Ubytování připomínající domov
Znáte boutique hotely? Označují se tak hotely menší velikosti, často rekonstruované starší budovy. Slibují intimní a útulné prostředí plus mnoho sofistikovaného vybavení pro návštěvníky vyhledávající „home away from home“ – ubytování připomínající domov. Nejlepším boutique hotelem v České republice byl v soutěži TTG Awards 2017 zvolen hotel Mezi Plůtky. Bílé historické stavení v Čeladné v Beskydech se tak rázem stalo senzací.
Dnes už zní skoro neuvěřitelně, že dům byl dlouho na prodej. V Čeladné, kde se hned prodá každá nemovitost, to bylo zvláštní. Potenciál v objektu ale uviděla až současná majitelka hotelu Mezi Plůtky, právnička a dnes i oceňovaná interiérová designérka Daniela Hradilová: „Měli jsme v úmyslu zde vybudovat klidné místo, kam se hosté mohou schovat a snít, vzdáleni od každodenní reality.”
Minulost se snoubí se současností
Proměna původního obytného stavení na hotel se čtyřmi velkorysými hostinskými pokoji a obdobně velkorysým společným prostorem vyžadovala celkovou rekonstrukci, která se protáhla na dva roky. Výsledkem je však pečlivě a citlivě zrekonstruovaný dům, ve kterém se prolíná odkaz na historii s moderním designem. Je zároveň minimalistický i útulný.
Staticky byl objekt naštěstí v pořádku, takže žádné razantní zásahy nebyly potřeba. Naopak, majitelé se snažili zachovat co nejvíce z toho, co v domě zůstalo. Navržené úpravy proto kopírovaly původní dispozici, snad jen s tím rozdílem, že vše bylo podřízeno okolní krajině, výhledům a také historii místa.
Dřevo a kámen určují atmosféru
Největší položkou se hned na začátku stala obnova střechy. Mansardový krov byl postaven nový a při té příležitosti došlo i na jeho zateplení, mezi a pod krokvemi. Malebnost celé střešní konstrukci dodal ručně štípaný smrkový šindel, použitý jako krytina.
Obvodové smíšené zdivo zůstalo původní, bez zateplení. Bylo jen opatřeno štukovou fasádou. Výrazným prvkem fasády jsou špaletová okna, vyrobená nově z borovice, ovšem jako dokonalé repliky. Jenže právě okna svou velikostí nekorespondovala se záměrem maximálního prosvětlení zrekonstruovaného interiéru.
Tvůrci proto hledali, jak do domu vnést více světla, ovšem při minimálním zásahu do konstrukcí. Tmu nakonec vyhnali použitím světlých materiálů. Původní trámový strop byl zrestaurován v barvě přírodního dřeva a na podlahy položen kámen světlé barvy – opuka a pískovec. Ve výsledku dodávají kamenné podlahy a trámový strop domu nejen žádoucí světlost, ale přes svou hrubost i klid a útulnost. To vše se odehrává na pozadí neutrálních bílých sádrových omítek, bílá jsou i vnitřní křídla oken a parapety.
Aby výsledek působil autenticky a byla z něj cítit nostalgie uběhlých roků, byly nově vnášené prvky vybírány z už použitých materiálů (kámen a dřevo). Nenarušují tak celkovou harmonii a zdají se být původní.
V přízemí se nacházejí dvě kuchyně, jedna profesionální a druhá pro hosty. Těm je určen i zbývající velkorysý prostor s jídelnou, obývacím pokojem s otevřeným krbem, knihovnou, vstupní předsíní, toaletami, prádelnou a jedním ze čtyř hostinských pokojů. Zbylé tři se nacházejí v podkroví, kam nás zavede minimalistické dubové schodiště, orámované bílou rovinou zábradlí.
Pod střechou je místo k relaxaci
Vystoupáme po něm do rozlehlého prostoru, původně ovšem s pouhými čtyřmi malými štítovými okny. Hlavním úkolem proto i zde bylo přivést světlo. V prvé řadě byla přidána malá střešní okna (tzv. volská oka) a v celém podkroví byla opět zvolena světlá povrchová úprava dřeva.
Světlost je podtržena i vzdušností celého podkroví, danou otevřením jak do hřebene, tak do prostoru. Ze stejného důvodu jsou v pokojích prosklené koupelny, splývají s obytným prostorem a netvoří stínicí předěl.
Světlou barvu smrkovému dřevu na podlaze i na stěnách dodal přírodní olej s přidáním bílého a světle šedého pigmentu. Minimalistické a světlé vybavení pokojů dává vyniknout dřevěným trámům i výhledům na okolní kopce. Jednoduše ideální atmosféra pro relaxaci.
Výhledy, bylinky i koupání
Sestupme z podkroví zpět a nechme se chodbou vedoucí skrze dům vyvést prosklenými dveřmi do zahrady, která je nedílnou součástí originálního prostředí hotelu. Najdete zde zimní zahradu, do níž se proměnila původní stará stodola, nebo koupací jezírko ze zaniklé nádrže.
Další doplňkovou stavbu – druhou stodolu, sloužící jako letní ložnice, už bylo nutno vybudovat nově, ale starými řemeslnými postupy a s využitím místních výrazných materiálů. Opět se zde objevuje štípaný smrkový šindel nebo druhotně použitý kámen na podlaze v jedné z nich – kombinace pískovce a opuky. Obě doplňkové stavby jsou pak zabaleny do pláště z modřínového obkladu bez povrchové úpravy.
Krása na pohled i na prožívání
Na hotelu Mezi Plůtky ale není nejcennější jeho stavební řešení a řemeslné zpracování, byť jde o ukázku velmi kvalitní práce především místních lidí. Jeho hlavním benefitem je atmosféra, kterou se podařilo celému prostoru vtisknout.
Stavba neztratila nic z poezie prázdnin u babičky, ale oživena soudobým designem a uměním je příjemně překvapující. Nové tu žije vedle starého a vzájemně se doplňují. Celý prostor je hrou kontrastů – drsných a jemných povrchů, tradic a nových stylů. Výsledkem je interiér jednoduchý a prostorný, otevřený pro bytí i fantazii.#
Související články
- Uhelný mlýn, továrna na architekturu, design, umění a řemeslo
- Rekonstrukce venkovského statku
- Konverze bývalého tanečního sálu na obytný dům
- Rekonstrukce domu u lesa
- Prvorepublikové vodní dílo Les Království
