Vysoce účinná okna a ochrana klimatu

Společnost Intenorm, přední evropský výrobce oken, považuje za nejdůležitější prvek tepelné ochrany budov okna. Ta by měla být co nejkvalitnější i tehdy, když cílem není pasivní či nízkoenergetický dům. Společnost chce motivovat zákazníky také tím, že nákupem oken s extrémně nízkými ztrátami tepla přispějí k ochraně klimatu.

Pro používání vysoce kvalitních oken do všech staveb s pobytem lidí a tudíž vytápěných, existuje prostý a silný technický argument. Nejhorší stěna, která ještě vyhovuje normovému požadavku, má součinitel prostupu tepla U = 0,38 W/(m²K). Ovšem i nejkvalitnější okenní trojsklo se shora blíží jen k hodnotě U_g = 0,5 W/(m²K), kterou okenní rámy ještě zhorší na výsledný součinitel prostupu celého okna U_w = 0,7–0,85 W/(m²K). Připomeňme si, že dnešní standard je zasklení s U_g = 1,1 W/(m²K) a celé okno U_w = 1,2–1,4 W/(m²K). Deset a více let stará okna mají až U_w = 2,8 W/(m²K).

Stejnou plochou i nejkvalitnějšího okna uniká tedy dvojnásobné množství tepla, než nejhorší stěnou, kterou povoluje stavební zákon.

Když cihelnou stěnu zateplíme izolací o tloušťce 100 mm, docílíme součinitele prostupu kolem hodnoty U = 0,180 W/(m²K). Vkládat do takto zateplené zdi okno s U_w = 1,4 W/(m²K), které propouští 7,5× více tepla, než stejná plocha stěny, působí technicky nedotaženě.

To ukazuje také tab. 1 s hodnotami průměrného součinitele prostupu tepla vzorové obvodové konstrukce s okny. Položme za základ tepelně nejméně úsporné řešení s nezateplenou zdí a standardními okny s U_w = 1,4 W/(m²K). Potom zateplením stěny 100 mm silnou vrstvou izolace zlepšíme tepelné ztráty téměř o 29 %. Dalších 19 % ztrát ušetříme kvalitními okny, jaké představuje model Internorm THERMO3.

Komu se zlepšení ztrát o 19 % zdá být nepřesvědčivé, pro toho ještě jeden údaj. Kdybychom zlepšení o 19 % chtěli docílit ponecháním běžných oken s U_w = 1,4 W/(m²K), ale zvýšením tloušťky izolace, potom bychom místo 100 mm izolace museli použít 560 mm.

Cesta k energeticky úsporným domům vede jen přes vysoce tepelně izolační okna. Internorm sází i na to, že nízké energetické ztráty a tedy i nízké provozní výdaje domu nejsou u investorů jediným motivem pro nákup kvalitních oken. Nízká spotřeba energie znamená také nižší produkci oxidu uhličitého. Ocitujme tedy v mírně zkráceném podání i environmentální argumenty firmy Internorm, na které by měl investor pamatovat.

Aktivní ochrana klimatu pomocí modernějších oken

Zimy bez sněhu, horké počasí už v dubnu, stoletá voda každý rok: i největším pochybovačům o změně klimatu byly v posledních letech drasticky otevřeny oči. Tato hrozivá situace současně představuje také šanci pro podniky. „Stavební opatření, jako okna vhodná pro pasivní dům, by mohla nejen masivně snížit každoroční vypouštění oxidu uhličitého (CO₂), nýbrž jsou kromě toho také nanejvýš hospodárná," říká nová studie poradny pro podniky McKinsey. Vedoucí evropský výrobce oken Internorm je významným partnerem, na kterého se můžete obrátit, nechcete-li zbytečně plýtvat vašimi financemi. Firma (výrobou oken s nízkými tepelnými ztrátami) aktivně přispívá k ochraně klimatu a současně zvyšuje své šance na trhu. „Rakousko má v tomto směru mezinárodně výjimečné postavení, některé rakouské podniky, jako Internorm, jsou zde na čele snažení vedoucího k ochraně klimatu a mohou z toho profitovat,” říká jednatel Internormu Silvio Spiess.

Základ je snížit spotřebu energie

„Jednání ve věci ochrany klimatu je naléhavě nutné,” říká Silvio Spiess a pokračuje: „Jak studie ukazují, je nárůst teploty o dva stupně ještě zvládnutelný bez větších národohospodářských škod, potom to bude kritické. Situace je hrozivá, ale nikoliv beznadějná.” Za změnu klimatu jsou hlavně odpovědné, a na tom se všichni shodují, celosvětové emise CO₂.

„Nejúčinnější a současně nejhospodárnější pro snížení těchto emisí jsou opatření, která již předem snižují spotřebu energie,” říká studie poradny pro podniky McKinsey ve věci ochrany klimatu. U opatření jako je jaderná a větrná energie, zalesňování nebo skladování CO₂, kdy je oxid uhličitý teprve dodatečně odbouráván, vznikají náklady navíc. U metod, které prvoplánovitě snižují spotřebu energie, jako např. solární ohřev vody, se naproti tomu setkáváme s dvojím přínosem. Proto je podle studie McKinseye jednoznačným favoritem v hospodárné ochraně klimatu účinná tepelná izolace. Za ušetřenou tunu CO₂ se zde vytváří zisk v podobě 150 €.

Možné jsou tunové úspory CO₂

Poznatek studie je ještě zajímavější, když se podíváme, odkud emise CO₂ pocházejí: za cca jednu třetinu jsou odpovědní známí „hříšníci” průmysl a doprava, okolo 40 % však vzniká na základě špatně izolovaných budov.

„Protože samotnými okny uniká 25 až 30 % tepla a tak vzniká větší potřeba vytápění případně chlazení, dalo by se již použitím modernějších oken každý rok zabránit vzniku mnoha miliónů tun CO₂,” říká Silvio Spiess. „Kdyby se v průměrném domě s 20 okny, která jsou 25 let stará, instalovala nová okna pro pasivní dům, mohl by tento dům ročně ušetřit téměř dvě tuny CO₂,” říká Silvio Spiess.

Šance pro inovativní podniky

Proto Internorm sází zvláště na oblast oken pro pasivní domy. Internorm má jako jediný celoevropský výrobce oken sedm certifikátů pro pasivní dům podle Passivhausinstitut Darmstadt, Dr. Feist a je tak s vysoce tepelně izolujícími dřevo/hliníkovými okny jedničkou na trhu v Rakousku a v Evropě. Inovativní úsilí podniku je podtrženo i tím, že cca 50 % prodaných oken Internorm je vhodných speciálně pro nízkoenergetické a pasivní domy. Vzhledem k počtu budov s nevyhovujícími okny je zde velký potenciál.

Nechybějí realizace

Nejde jen o potenciál a suchou teorii. Internorm i v praxi přispívá k ochraně klimatu účinnou tepelnou izolací. Silvio Spiess zde poukazuje na projekt Solanova, u něhož Internorm spolu s jinými firmami vybavil starou panelovou stavbu v Maďarsku moderními okny pro pasivní dům a novou tepelnou izolací. Před sanací činila spotřeba energie na čtvereční metr 220 kWh na rok. Naměřená spotřeba po sanaci je nyní na čtvereční metr 20 kWh na rok! „A to nebyla žádná hříšně drahá luxusní opatření,” zdůrazňuje jednatel Internormu, „důležitým předpokladem projektu bylo, že sanace musela být hospodárná.”

Podpora politikou

Velmi příznivý vývoj vidí Silvio Spiess v rostoucí podpoře opatření pro ochranu klimatu politikou. Například zavedením Průkazů energetické náročnosti (Rakousko rok 2006). Průkaz obsahuje všechna energeticky relevantní data novostavby a zaměřuje se tak od začátku na tuto důležitou tématiku. Od roku 2009 (Rakousko při každém novém nabytí) je také tento průkaz požadován i pro staré stavby. Kromě toho mají být od roku 2015 všechny nové veřejně prospěšné stavby s pobytem osob realizovány v kvalitě pasivního domu. To sice ještě zní jako hodně vzdálená, avšak zdaleka ne utopická hudba budoucnosti: „Ve Vorarlbergu (Rakousko) je toto opatření od začátku tohoto roku již standardem,” říká jednatel Internormu Silvio Spiess.

Téma: Internorm