Stínění jako závěrečný dílek stavebního puzzle

S architektem Jakubem Žohou jsme si povídali o tom, jak na dům působí slunce a proč je při navrhování důležité zohlednit jeho pohyb po obloze. Jakou roli hraje v současné architektuře stínění? V čem se liší přístup nizozemských a českých architektů? Který materiál se nejlépe uplatní v českých klimatických podmínkách? Existuje univerzální stínicí prvek? Lze instalací vhodné clony efektivně pasivně chladit? Více o problematice stínění a vlivu slunce v rozhovoru.

Na čem právě pracujete?

Aktuální projekt je stále tak trochu pod pokličkou, ale snad mohu odtajnit, že jde o novostavbu soukromé kliniky. Zdravotnictví je pro mě nové a zajímavé téma.

Který z projektů, na nichž jste se doposud podílel, považujete ve své kariéře za stěžejní?

Asi nejde říct, že nějaký projekt je důležitější než jiný. Prací architekta přímo ovlivňujete prostředí a životy lidí kolem vás, a to je velká zodpovědnost. Hodně zásadní byla rekonstrukce vily u Máchova jezera nebo spolupráce na rekonstrukci bytového domu v Pařížské nebo Dlážděné ulici v Praze.

Na jaké kvalitativní úrovni je podle vás česká architektura a jak dobře podle vás v současnosti zohledňuje tolik diskutované oteplování a působení slunečního záření?

Kvalita české architektury se neustále zlepšuje a posouvá kupředu. Stále častěji vyvstává na nových a nečekaných místech, v malých obcích, městech nebo v krajině. Baví mě její objevování. Také se o architektuře více mluví, a to vede k lepšímu obecnému povědomí. Otázka ekologie je poměrně nové a složité téma. Slunce a jeho pohyb po obloze je fyzika, kterou nelze ignorovat. Dovolím si nadnést myšlenku, že nejekologičtější architektura je ta, která vůbec nestojí.

Jak ovlivňuje používání stínicí techniky současný vzhled staveb?

Stínění, myslím tedy to exteriérové, je součástí velmi komplexní úlohy, jak správně navrhnout dům. Stínění vnímám jako takový poslední dílek puzzle, který je funkční, ale také designově velmi atraktivní.

Téma: slunce

Za jak důležitou považujete stínicí techniku při své práci vy osobně? Řadíte ji při navrhování mezi své priority? Jak moc stínicí prvky ovlivňují vaši práci?

Od školy do dnešních dní jsme se spolužáky v kontaktu s Honzou Žemličkou, který svoji praxi zasvětil správnému navrhování a provozování domů (v Česku se věnoval například Národní technické knihovně – NTK – a budovám ČSOB I. a II., pozn. red.). Jeho filozofie je taková, že domy v naší zeměpisné šířce nepotřebují složitá technická řešení pro vlastní fungování, že technika by neměla zachraňovat špatný návrh. Vštípil nám do hlavy, že dům se musí správně umístit na pozemek, správně orientovat ke světovým stranám, navrhnout správný půdorys. Učil nás pohyb slunce po obloze, jaký je úhel slunce nad obzorem v létě a jaký v zimě. Věděla jste například, že v létě slunce svítí dokonce až ze severozápadu? Jeho myšlení mi přirostlo k srdci a snažím se jím řídit. Stínicí techniku vnímám jako důležitý a fungující doplněk ke správnému návrhu. Osobně miluji světlo a slunce, a tak žaluzie nebo závěsy spíše roztahuji.

Jaké materiály a jaké druhy stínění upřednostňujete a proč? Nebo je to u každého projektu individuální?

Ano, je to individuální. Stínění pro dům je možná něco jako sluneční brýle pro člověka. Když je správně zvolené, funguje a hezky vypadá. Preferuji nejprve návrh pasivního stínění, jako je například přesah střechy nebo listnatý strom v zahradě. Pro prostředí Česka je pak asi nejvhodnější venkovní hliníková žaluzie.

Po dokončení studií Fakulty architektury ČVUT v Praze jste se mimo jiné zúčastnil i stáže v renomovaném amsterodamském studiu architekta Marca Koehlera. Přistupují v Nizozemsku k problematice stínění jinak než například tady v Česku?

Holanďané mají jinou mentalitu a také jiné podnebí. Nepoužívají záclony ani závěsy, mají velká okna a nestydí se. Nemají tolik dlouhých slunečných dní, časté jsou dešťové přeháňky. Venkovní stínění používají, myslím, méně než my, protože nemá takový efekt jako v Česku. Ale téma ekologie a udržitelné architektury je tam na mnohem vyšší úrovni. Jedna z oblastí, na kterou se hodně zaměřuje i Marc Koehler, je sociální aspekt architektury, tedy to, jak spolu lidé žijí, kde se potkávají, kde si hrají společně děti, kde si mohou vypěstovat zeleninu. Rád bych do Česka přenesl jeho filozofii superloftů.

Můžete nám o nich říci více? Co superlofty nabízejí, čím se liší od klasických bytových projektů a co vás na nich fascinuje?

Marc Koehler vnímá architekturu jako „mřížku nebo základnu”, která ožívá teprve zabydlením lidmi. Představit si to můžete jako knihovnu nebo polici, která bez vašich knih a osobních věcí nedává smysl. Superloft je vlastně skelet s fasádou a rozvody instalací. Vy si můžete zvolit, jak veliký prostor si přejete, a do této mřížky, mnohdy i přes více pater, si pak vestavíte svůj byt, respektive loft, který se vyznačuje množstvím přirozeného vzduchu, světla a zeleně. A protože jste součástí celého tvořivého procesu, kreativita a péče o dům nekončí na prahu vašich dveří. Své sousedy znáte již před stěhováním, jste součástí komunity. O jednom podobném příběhu vím z Brna – DADA Distrikt – a moc jim fandím.

Zaznamenáváte v oblasti stínění staveb nějaké nové trendy? Když srovnáte současné možnosti s těmi, které měli k dispozici architekti i běžní uživatelé třeba před deseti či padesáti lety, zaznamenáváte v segmentu stínění výraznější technologický pokrok?

Technologický pokrok v oblasti stínicí techniky je veliký, principy stínění se však v základu moc nezměnily. Každá stará chalupa měla přesah střechy a kryté zápraží, na oknech domů byly okenice, u obchodů markýzy. Novým prvkem jsou hliníkové žaluzie nebo velkoplošné textilní rolety. Aktuálně nejmodernějším trendem je chytré řízení těchto systémů a komplexní provoz domu.

Co vás v posledních letech zaujalo právě v českém kontextu?

Na vlastní kůži jsem si vyzkoušel, jak funguje NTK v dejvickém kampusu, kde jsem na konci školy trávil mnoho času. Měli jsme možnost zažít stavbu a poté i provoz a bylo mi tam hodně příjemně. Budova se třeba v noci přirozeně větrá, aby se ekologicky a zadarmo vychladila. Ale bylo nutné pamatovat na sítě proti hmyzu do oken, bez kterých by to byla pohroma.

Naráží podle vás stínění v architektuře aktuálně na nějaké limity? Setkal jste se někdy s nějakým projektem, kde bylo navržení stínicí techniky z nějakého důvodu problematické?

Aktuálně se trápíme s tím, jak spojit dva protichůdné požadavky: jak přirozeně osvětlit ordinaci a přitom stínit pomocí žaluzií. Přece jen svítit celý den, to by nebylo správné. Pak je tu otázka památek a jak je vhodně doplnit o stínění. Ale i to má svá řešení, protože i historické domy měly kdysi rolety a ty byly skvěle vymakané.

Existuje podle vás univerzálně využitelný stínicí prvek, tedy takový, který lze v rámci výstavby rodinných a bytových domů aplikovat téměř kamkoli?

Neexistuje. Je potřeba vždy zvážit mnoho faktorů. Třeba žaluzie na větrném místě nemohou být za větru stažené, anebo se brzy rozbijí. Takže i když je mám moc rád, nemůžu říct, že jsou univerzální.

Jaké jsou možnosti při výběru okenního stínění

Při rozhodování se, jaký typ stínicí techniky umístíte na okna svého domu, je nutné zvážit důvody, které Vás vedou k jejímu pořízení. Jde pouze o ochranu před světlem? Trápí Vás…

O jaké tipy v dané problematice jste ochoten podělit se s našimi čtenáři, kteří se chystají stavět nebo rekonstruovat?

Co bych čtenářům poradil? Stavitelství se dnes stalo možná až zbytečně složitou disciplínou. Já však doporučuji řídit se jednoduchým myšlením a selským rozumem. Prožijte na vašem pozemku několik dní a nocí, objevte, kde vychází slunce a kam během dne svítí, odkud fouká vítr či odkud může jít nepříjemný hluk, nebo dokonce voda. Pak se zeptejte sami sebe, jestli jste ranní ptáčata a chcete, aby vás ráno budilo slunce. Pokud ano, víte kam umístit ložnici. Pokud ne, umístěte ji jinam anebo od začátku uvažujte o stínění.

Vysvětlíte, jak lze stíněním ovlivnit energetickou bilanci stavby? Jak se podílí na celkové termoregulaci objektů a tvorbě tepelné pohody v interiéru?

Tepelné zisky nebo ztráty oken jsou při dnešní kvalitě izolací a těsnosti oken asi nejdůležitějším aspektem. Jako vše i toto má dvě hlediska. V létě teplo v interiéru nechcete, ale na podzim nebo na jaře je příjemné, když vás paprsky slunce zahřejí. Vliv stínění je pak extrémně důležitý. Zkuste si sami za slunného dne v poledne sáhnout na chodník na slunci a na chodník někde ve stínu pod stromem. Tím rozdílem budete překvapeni! (Více například zde: https://www.youtube.com/watch?v=vv1WHzXbAzM, pozn. red.)

Téma: sluneční architektura

Využíváte ve svých projektech stínicí techniku také jako prostředek hry se světlem? Je možné usměrňovat intenzitu slunečního svitu prostupujícího do interiéru rovněž například zvolením vhodného vzoru či struktury stínicího prvku?

Toto je kombinace návrhu a pak samotného používání. Snažím se, aby návrh umožnil více variant zastínění a uživatel si pak vše nastavil podle své preference nebo třeba nálady. Ony i ty klasické okenice byly naklápěcí, takže inspirace tu je mnoho.

Jak mohou lidé řešit problém tmavých interiérů a omezených výhledů ven při zatažených okenních clonách?

Tak to je ten oříšek, se kterým se právě také potýkáme. Objevili jsme žaluzie, které umožní zastínění spodní části okna a přitom se několik horních lamel naklopí jinak. Světlo může svítit do interiéru a přirozeně osvětlit prostor. Těším se, až je budu moci vyzkoušet na vlastní kůži. Druhou variantou je rozdělení okna, a tedy i stínění, na více částí.

Jak zvolit nejvhodnější předokenní stínění?

Exteriérová stínicí technika je nedílnou součástí novodobé architektury. Je-li vhodně zvolena, může se stát šperkem, který ozdobí fasádu domu, případně ji lze naopak zakomponovat…

Dokážou tyto požadavky splnit i například screeny? Ty jsou známy pro svou částečnou světelnou propustnost a schopnost zachovat výhled směrem ven.

Ano, máte pravdu. U screenových rolet si při výběru můžete zvolit míru propustnosti textilie. Ale pak už to nezměníte a to je podle mě jejich veliká nevýhoda. Pro mě mají své místo dál od oken, třeba jako součást venkovních pergol, kde při stažení vrhají příjemný stín.

Téma: stínicí technika

Jak dosahujete toho, aby použité clony zapadly do celkového architektonického konceptu? Je složité prosadit je v komunikaci s úřady například do památkově chráněných objektů?

Naši předci se slunci bránili více než my, používali okenice nebo dřevěné rolety. Na starých fotkách najdete výkladce obchodů zakryté markýzami. A kolik jich bylo! Museli, neměli klimatizaci. My jsme tuto jednoduchost zapomněli a nyní se ji znovu učíme.

Kam by se segment stínění rodinných domů mohl nebo měl nadále ubírat?

Jsem zvědavý, jestli se objeví nějaké nové inovativní materiály. Čím nahradíme drahý, energeticky náročný a vzácný hliník, používaný na výrobu žaluzií? Budeme rolety vyrábět dál z plastu? Nebo se najdou nové způsoby a materiály udržitelné výroby a poté i recyklace? Nebo vymyslíme úplně něco nového? Nevím, ale těším se.

Téma: Isotra