Stavební práce v zimě? Proč ne!

Ještě donedávna platilo, že s prvními studenými dny končí sezóna většiny stavebních a rekonstrukčních prací. To už ale není tak úplně pravda. S nástupem moderních postupů a materiálů lze spoustu věcí zvládnout i v zimě.

Za zimní období se často považuje doba mezi 1. listopadem a 31. březnem, případně to mohou být i dny mimo toto období, kdy tři dny po sobě poklesne noční teplota pod bod mrazu. Zdění běžně probíhá za teplot nad 5 °C, což je hraniční teplota pro většinu stavebních procesů (jmenovitě těch mokrých), a naopak při teplotách pod –5 °C se zdění striktně nedoporučuje. Co ovšem při teplotách mezi těmito hranicemi, tedy mezi 0 a 5 °C?

Nejčastějšími důvody, proč se na zimu zastavila většina stavebních prací, bylo špatné zasychání materiálů, praskání při tomto procesu a následně jejich nižší funkčnost. V současnosti se však do některých prací lze docela dobře pouštět i během zimy. Samozřejmě v rozumné míře. Umožňují to moderní materiály, které teploty okolo nuly či lehce pod ní bez problémů zvládají.

Pro zimní období – zejména mírné zimy – nabízí celá řada výrobců tzv. zimní malty. Ty obsahují nemrznoucí přísady snižující hydrataci a urychlující tuhnutí. Tvrdnou i při nižších teplotách a to až do zmíněných –5 °C [1], avšak je třeba dbát pokynů jednotlivých výrobců. Přesto ovšem zimní malta není to jediné, co musíme brát v úvahu, když chceme zdít v zimě.

Jinou možností je použití systémové zdicí PUR pěny, jež neobsahuje vodu. Zdivo vyzděné na PUR pěnu však dosahuje menších pevností a tuhostí [1], a proto je nutné se o její aplikaci raději poradit s odborníky.

Kdy lze ještě betonovat

Jako optimální teploty pro tuhnutí a tvrdnutí betonu odborníci uvádějí rozpětí od 15 do 25 °C. Ještě při nižších teplotách, a to až do 5 °C, lze s betonem pracovat běžným způsobem. Musí se ale počítat s tím, že dosažení požadovaných (normových) vlastností se oproti standardním 28 dnům protáhne, a to tím víc, čím je venku chladněji. Pokud však klesne v prvních dnech teplota pod zmíněnou hranici 5 °C, beton hůře schne, tvrdne a může popraskat.

Když je teplota okolí při ukládání nižší než 5 °C, pak by měl mít dodávaný beton teplotu alespoň +10 °C [2], čehož se dosahuje například přidáním ohřáté záměsové vody či nahřátého kameniva při přípravě betonové směsi. V žádném případě však nelze přidávat teplou vodu do hotové betonové směsi. Dále lze použít superplastifikační přísadu a případně přísady urychlující tuhnutí (snižují čas přechodu betonu z plastického do tuhého stavu) a přísady urychlující tvrdnutí (zvyšují rychlost vývoje počáteční pevnosti betonu). Důležité je uvědomit si, že na trhu nabízené takzvané mrazuvzdorné přísady nemají stoprocentní účinnost a jejich název může být zavádějící [2].

Další opatření musí být provedena přímo na stavbě. Výhodné je nebetonovat do promrzlého výkopu nebo bednění, případně odstranit zbytky sněhu a ledu z výkopu nebo bednění, betonovat jen uvnitř objektu, zakrýt konstrukci plachtou či izolační rohoží, přitápět pod plachtou (to je však velmi nákladné), betonovat před nejteplejší částí dne (před polednem) apod. Beton může „zmrznout” až za předpokladu, že jeho pevnost již dosáhla alespoň 5 MPa a rozdíl v objemu vody a ledu již nepovede ve vytvářející se struktuře ke vzniku vnitřního napětí, které by vedlo k poškození. To zpravidla trvá minimálně 72 hodin, a to při teplotě vyšší než 5 °C.

Na rozdíl od jiných rekonstrukčních a stavebních prací, na nichž lze někdy přes zimu ušetřit, betonování při příliš nízkých teplotách či při nedodržení doporučených postupů se může nemile prodražit. Mnoho stavebníků se proto přes zimu přece jen raději omezuje pouze na drobné betonářské akce. Pokud si u nich však nepočínají opatrně, problémy se objeví nejpozději už po následující zimě a bude nutné je opravit.

Zásady zimního zdění

Materiál se musí chránit před nepříznivými povětrnostními vlivy. Rozbalené palety cihel, jednotlivé výrobky komínů a pytle s cementem či maltovou směsí musí být uskladněny v suchu za teploty nad –5 °C, tzn. v krytých skladech. Zdicí pěnu (HELUZ apod.) je třeba skladovat alespoň v temperované stavební buňce, neboť teplota samotné dózy s pěnou musí být v okamžiku jejího použítí nad +10 °C (a zároveň méně než +30 °C).

Při zdění nesmějí být na cihlách zbytky námrazy nebo sněhu a tvárnice nesmějí být zaprášené či jinak znečištěné. Veškerý zdicí materiál musí být suchý a při zdění se cihly nesmějí namáčet (doporučuje se cihly namáčet od teploty +10 °C).

Zásady zimního zdění

Při stavbě domu je mimo jiné zapotřebí zohlednit i počasí, a podle toho vybrat vhodnou zdicí maltu. Od jara do podzimu využijeme kupříkladu tekutou maltu SIDI, s níž lze zdít s…

Teplota vzduchu v průběhu zpracování a tuhnutí malty nesmí klesnout pod –5 °C. Pokud se zimní malty zpracovávají při teplotách nad 0 °C, není nutné záměsovou vodu předehřívat, při zdění pod bodem mrazu (tzn. od 0 °C do –5 °C) musí být pro přípravu zimních malt ohřátá i záměsová voda na cca 30 °C. Zimní maltou zdíme do maximálně +15 °C, při vyšších teplotách používáme již klasickou maltu.

Čerstvě vyzděné zdivo musí být chráněno před povětrnostními vlivy (deštěm, sněžením apod.) nepromokavou fólií a teplota nesmí klesnout v průběhu 14 dní po vyzdění pod –5 °C. Pokud se pod ochrannou fólii naskládá beze spár kolem celé zdi polystyrén v min. tl. 5 cm, může teplota krátkodobě klesnout až na –10 °C. Z toho vyplývá, že při očekávaných nižších teplotách než –5 °C se již nemá vyzdívat zdivo na cementové malty a je třeba počkat na příznivější podmínky.

Technologická přestávka se uvažuje jen při teplotách nad 5 °C, a to včetně zdiva zděného na zimní maltu. Dobu, kdy byly teploty nižší, neuvažujeme a před statickým zatížením zdiva (nebo navazujícími pracemi) musíme přestávku dodržet za řádných teplot.

Jakékoliv podcenění zimních teplot může vést k dodatečným nákladům. Při práci v zimě nejenže jde práce pomaleji, je také obtížnější dodržet kvalitu stavebních prací, a i to má dopad na finální velikost deformace konstrukcí vlivem objemových změn – čím je teplota při provádění nižší, tím se také zvyšuje pravděpodobnost vzniku trhlin, ať už v omítkách nebo i v samotné nosné konstrukci. I když tedy lze se zimními maltami pracovat, měli bychom brát v úvahu proměnlivost počasí a raději odložit práce alespoň do doby, než přestanou hrozit (výše uvedené) zimní extrémní mrazy.

Zdít pomocí PUR pěny můžeme zpravidla do –10 °C. V takovém případě je ale lepší nekombinovat zdění na maltu se zděním na pěnu, protože změna technologie samozřejmě ovlivní vlastnosti zdiva, což je nutné konzultovat se statikem či projektantem – a rovněž se změní podmínky vytuhnutí a náš přístup k čerstvě vyzděnému zdivu.

Výhody zimních rekonstrukcí

Rekonstrukce v zimě jsou u nás čím dál častější, jelikož přesun stavebních prací obecně do zimních měsíců se může vyplatit, a to finančně i z hlediska termínů. Během stavební sezóny mnohdy uběhne řada týdnů (i měsíců) mezi objednávkou a instalací. V zimních měsících je mnohem větší šance, že bude vybrané příslušenství vyrobené a naskladněné. A také že budou mít řemeslníci kratší čekací dobu. Není tedy neobvyklé, že mimo sezónu má zákazník hotovou instalaci do několika málo týdnů po objednání. Ze statistik České komory stavebních inženýrů (ČKAIT) totiž vyplývá, že v naší zemi proběhne právě během zimy okolo 20 procent z celkového počtu rekonstrukcí v roce. Jinými slovy Češi během zimy realizují zhruba každou pátou rekonstrukci.

Kromě toho je zimní období rozhodně ideálním časem pro dokončovací práce v již uzavřené stavbě. Pokud v prostoru neklesá teplota pod 5 °C, lze bez problémů zdít příčky, nanášet vnitřní omítky či obklady a realizovat nové technické rozvody. Naopak vnější nátěry, omítky a penetrace je vhodné ponechat až na teplejší počasí.

Výměna oken a dveří v zimě

Zima mimo jiné odhalí nedostatky vchodových dveří a oken, které v tomto období dostávají poměrně zabrat. Musí odolávat velkým teplotním rozdílům, kdy venku mrzne a uvnitř domu se vytápí (na 20 i více °C). Veškerý materiál samozřejmě vlivem teplotních změn pracuje, rozpíná se a zase smršťuje. V těchto podmínkách mohou nastat patrné změny na těsnění. Netěsnící dveře či okna pak snižují v interiéru teplotu až o několik stupňů, což při současných cenách za energii nechce nikdo. Proto mnohdy není od věci instalace nových oken a dveří. A při dodržení několika základních pravidel nemusí být ani v tomto případě nižší teploty na překážku. Jejich samotné osazení je totiž hotové během pár desítek minut, takže výměnu lze zvládnout i v obydleném domě. Jediné, na co je třeba dát si pozor, je povrch ostění. Tedy zda je postranní plocha otvoru, do něhož se okna či dveře vkládají, zcela suchá. Pokud ne, je lepší odložit osazování nových oken a dveří až na teplejší měsíce.

Bez ohledu na roční období je možné instalovat i garážová vrata. Montáže garážových vrat se provádějí i při teplotách 15 °C pod nulou [3]. Nejsou totiž potřeba žádné stavební směsi a vsazení a zprovoznění nových garážových vrat trvá v průměru okolo čtyř hodin. To se ale netýká stavebních činností při realizaci nosného rámu garážových vrat do fasádního stavebního otvoru; zde platí totéž, co pro realizaci nosných rámů fasádních oken a dveří.

Zdravotní poznámka: Co se týče otvorových výplní a hlavně oken, je nutné hlavně v zimě počítat s tím, že v obydlených prostorách je prvořadé zajistit dostatek čerstvého vzduchu, v němž je méně než 1200 ppm CO₂ (molekul CO₂ na milion molekul vzduchu). V USA je tento zdravotní parametr na úrovni jen 1000 ppm CO₂. Čerstvý, tzn. venkovní vzduch obsahuje jen 400 ppm CO₂. Tepelná ztráta domu je sice nemilá, ale významem až druhořadá.

Zdroje:

[1] Se zimními maltami HELUZ nebo zdicí pěnou HELUZ je možné stavět i v mírné zimě, www.heluz.cz
[2] Zásady správného ošetřování betonu, www.transportbeton.cz
[3] Ať si klidně mrzne. Práce na stavbě můžou pokračovat i v zimě, www.lomax.cz