Na samotě mezi stromy, loukami a rybníky
Tuto konverzi zdevastovaného statku na moderní venkovské stavení by šlo nadneseně charakterizovat jako proměnu pekla v ráj. Odhodlaní majitelé zvládli za pouhé tři roky učinit z Bohem zapomenutého místa snové prostory. Dřevěná fasáda, pálené tašky či historické kamenné zdivo se zde prolínají s přilehlou zelení a vodními nádržemi, velká okna nabízejí dechberoucí výhledy do krajiny či na západy slunce. Vyladěné interiéry nabízejí útočiště za jakéhokoli počasí. Zveme vás na komentovanou prohlídku.
Bylo nebylo, uprostřed polí, lánů a rybníků se objevil opuštěný statek. Půvabné místo okouzlilo partu přátel a nezbývalo, než se ho „ujmout” a učinit z něj malý soukromý ráj. Byť tento úvod zní jako pohádka, jde o skutečný příběh několika rodin, které se rozhodly učinit z objektů v dezolátním stavu na samotě na Benešovsku ve Středočeském kraji místo, jež se později stale jejich novým prázdninovým útočištěm. Započaly víkendové brigády, které se časem proměnily v kompletní rekonstrukci venkovského domu, demolici zchátralé stodoly a výstavbu zcela nového objektu. Jak vše probíhalo a především jak to dopadlo?
Téma: Rodinné domy a vily
Bouracích prací či kácení rozrostlých náletů, které trvaly skoro rok, se zhostili noví majitelé převážně svépomocí. Na konci roku 2017 zůstala na pozemku jen jedna původní chalupa, část obvodových zdí stodoly a stájí. Zásadním obdobím byl rok 2018, během kterého došlo k budování novostavby, s níž již pomáhali i najatí pracovníci, a zvelebování okolí. Majitelé zpevnili hráz a opravili požerák, vyčistili rybník, rekultivovali louku, srovnali parkoviště či vystavěli herní prvky, u čehož jim mnohdy asistovaly i jejich děti.
Plánované práce byly dokončeny v roce 2019. To už však investory napadaly nové projekty, které by se zde daly realizovat, a tak v areálu vzniklo například ještě koupací jezírko, ale také sauna, udírna, ovocný sad či zvonička. V nedalekém olšovém háji nad potokem byl v korunách stromů vybudován dokonce „posed” s ložnicí, minikoupelnou a panoramatickým oknem, kde lze ubytovat až čtyři osoby. A přitom už nyní je jisté, že tím budování nekončí...
Staré ruku v ruce s novým
Vraťme se zpět ke stavbě a rekonstrukci, které jsou ústředními tématy tohoto vydání. Od počátku bylo hlavním záměrem především zachovat původní ráz venkovského stavení, tedy pokud možno zásadně nezasahovat do rozložení objektů a zachránit v maximální míře i původní fasády. Na úrovni parteru zůstalo původní půdorysné schéma, dále došlo k propojení objektů na úrovni prvního patra a nyní je bývalý statek koncipován do tvaru písmene U.
Ač bylo nutné většinu původních objektů zbourat, vše, co šlo, bylo zachráněno. Pravý objekt (na severovýchodní straně komplexu) je sice úplně nový, ale jeho čelní stěna vznikla až za pozůstatky kamenné zdi historické stodoly. Zadní hospodářská budova byla také z velké části zdemolována, ale nové cihlové zdi byly vestavěny do původní kamenné obálky (s ponechanou větranou deseticentimetrovou mezerou a tepelnou izolací). Veškerý přiznaný letitý kámen je opatřen pouze hydrofobním nátěrem. Z místa tedy sálá duch minulosti i přesto, že jinak vše září novotou.
Chalupa
Také cihlové zdivo přízemí objektu historické chalupy vlevo je originální. Strženo a znovu vyzděno však bylo horní patro. Stěny chalupy jsou bez tepelné izolace. Stará okna musela být zlikvidována, vyrobeny však byly jejich dřevěné repliky v bílé a výrazné červené barvě, které dotvářejí celkový architektonický dojem. Kolem oken byly odborně obnoveny i dekorativní šambrány. V interiéru chalupy se podařilo zachovat i původní cihlové klenby, které jsou místy dozdívané a ošetřené nátěrem. Nesou však jen samy sebe plus nad nimi se nacházející věnec s novým železobetonovým stropem, které celý tento objekt, mimo jiné, staticky stabilizují.
Nové dřevěné krovy chalupy jsou ukryty pod pálenými střešními taškami Tondach. Režné bobrovky jsou na husté laťování uloženy dvojitým šupinovým krytím. V Hojšíně byla použita jejich kulatá forma. Přirozený vzhled bobrovky je stálý, pálený materiál se nedrolí, nebledne ani nepórovatí, odolává rovněž mechům. Střecha tak bude vypadat stále stejně i za mnoho desetiletí.
Poznámka: Bobrovka je jednou z historicky nejstarších skládaných krytin, a proto se často využívá při rekonstrukcích památkových objektů. Vyrábí se s různými řezy v okapové hraně. Patří mezi rovné bezdrážkové krytiny, a lze ji tak pokládat na jakékoli tvary střešních ploch včetně zaoblených. V současné době se kryje obvykle na vazbu, tašky jsou kladeny na sraz, spára je kryta další řadou tašek. Historické jednoduché krytí (bez překladů podélných spár, které se podkládaly takzvanými špánky) se dnes již nepovažuje za dostačující, neboť neposkytuje trvalou ochranu proti povětrnostním vlivům.1
Nový objekt
Novostavba, jejíž přízemí funguje jako společenský prostor a v jejímž patře se nacházejí ložnice, má železobetonovou základovou deskou, cihlové obvodové zdmi, opatřené patnácticentimetrovou vrstvou izolačního polystyrenu, a provětrávanou fasádu z modřínového dřeva. Střecha byla pokryta světle šedými hladkými hliníkovými pásy Prefalz a zateplena nadkrokevní izolací o tloušťce 140 milimetrů s hliníkovou fólií. Hliníková krytina nekoroduje, je vysoce zatížitelná a nehořlavá. Stropy, které jsou v přízemí interiéru ponechány přiznané, jsou železobetonové dutinové a dodány byly jako vysoce únosné prefabrikáty. Jejich usazení do lože z cementové malty bylo rychlé a bylo provedeno jeřábem pomocí lanových závěsů s háky. Interiérové příčky jsou převážně cihlové z materiálu Klimabloc, použity byly rovněž pórobetonové tvárnice Ytong v tloušťkách 12,5 a 15 centimetrů.
Stanský mlýn, zelená stavba s duchem minulosti
Majitelé penzionu Stanský mlýn na rozhraní Železných hor a Žďárských vrchů jsou zastánci zelených řešení. Stavba jich proto obsahuje několik. Malou vodní elektrárnou s Francisovou…
Nový objekt s dřevěnou fasádou je natěsnaný na staré kamenné hospodářské stavení, jehož základy byly ponechány a s novým zdivem svázány na úrovni stropů prvního nadzemního podlaží. Zdrojem tepla na statku je tepelné čerpadlo typu vzduch/voda. V novostavbě je topná voda rozváděna v podlahách a stěnách, v chalupě do radiátorů.
Minimalistické interiéry
Hostům, kteří si Samotu Hojšín mohou v případě zájmu pronajmout, učarují vedle exteriérů i vnitřní prostory. Architektka Ivana Svatošová, která je autorkou návrhu, měla za úkol maximálně propojit interiéry s venkovním prostředím, což je zřejmé jak na průhledu vekoformátovými okny do otevřené krajiny, tak na mnohých prvcích, jež svým zpracováním a vybranými materiály k přírodě přímo odkazují.
Sedlákův dům v Chlumci. Selské stavení nadčasové podoby
V obci proslavené hned několika selskými povstáními proběhlými v 16. až 18. století vyrostl dům, který je vkusně zasazen do kontextu daného prostředí. Ing. arch. Zdeněk Balík se…
Interiéry novostavby jsou protkané dřevem – od prkenné podlahy a schodiště přes obložení v koupelnách, opatřeného jen hydrofobními nátěry a olejem, až po rustikálně laděné věšáky z odkorněných větví. Ve společenské místnosti zaujme jak konstrukce baru, tvořená repasovanými trámy, tak přiznané betonové stropy s designovými svítidly, děti najdou vyžití ve vnitřní dvouúrovňové herně či na venkovním hřišti vyplněném originálními herními prvky. Rodiče mohou zatím relaxovat na dřevěné terase nad rybníkem nebo si připravit něco k jídlu v otevřené venkovní kuchyni s dřevěným deštěním podhledu a podlahou z cihel, které zde zbyly po demolici.
Také jednotlivé pokoje ve skandinávském stylu jsou propracovány do posledního detailu. Zmiňme například inovativní řešení povrchové úpravy stěn v koupelnách, na nichž bylo ponecháno stavební lepidlo jako pohledová vrstva, ostře konstrastující s dřevěným podbitím i vzorovanými obklady. Vše doplňují efektní betonová umyvadla.
Novostavba je navíc vybavena akustickou soustavou se soundbarem a čtyřmi bezdrátovými satelity, která může ozvučit celý společenský prostor. Přes internet lze pouštět hudbu on-line z rozmanitých webů či zesilovat zvukový přenos ze zde přítomného televizoru. Vedle toho je objekt vybaven zabezpečovacím zařízením s kamerovým systémem.
Na závěr
Citace Václava Havla „Naděje není přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl, bez ohledu na to, jak to dopadne”, která je zvěčněna na zvonu u příjezdové cesty samoty Hojšín, poskytuje prostor pro zamyšlení nad celou touto inspirativní realizací. Dodejme, že ať už bylo motivací majitelů k rekonstrukci a výstavbě cokoli, výsledek stojí za pozornost.
Zdroje:
https://www.hojsin.cz/
www.instagram.com/samota_hojsin
1 https://www.wienerberger.cz/content/dam/wienerberger/czech-republic/marketing/documents-magazines/technical/technical-product-info-sheet/roof/WB_CZ_TON_Pokladka-specialnich-tvaru-stresnich-ploch-detaily-bobrovka.pdfFotogalerie
Přečtěte si také
- Na samotě mezi stromy, loukami a rybníky
- Černý dům, jenž souzní s lesem
- Efektivní recyklace suti v praxi: dům v Rotterdamu z cihel ze stavebního odpadu
- Polští architekti postavili pozoruhodný dům přímo v horském svahu
- Prvotřídní pasivní dům z cihel a bez zateplení
- Dvanáct let zkušeností s bydlením v domě ze systému VELOX