Světlo, zeleň a přirozený koloběh přírody v rezidenci Aquas Perma Solar Firma

Dům v australském Sydney se ve své lokalitě vyjímá zejména díky svému vysoce důmyslnému dispozičnímu řešení, které přivádí do objektu maximální možné množství denního světla a čerstvého vzduchu. Mimoto se stavba vyznačuje invenčním a ekologickým přístupem k bydlení s důrazem na permakulturu. V domě a na dvoře jsou zavedeny akvaponický systém chovu ryb, systém zadržování dešťové vody, fotovoltaická elektrárna a další. Proto byl objekt nazván Aquas (voda) Perma (permakultura) Solar (sluneční energie) Firma.

Starší, avšak dovedně zrekonstruovaný rodinný dům stojí v jedné z bývalých průmyslových zón v Sydney, které charakterizují ulice s velmi úzkými řadovými domy. Před kompletní přestavbou, jíž nedávno rezidence Aquas Perma Solar Firma prošla, sloužil dům jen jako ubytovací zařízení. Současní majitelé si však přáli, aby plnil i jiné úlohy. Byl proto využit každý jeden metr čtvereční místa a nyní lze o domě bez nadsázky říci, že jde o multifunkční objekt. Architektonickému studiu CplusC se podařilo navrhnout i zrealizovat rekonstrukci, jejímž výsledkem je budova, kterou lze považovat za zhmotnění oddaného přístupu majitelů k ochraně životního prostředí. Z tradiční australské terasovité stavby tak vznikl objekt s moderními, ale přitom nadčasovými architektonickými řešeními, které kombinují inovativní technologie s takzvanými off-grid systémy (nezávislé na veřejných distribučních sítích energií). Rekonstrukce probíhala po dobu dvanácti měsíců.

Skleněný tubus, v němž se ukrývá točité schodiště, je pokryt dřevěnými lamelami – balustrádou. Ty skýtají nejen výhodu v podobě efektního designu, ale též stíní vnitřní prostory před intenzivním australským sluncem.

Pohled z ulice

Nejprve, ještě předtím než přistoupím k popisu objektu, uvedu důvod, proč jsem stavbu zařadila právě do tohoto vydání časopisu zaměřeného na světlo a stínění. Dům mne upoutal už při pohledu z ulice. Původně obyčejná, až nudně vyhlížející stavba totiž během rekonstrukce získala velmi povedenou fasádu. Skleněný tubus, v němž se ukrývá točité schodiště, je pokryt dřevěnými lamelami – balustrádou. Ty skýtají nejen výhodu v podobě efektního designu, ale též stíní vnitřní prostory před intenzivním australským sluncem. Zároveň však světlu dovolují prostoupit do interiéru a nebrání výhledu ven.

Lamelami pokrytý tubus je přitom velkým poutačem a předmětem konverzací majitelů domu se sousedy. Svým způsobem jde o samostatné sochařské dílo, které však plní i praktickou funkci – maximalizuje užitnou plochu jinak velmi úzké nemovitosti. Během dne se stává, že kolemjdoucí projdou bez povšimnutí, protože přední zahrada zastiňuje část pozoruhodné přední fasády domu. V noci se to však stát nemůže. Osvícené schodiště totiž přímo září do ulice, a nabízí tak skutečně přitažlivý pohled.

Dům ve skleníku čerpá energii z přírody

Ostrovní dům je nástroj k uspokojení každého člověka, který touží po nezávislosti na veřejných energetických sítích, i těch, jenž dychtí po minimalizaci své ekologické stopy.…

Přívod světla středem domu i jeho obvodovými příčkami

Až posléze jsem zjistila, že to není jediný stavební element, který v této rezidenci efektivně pracuje se slunečním světlem. Autor návrhu se totiž musel vypořádat zejména s hlubokou dispozicí stísněné stavby a přivést denní světlo i tam, kde dříve chybělo. Ve středu domu proto vytvořil poměrně prostornou šachtu, která ho vertikálně protíná v celé jeho výši. Jde v podstatě o vnitřní minidvorek, jehož spodní část je vyplněna rostlinstvem , které v případě otevřenosti šachty vylepšuje ovzduší v interiéru. V šachtě je přitom zavěšeno betonové závaží, které v systému klikové hřídele a ozubeného kola otevírá jinak velmi těžké závěsně-posuvné velkoformátové okno oddělující prostor šachty od interiéru. V kuchyni, jídelním a obývacím prostoru je tak i v létě udržováno příjemné klima a proudí tam velké množství denního světla. Okno navíc díky výsuvnému systému nezasahuje do prostoru, kde by jinak mohlo překážet, a hospodyně v kuchyni získává ničím nerušený, volný průhled až do obývacího pokoje.

Prosvětlení je přitom dosaženo i díky množství skleněných výplní v obvodové zdi kuchyně. Interiér jejich prostřednictvím volně přechází ve venkovní dvůr, kde je také pergola s posezením. Ta efektivně stíní a umožňuje venkovní prostor využívat i za horkých australských dní. Pergola je nadmíru využívaným exteriérovým prodloužením kuchyně.

Dům disponuje skutečně širokou škálou stínicích prvků, oken a dveří. Rámy otvorových výplní jsou ze dřeva, konkrétně ze západního červeného cedru, parapety z eukalyptu. Zasklení dveří je tvořeno desetimilimetrovým tvrzeným sklem. Okna jsou opatřena bezpečnostním zasklením a stínicími lamelami a jsou navržena tak, aby napomáhala pasivní solární tepelné strategii celého objektu.

Schodiště je jakousi přehlídkou exotických dřevin.

První housle připadly dřevu

Hlavním materiálem, který prochází celým domem, je z estetických důvodů i z důvodu dodržení principů trvalé udržitelnosti dřevo. Hlavní volbou architektů bylo též díky jeho výborným tepelněizolačním vlastnostem, snadné zpracovatelnosti a nízkým nárokům na údržbu. Výhodou dřeva je také možnost s ním pracovat přímo na místě stavby. Použito bylo téměř všude, fasádou a podlahami počínaje a exteriérovým zařízením jako vyvýšený záhon, pergola či akvaponický systém konče.

Vnitřní schodiště, podlahy či mnohý nábytek jsou tvořeny rozmanitými druhy recyklovaného eukalyptového dřeva. To hraje roli i v konstrukci pergoly či střechy (zde se prolíná s borovicí), je z něho vyroben též kuchyňský ostrůvek. Rámy dveří a oken směřující na dvůr a interiérové obklady stěn jsou ze západního červeného cedru, který patří k nejkvalitnějším dřevěným materiálům. Za zmínku stojí i kuchyňské osvětlení z topolu či balustrády z tasmánského dubu (půlkruh obtékající schodiště viditelný z ulice). Dřevo je v domě zkrátka materiálem číslo jedna. Veškeré dřevěné stavební prvky přitom prošly povrchovou úpravou založenou na vodorozpustných impregnačních nátěrech (netoxické, s nízkou ekologickou stopou a bez použití jakýchkoli organických těkavých látek – VOC). Objekt byl zateplen minerální vatou. Výsledkem je účinná akustická izolace i protipožární bezpečnost.

Pohled z terasy do kuchyně.

Dvůr, zhmotnění permakultury

Dalším prostorem, kde se uplatnily environmentální a permakulturní přístupy, které ovlivnily zadání architektů, je zadní dvůr. Právě tam je situován akvaponický systém, tedy uzavřený ekosystém zahrnující chov ryb a pěstování rostlinstva. Umístěn je v zabudovaných lavicích na dvoře a uspokojí potřeby (nejen) vertikální zahrady, kde je pěstován salát. V podzemním úložišti domu je také zadržována a následně využívána dešťová voda filtrovaná opět rostlinami. Ta vystačí na splachování, zavlažování zahrady i na praní. Částečnou nezávislost majitelé nemovitosti získali i díky domácímu zeleninovému hospodářství, které je doplněno kurníkem s několika slepicemi a propojeno s červí farmou a kompostem. Je tedy dodržována koncepce permakultury (z anglických slov permanent – trvalý a agriculture – zemědělství) usilující o trvalou udržitelnost a regeneraci přírodních zdrojů.

Dům navíc disponuje i fotovoltaickou elektrárnou o maximálním výkonu 3 kW, která pohání spotřebiče v domě a nabíjí elektromobil majitelů. Pokryje převážnou většinu spotřeby elektřiny v domě. I užitková voda je ohřívána za přispění solární energie (evakuovaný trubicový systém) a snižuje spotřebu vody z veřejného vodovodu asi o 45 procent.

Dřevo a cihla vytvářejí vlídné prostředí

Z celého domu vyzařuje klid. Je plodem inovativního a ekologického přístupu architektů studia CplusC Architectural Workshop, které využilo přírodních, recyklovaných či recyklovatelných materiálů v teplých barevných odstínech. Dřevo i cihla, jež jsou v exteriéru i interiéru patrné, vytvářejí vlídný a útulný domov. Propojení se zeleným dvorkem všemu dává finální podobu.

V šachtě uprostřed domu je zavěšeno betonové závaží, které v systému klikové hřídele a ozubeného kola otevírá jinak velmi těžké závěsně-posuvné velkoformátové okno oddělující prostor šachty od interiéru.

Majitelé si přáli multifunkční dům

Požadavkem majitelů bylo vytvořit flexibilní a všestranný obytný prostor, v němž budou všechny místnosti využívány na maximum – každý pokoj, každý den. Přáli si, aby byl v domě na tak malém půdorysu využit každý metr čtvereční. Objekt tak slouží k bydlení, práci z domova i společenským událostem... Designéři nechali vyrobit třeba nastavitelný stůl umístěný na dvoře, který může být rozložen či složen dle aktuální potřeby. Jiné stoly zase mají nohy s nastavitelnou výškou, a mohou tak být místem k posezení, jídlu, rychlému občerstvení pro hosty, ke konverzaci či práci.

Projekt očekávání majitelů naplnil, v mnohých ohledech je dokonce předčil. Život v rezidenci je obohacuje, a to zejména díky zahradě, která produkuje tolik zeleniny (a minifarma vajec), že se majitelé dokonce dělí se sousedy. Změny, jež zahrada každý rok přináší, jsou občas navíc velmi překvapující. Například loňské léto neočekávaně objevili na kompostu papáju.

Objekt získal za dobu své existence přes desítku ocenění v mnoha architektonických, stavebních i designérských soutěžích, jako jsou americká Architecture MasterPrize, australská Národní cena udržitelnosti nebo ocenění za Nejlepší design dřeva a další..

Fotogalerie

Související články

• Sedlákův dům v Chlumci, selské stavení nadčasové podoby
• Interiér leteckého hangáru proměněn v exkluzivní obytné prostory
• Boutique hotel Mezi Plůtky, ubytování připomínající domov