Sídlo projekčního ateliéru s vodním prvkem na fasádě a industriálním interiérem

Sídlo projekční kanceláře, o kterém je v článku řeč, je nejen administrativní budovou, ale také neoficiálním showroomem. Jde o inspirativní prostředí, na němž mohou jeho autoři případným zájemcům předvést co umí. Pokud investor poskytne architektům dostatek důvěry, mohou se společně dopracovat k unikátním řešením a využít některé materiály způsobem, který sníží investiční náklady, ale nenaruší funkčnost. Přiznané konstrukce a použité surové materiály v interiéru umožňují dokonce prezentaci toho, jak může dané konkrétní řešení vypadat v reálu.

Pracovat s drahými a luxusními materiály, a vytvořit tak exkluzivní stavbu či interiér není až taková věda. Pokud však architekt umí pracovat i s menším finančním obnosem – to je jiná. Naučí se to nejlépe při navrhování vlastního domu.

Bylo tomu tak i v případě nedávno dokončeného objektu v pražských Stodůlkách. Architektonický a projekční ateliér AGE project s.r.o. zde vybudoval své nové sídlo. Hlavní architekt Ing. Milan Mlada s týmem spolupracovníků museli kromě navržení poměrně velkorysých kancelářských prostor dbát i na dodržení celkového rozpočtu. Povedlo se jim to na jedničku. Výsledkem je funkční objekt, který zahrnuje jak velkorysá pracovní místa, tak odpočinková zákoutí (herna, jídelna, zahradní posezení, pumptracková trať).

Konstrukce objektu přizpůsobena rozpočtu

Třípatrová stavba je založena na vrtaných pilotách, přes které je provedena monolitická základová deska. Svislé nosné konstrukce jsou navrženy jako stěny z keramických tvárnic v kombinaci s železobetonovými stěnami a pilíři. Monolitické věnce v jednotlivých patrech tvoří součást designu interiéru. Na ně jsou ukládány dutinové stropní panely. Rovněž bylo v objektu použito prefabrikované schodiště (samonosná konstrukce schodiště se vyznačuje vysokou nosností a zároveň minimalizuje přenos hluku a vibrací do přilehlých stěn). Nestandardním prvkem, který ve schodišťové hale upoutá na první pohled, je nerezová síť napnutá mezi vodovodními trubkami, jež tvoří zábradlí. Veškeré uvedené konstrukce šetří nejen čas stavebníků, ale i peníze.

Veškeré vnitřní příčky jsou navrženy jako sádrokartonové konstrukce. Střecha je navržena jako nepochozí, jednoplášťová, zateplena EPS a opatřena fóliovou hydroizolací. Okenní rámy jsou plastové a vyplněny izolačním trojsklem. Celý objekt je zateplen kontaktním zateplovacím systémem s omítkou. V suterénu domu byly použity vnitřní tepelněizolační kazety z kamenné vaty, které se vyznačují dobrými protipožárními a akustickými vlastnostmi.

Zajímavostí též je, že součástí souvrství podlah je mimo jiné i izolační vylévaný polystyren. Jde o tepelněizolační směs polystyrenových, vzduchem vyplněných kuliček a pojiva, která se připravuje ve speciální „míchačce“ přímo na stavbě. Následně se pneumatickým hadicovým dopravníkem aplikuje přímo na místo určení, v tomto případě na podlahu. Mimo tepelné izolace také minimalizuje přenos kročejového hluku. Výhoda spočívá rovněž ve způsobu realizace celého systému, která je vysoce produktivní, či ve schopnosti ideálně vyrovnat případné nerovnosti povrchů, a to plně beze spár či dutin, potažmo bez vzniku tepelných mostů.

Unikátní exteriérový vodní prvek

Vstupní část do sídla firmy sestává z předsazené podesty ve formě ocelového perforovaného roštu. Jde o lávku vedoucí ke vchodovým dveřím umožňující průhled skrze perforaci na cca o tři metry níže položený vjezd do suterénu. Bezpochyby nejzajímavějším exteriérovým prvkem je systém osmdesáti čtyř hliníkových žlábků (povrchově upravených antracitovou barvou). Ty jsou kotveny k fasádě nerezovými jeřábovými lany. Žlábky protéká voda, která vytváří unikátní vizuální a akustický efekt (k nerozeznání od účinků dešťových kapek). Mimo to jde o vynikající způsob chlazení a vlhčení lokálního mikroklimatu v létě. Použitá dešťová voda přitom nepřijde vniveč. Architekti navrhli systém vsakování a retence přímo na pozemku. Dešťová voda je následně používaná na okolní rozlehlý pozemek s bohatou zelení, případně uchovávána v prefabrikované železobetonové akumulační nádrži. Ta je umístěna pod přilehlým parkovacím stáním pro cca 15 automobilů a disponuje dvěma oddělenými prostory: akumulačním, jenž slouží pro závlahu zahrady, a retenčním, díky kterému je možné při intenzivních dešťových srážkách snáz regulovat odtok do kanalizace.

Mimo zmíněnou fasádu pokrytou žlábky s tekoucí vodou upoutá též efektní venkovní stínění. To je realizováno v podobě elektricky stahovatelných hliníkových rolet. Pro zaměstnance kanceláře byla dále vybudována terasa, na níž si společně s kolegy či rodinnými příslušníky mohou vypít kávu. Pro několik zde zaměstnaných nadšenců cyklistiky byla vybudována tzv. pumptracková trať (tvořená zeminou vybagrovanou během stavby). Pozornost upoutá také schodiště vedoucí od parkoviště k vstupním dveřím. To je tvořeno z betonových prefabrikovaných schodišťových stupňů, které jsou umístěny zdánlivě nahodile, a vytvářejí tak hravý architektonický prvek.

Ojedinělý způsob vytápění a chlazení

Stavba je vybavena vzduchotechnickým systémem s rekuperací, který zajišťuje přísun teplého vzduchu do interiéru v zimě, ale také chlazení v létě. Pod stropy v jednotlivých místnostech jsou umístěny topné trámce. Jde o indukční jednotky, které distribuují vzduch, jehož množství lze libovolně měnit. Systém slouží jak k větrání, tak k vytápění a chlazení. Podstatné je, že podstropní trámy víří vzduch malou rychlostí, ale ve velké ploše. Toto řešení eliminuje případný vznik nežádoucího průvanu. Každý trámec je napojen vzduchotechnickou přípojkou do hlavní větve, která vede nad hlavní komunikační zónou mezi kójemi. Tato trasa se stala páteří jak pro pohyb osob, tak pro veškeré rozvody, které jsou kotveny do betonových panelů skrze systémové hliníkové profily.

Zdrojem tepla pro vytápění a přípravu teplé vody jsou zde dvě tepelná čerpadla typu vzduch/voda. Ta nahřívají nebo ochlazují akumulační zásobník, z něhož je pomocí dálkově řízeného rozdělovače voda rozváděna po objektu. Přívod veškerého vzduchu do interiéru je zajištěn z východní fasády, zatímco odvod odpadního vzduchu je situován na střeše. Dům je navržen jako nízkoenergetický, celková energetická náročnost budovy je dle PENB určena jako B.

Surový materiál jako designový prvek

Architekti se rozhodli interiér pojmout jako designově funkční prostor plný surových materiálů, které nacházejí své místo spíše při hrubé výstavbě. Celým objektem prolíná hlavní motiv, a to přiznané materiály a konstrukce. Viditelné byly ponechány veškeré rozvody vzduchotechniky, otopné vody i elektřiny. Pro vytvoření estetické kompozice bylo samozřejmě zapotřebí vybrat takové materiály a zkoordinovat jejich montáž takovým způsobem, aby vznikl celistvý výsledek.

Například přiznané vzduchotechnické trámce člení prostor nad jednotlivými pracovišti v hlavním open-space prostoru. Netradičně byly navrženy i úložné kancelářské systémy – dřevěné police kotvené na závitové tyče skrz distanční položky. Originální je i použití profilovaného střešního plechu jako magnetické tabule v místnosti, která slouží pro hromadný „brain-storming“ zejména při dokončování projektů. Jedna ze zasedacích místností je oddělena polykarbonátovou příčkou. Díky ní je zachována částečná transparentnost. Zajímavé je, že jedna polykarbonátová stěna místnosti je vyplněna jemnou frakcí kameniva pro pohlcení zvuků.

Související články

• Dům u trati se neztratí
• Dům uprostřed jabloňového sadu má místo střechy skleník
• Kostel 21. století s komunitním centrem: Pražský Barrandov se dočkal vymodlené stavby