V opačném případě je voda na závlahu čerpána z řadu (automatické dopouštění vody v případě potřeby). Retenční nádrž je přes vírový ventil napojena do stávající dešťové kanalizace.
Zelená fasáda
Od zelených střech se přesuňme k zelené fasádě, kterou byl objekt KVOP opatřen ze západní a severní strany – na té je dokonce pomocí rostlin vytvořeno logo instituce. Podobné realizace jsou prozatím v tuzemsku poměrně unikátní. I proto si přístavba sídla obmudsmana v Brně získává tolik pozornosti.
Základem vertikálního systému rostlin o celkové ploše 133 m2 jsou polypropylenové desky a dvě vrstvy geotextilie (první vrstva – 300 g/m2, druhá vrstva – 500 g/m2), mezi kterými je uložena čedičová vata. Do té byly vysazeny předpěstované rostliny jako kakosty, dlužichy, bergénie, hlohyně, metlice, kontryhely či jalovce. Výběr rostlin odpovídá daným klimatickým podmínkám a mimo jiné minimalizuje riziko napadení chorobami či škůdci.
Kapkový závlahový systém čerpá vodu z akumulační nádrže, v suchém období z řadu. Je vybaven senzory, které v případě jakýchkoli nedostatků informují řídicí jednotku o poruše, a nehrozí tak nebezpečí kolapsu celého rostlinného systému. Fasáda působí vysoce atraktivně nejen přes den, ale rovněž v noci, kdy je uměle osvětlena. Projektanti předpokládají, že její životnost bude činit několik desítek let. Velmi důležitá je však pro udržení dobrého stavu i následná údržba. „Máme se společností KVOP smlouvu na údržbu vertikální zahrady, která obnáší dvakrát ročně, na jaře a na podzim, zásadní péči z mobilního lešení. Jde o stříhání rostlin, popřípadě výměnu uhynulých za nové. Jednou měsíčně se také mechanicky doplňuje hnojení. Doplňkově provádíme i střih teleskopickými nůžkami,” upřesňuje Ing. Jana Vrbasová, autorka návrhu zelené fasády, a dodává: „Dosavadní výpadek rostlin na objektu KVOP se pohyboval v rozmezí od pěti do deseti procent, v budoucnu však vlivem počasí a škůdců může jít až o dvacet procent.” Podobnou realizaci uskutečnila dodavatelská firma Ing. Jiří Vrbas – Květ také na vlastním objektu trávníkové školky v Kobylnicích či v atriu čtyřpatrové budovy na Zelném trhu v Brně.
„Stavba má více zelených ploch než předpokládaná původní plocha. Zpříjemňuje pracovní prostředí zaměstnancům a přispěla ke zlepšení životního prostředí v centru města. Objekt má navíc ekologické nízkonákladové vytápění pomocí dvou tepelných čerpadel,” dodává Mgr. Miroslav Přidal, vedoucí sekretariátu veřejného ochránce práv.
Teplo a větrání
Tepelná ztráta objektu byla vypočtena dle ČSN 12 831 jako Q = 17 kW. „Pro pokrytí potřeby tepla na vytápění a ohřev vody byla navržena kaskáda dvou tepelných čerpadel typu vzduch/voda včetně vnitřní jednotky hydromodulu. Jde o čerpadla o jmenovitém topném výkonu každé jednotky 14,38 kW za podmínek, že je teplota venkovního vzduchu –15 °C a teplota topné vody 55 °C (A-15/W55). Topný faktor čerpadla činí COP = 2,7. Venkovní jednotky jsou umístěny na střeše objektu a vytápějí objekt pomocí teplovodního podlahového systému,” doplňuje autor projektu Lukáš Daněk.
Hlavní část objektu, tedy prostory kanceláří, dětské skupiny, komunikace a sociální zařízení jsou větrány centrální vzduchotechnickou jednotkou s deskovým výměníkem, umístěnou v suterénu objektu, která je vybavena deskovým rekuperátorem tepla s účinností až 84 %.
Světlo, zeleň, čerstvý vzduch i soukromí – to je Living Screen House
Název stavby, Living Screen House, odpovídá formě domu. Konstrukce obvodových stěn je nestálá, ať už v podobě posuvných příček, variabilně otevíratelných oken a dveří, nebo…
Zhodnocení
Přístavba s celkovou užitou plochou 1028,92 m2 se díky své architektonické podobě stala přirozeným přechodem mezi starším funkcionalistickým objektem a městskou zelení, která byla realizována na sousedním pozemku. Architektura, nízká energetická náročnost objektu či hospodaření s vodou navíc nejsou jedinými faktory, jimiž investor prokazuje svůj pozitivní vztah k životnímu prostředí. Zaměstnanci objektu recyklují odpad včetně toho biologického či elektrozařízení, využívají ekologické čisticí prostředky, recyklované tiskové náplně a další. Investor navíc vyjádřil dosavadní spokojenost s projektem:
„Díky kvalitní projektové přípravě stavby a úzké spolupráci projektanta a stavebního dozoru se zodpovědnými pracovníky dodavatele se v průběhu realizace stavby nevyskytly žádné závažnější problémy a stavba byla dokončena ve stanoveném termínu. Zajištění bezproblémové existence vertikální zahrady a stále zelené a svěží extenzivní střechy ale vyžaduje pečlivou údržbu. Proto bylo nutné zajistit dodavatele, který vysazené vegetaci rozumí a ví, jakou péči vyžaduje. S tím jsou spojeny vyšší provozní náklady na údržbu objektu. Budova je však v provozu asi dva roky a dosud se z naší strany nevyskytly žádné zásadní připomínky,” vysvětluje Přidal.
Dle autora návrhu, Lukáše Daňka, naplňuje objekt původní očekávání: „Na zastavěné ploše asi 580 m2 se podařilo úspěšně realizovat 609 m2 zelených střech a 133 m2 zelených fasád. Jako efektivní se jeví zejména systém nakládání s dešťovými vodami v kombinaci s řešením zavlažování zelených fasád. Daří se minimalizovat náklady spojené se spotřebou vody. Důležitou součástí návrhu bylo také zajištění kvalitního interiérového mikroklimatu. Realizovány proto byly hliněné vnitřní omítky, které jako čistě přírodní materiál disponují schopností udržet v místnosti vyváženou relativní vlhkost vzduchu. Na celkové vyhodnocení je však ještě čas, více se ukáže teprve tři až pět let po uvedení budovy do provozu.”
