Rodinný dům ve Slavkově u Opavy

Jak má vypadat bydlení na vesnici ve třetím tisíciletí? Co se můžeme naučit od původního způsobu bydlení na vesnici? Co bylo pro něj charakteristické? Neodmyslitelnou součásti byl dvůr. Na něm bosé děti pobíhaly se zvířaty, pralo se tu prádlo, mlátilo obilí, pořádaly se zabíjačky… ze dvora byla přístupna obydlí lidí, zvířat, stodoly, sýpky… dvůr byl prodloužením vnitřních prostorů a zároveň byl spojnicí mezi soukromým obyvatel a veřejným životem vesnice.

O projektu

Autory projektu jsou Ing. arch. Tomáš Bindr a Ing. arch. Jan Zelinka. Realizátorem jsou firmy Slezské stavby Opava s.r.o. a Ipos Opava s.r.o.

Dům tvoří dvě hmoty, propojené venkovně vnitřním prostorem krytého stání a atria. Hmota se společenskou funkcí je zastřešená pultovou střechou, hmota s garáží a soukromou částí je krytá rovnou střechou. Jednoduchá jednopodlažní dynamická hmota domu se s většinou vnitřních prostorů otevírá do dvora. Interiér si tak při dostatečném proslunění zachovává dostatek soukromí, je pohledově krytý z venku a naopak si zachovává výhledy do krajiny.

Dvůr, exteriér, se stává součásti interiéru a naopak. Dvůr dělí dispozici na klidovou a společenskou část.

Konstrukce

Stavba je založena na betonových pásech, vyzděná z keramických tvarovek POROTHERM, kontaktně zateplená. Nosnou konstrukci jednoplášťové nevětrané střechy tvoří v rovné části železobetonová deska, v části s pultovou střechou konstrukce dřevěná. Hlavní hmota je opatřena probarvenou omítkou v odstínu terakota, dvůr a kryté stání má větranou fasádu s dřevěným obkladem. Okna jsou dřevěná z eurohranolů v antracitovém odstínu.

Vytápění je teplovodní podlahové, zdrojem je kondenzační plynový kotel.

Rozhovor s architektem Tomášem Bindrem

Jaké bylo zadání investora?

Investor bydlel na nejlepší opavské adrese v zrekonstruované prvorepublikové vile. Poté, co se děti osamostatnily a odešly z domu, stal se mu dům velikým a provozně i energeticky zbytečně náročným. Zadáním byl jednopodlažní dům pro starší, avšak sportovně založený manželský pár s hostinským pokojem pro děti s vnoučaty. Dům, který bude finančně udržitelný a provozně nenáročný i v důchodu.

Jaká byla vaše inspirace?

Dům stojí na okraji vesnice v nově budované zástavbě. Za synonymum vesnické zástavby se ve všeobecném vnímání považuje formální znak šikmé střechy. S tím jsme se nechtěli ztotožnit. Hledali jsme podstatu života na vesnici. Čím je specifický a jedinečný. Zjistili jsme, že dvorem. Dvůr byl centrem života, prodloužením vnitřních prostor a zároveň přirozenou spojnicí soukromí s veřejným životem vesnice.

Jaké byly celkové náklady?

Celkové náklady na rodinný dům činily cca 5 mil. Kč.

Zabývali jste se energetickou náročností? Jak se případně tyto požadavky projevily v projektu domu?

Vždy při projektování musíte zvažovat energetickou náročnost. Nemám tím na mysli nízkoenergetickou, či dokonce pasivní hysterii. V našich klimatických podmínkách se dají stavět energeticky nenáročné domy, aniž by k tomu bylo potřeba speciálních technologií. Stačí selský rozum. Tady doslovně. Jsme na vesnici a tam si lidé nikdy nemohli dovolit plýtvat energiemi. Základem je dobře vymyšlená dispozice reagující mimo jiné i na světové strany.

Proč jste si vybrali zrovna cihlu jako stavební materiál? Pokud je to možno uvést, jaké typy cihel jste použili?

Cihla má dobrý poměr mezi izolačními a akumulačními schopnostmi. Umí přijímat a vydávat vlhkost. Je to materiál, se kterým jsou řemeslníci nejvíce zvyklí pracovat, a je běžně dostupný ve všech částech naší republiky. Dům konstrukčně vyhovoval výstavbě z cihelných bloků. Obvodové zdivo je vyzděno z keramických tvárnic Porotherm tloušťky 300 mm a následně kontaktně zaizolováno 200 mm fasádním polystyrénem.