Dřívější hájovna a ještě dříve zámeček, obývaný baronkou Rothschildovou

Pstruží farma nejen o pstruzích, ale především o stavbách

Můžeme bez nadsázky tvrdit, že v naší vlasti jsou takřka všechny osady, obce a města se zajímavostmi až překvapení vyvolávající. V Dolním Slezsku, třetí zemi Koruny české, je tomu samozřejmě také. Mnohokrát jsme o tom, především z hlediska stavebního, přesvědčili naše čtenáře. Tentokrát nás tip na mapě nasměroval do Pstruží farmy, teritorálně přináležící k obci Bělá.

Abychom se lépe zorientovali, tak nejprve trocha místopisu: první písemná zpráva o existenci obce je z roku 1349. Nyní čítá přes 700 obyvatel a patří do regionu Opavska. Je známá mj. kostelem sv. Jana Křtitele z roku 1933, ojedinělým křesťanským labyrintem z tisíce pálených cihel, starých téměř 130 let a Prisnitzovými koupelemi z vlastního pramene.

Křesťanský labyrint v obci Bělá, zdroj: www.wikipedia.org, autor: Fry72 , Karel FRYDRÝŠEK

Na farmě, pod širokým slunečníkem, nás vítá zdejší farmář František Chmelík, jehož zásluhou pstruží objekt prosperuje. Zasvětil nás do historie i současnosti jeho Pstruží farmy. Na naši první, poněkud naivní otázku, odkud teče a jak se jmenuje potok, který je doslova rájem pstruhů, odpovídá: "Žádný potok, to je voda z mořského oka, která tady vyvěrá. Nikdy nevyschlo, a proto zde vznikla odchovna pstruhů. Bylo tomu tak před sto padesáti léty."

Obdivujeme sto padesát let starou soustavu betonových bazénů, propojených stokou až do loviště, kde si zákazníci mohou chytit rybu a nechat si ji usmažit. Nejbližší okolí lemují dřevěné domky a přístřešky. Střešní šablony na jednom z nich dokládají, že jsme v kraji, kde dominuje břidlice. Pan Chmelík dodává, že teprve za jeho správcovství, od roku 1996, došlo k nutným opravám zanedbané a vykradené celé soustavy. Místní občané totiž používali jinak nedostatkový kámen do základů svých domů a není divu, že např. jeden z dolních bazénů při rekonstrukci spolykal 36 nákladních aut kamene.

Ovšem kousek od farmy stojí a je její součástí objekt, který nemůže minout žádný návštěvník, natož stavař. Dříve hájovna s hajným a ještě dříve zámeček, obývaný baronkou Rothschildovou. Před 135 lety se stavěl z pálených cihel klinker včetně komínů. Ornamentálně tvarovaná čela střechy a rohová veranda jsou ze dřeva. Vikýř a střešní okno svědčí o obývaném podkroví. Okna mají samozřejmě dřevěné rámy, klempířské prvky jsou z natřeného pozinku. Zaujme neobvyklé tvarování svodu nad kolenem, jakoby rozprostřené sukýnky odrážející dešťové kapky na okolní pozemek. Na něm jsou umístěny torza, hlavy a jiné výtvory kameníků. Střecha je krytá z pálených tašek, pochopitelně po obnově.

Naše povídání a setkání přerušil přívalový liják, kdy se nedalo chodit, natož fotit. Nicméně poradili jsme si i s tímto klimatickým stavem. V té souvisosti nás napadla slova bývalého československého sportovního televizního komentátora Karola Poláka: "Na ihrisku je taká hmla, že aj vtáci chodia pešo" Takže už není co dodat.

Autor: Mgr. Zdeněk Svoboda
Foto: Mgr. Zdeněk Svoboda a Karel Frydrýšek