Vyspělá obvodová stěna Ytong/Ytong Multipor

U investorů, architektů a stavitelů zůstávají nejdéle ve hře stavební systémy, které řeší architektonický a technický plán bez ústupků. Spolehlivě, snadno a rychle. Stavební systém musí být čitelný a spočítatelný. Stěna Ytong/Ytong Multipor nabízí ještě víc. Výjimečnou harmonii materiálů, jež zlepšuje celou termodynamiku soustavy, které říkáme náš dům.

Pórobeton vynalezl v roce 1923 švédský vynálezce Dr. Axel Eriksson v Královském technologickém institutu ve Stockholmu. V reakci, jak říkají historické prameny, na rostoucí požadavky na zásobování stavebním dřevem. Došlo k tomu skoro náhodou, když se vynálezce v časové tísni rozhodl urychlit vytváření porézní hmoty v laboratorním autoklávu přídavkem hašeného vápna, vody a hliníkového prášku. Dr. Eriksson svůj poren betong, jak zní švédsky, patentoval o rok později. Až koncem roku 1929 spatřil světlo světa první licencovaný Y-Tong, jehož výrobcem byl Karl August Carlen v městě Yxhult. Obchodní značka Y-Tong vznikla ze švédských slov Yxhult a betong.

Ytong Multipor

Když byla v roce 2007 představena v Mnichově na výstavě BAU tepelná izolace Ytong Multipor, mnoho odborníků zpozornělo. Bylo to v době nástupu šedého pěnového polystyrénu a domů s velmi nízkou spotřebou energie. Málokdo sice pochyboval o významu a účinnosti klasických izolací, ale Ytong Multipor však sliboval, že bude ještě lepší. A stalo se.

Dům, dostatečně zateplený Ytong Multiporem, nebude třeba nikdy „převlékat”. Životnost této izolace je totožná s životností celé stavby.

Izolační desky Ytong Multipor jsou tuhé a pevné. Lze na ně použít i klasické, trvanlivé tlustovrstvé omítky, které technicky vyspělá nebo bohatší klientela často žádá.

Velkou výhodou je minimální environmentální zátěž. Ytong Multipor, stejně jako pěnový polystyrén nebo kamenná či skleněná vata, ušetří mnohem více energie – a tedy i emisí skleníkových plynů, než kolik se spotřebuje při jejich výrobě. Avšak Ytong Multipor vychází velmi příznivě i při posuzování vlivu na životní prostředí během svého životního cyklu (LCA). Při likvidací těžké stavby, kde je použit, z něho zůstane homogenní silikátový odpad bez lepidel, aldehydů, zhášedel ap.

Tepelné a termodynamické vlastnosti

Vlastnosti tepelných izolací se měří po desítkách hodin ustalování teplot. Také stavební výpočty počítají ztráty tepla a toky vlhkosti jako ustálená řešení difúzní rovnice (pro difúzi tepla či vodní páry), tj. pro pevné okrajové podmínky. Jenže v praxi, venku, takové podmínky neexistují.

Transport tepla a vodní páry se může odehrávat nejen difúzí, ale i prouděním vzduchu průvzdušnými konstrukcemi. A speciálně transport tepla také sáláním, u kterého se zastavíme. Sálání se uplatňuje nejen v mezerách a v dutinách konstrukcí. Je i ve vysoce lehčených izolacích, kde zaujímá vzduch až 98 % objemu, čemuž odpovídá ca 1/3 podíl sálání na celkovém prostupu tepla. Pro zajímavost: jednorozměrná difúzní rovnice pro teplo (1) se započtením daleko dosahového sálání má integrální tvar, kde ρ je hustota, c je specifická kapacita, τ je čas, λ je součinitel tepelné vodivosti, T₁, T₂ a T v derivacích a funkcích f a g jsou okrajové a vnitřní termodynamické teploty.

Funkce f a g popisují teplo, které se do objemového elementu dostane sáláním z větších vzdáleností skrze vzduchové mezery a opticky řídké tepelné izolace, které zčásti propouštějí tepelné záření. Klasická difúzní teorie vedení tepla tyto funkce nezná.

Není účelem tohoto příspěvku přehánět vliv členů f a g, v nichž vystupují čtvrté mocniny teplot. Lze ale s velkou jistotou tvrdit, že vzhledem k vysoké objemové hmotnosti Ytong Multiporu v něm sálavá složka nebude mít vliv, takže f → 0 a g → 0.

Ytong P2-400 s izolací Ytong Multipor

Ytong Multipor je tepelná izolace vhodná prakticky na jakékoliv stavby. V kombinaci s nosným zdivem Ytong vzniká stěna, která na první pohled zaujme svou materiálovou jednotou. Podrobněji popíšeme stěnu z tvárnic Ytong P2-400, která je na venkovní straně zateplena izolací Ytong Multipor. Vlastnosti této sestavy jsou natolik pozoruhodné, že je odborníky považována za Hi-tec řešení.

Konstrukce s vysokou tepelnou izolací

Izolace Ytong Multipor, kterou můžeme nazvat izolací bez sálavé složky, dává v kombinaci s nosným zdivem Ytong P2-400 velmi kompaktní a hutnou skladbu, kde se zářivé členy f a g nemohou projevit. Přestože výrobce pro Ytong Multipor deklaruje součinitel tepelné vodivosti 0,045, což je více, než u pěnového polystyrénu, v reálných proměnlivých podmínkách může Ytong Multipor polystyrénovou pěnu překonat a účinkovat lépe.

Difúzně otevřená stěna bez kondenzace

Nosná tvárnice P2-400 deklaruje faktor difúzního odporu μ = 5 až 10. Vodní pára, která postupuje po většinu roku zevnitř ven, je nosnou tvárnicí brzděna. Když vstoupí do izolace, která má faktor μ = 3, prostor pro difúzi se otevře a pára uniká rychle ven. Je to podobné, jako když se na dálnici za překážkou zrychlí a rozptýlí auta. Výpočet dokonce ukáže, že stěna Ytong P2-400/Ytong Multipor při vnitřní teplotě 20 °C a relativní vlhkosti 60 % se ustaví do režimu vysoušení již od teploty –20 °C. Polystyrénem zateplená stěna až od –5 °C. Není divu, že pórobeton vynalezli právě ve Švédsku.

Dokonale neprůvzdušná stěna

V Německu a Rakousku se intenzivněji diskutuje vliv průvzdušných obvodových konstrukcí na výskyt vlhkostních vad. Souvisí to hlavně s rozvojem dřevostaveb a také podkrovního bydlení. Podle některých autorů ztráta vzduchotěsnosti může vyvolat až 1000× vyšší množství kondenzace, než difúze vodní páry. Hlavní příčinou ztráty vzduchotěsnosti jsou uživatelské zásahy do obvodové konstrukce, tedy vrtání děr, zatloukání hřebů ap. Někdy i nekvalitní a netrvanlivé spojování fólií.

Difúzně otevřená stěna Ytong P2-400 s tepelnou izolací Ytong Multipor je při rutinním postupu zdění zcela neprůvzdušná. A pokud se někde v místech vazeb na jiné konstrukce vlhkost objeví, stěna ji odvede ven.

Závěrem

Pórobeton dnes patří k nejrozšířenějším stavebním materiálům prakticky po celém světě včetně Číny, USA, Austrálie. V Evropě se jeho podíl mezi konstrukčními materiály uvádí mezi 35 až 45 %. Co se týče spotřebovaného objemu, je (podle prezidenta Evropské asociace pórobetonu Jose Coxe) na čele Polsko, Německo, Rumunsko, Turecko, Spojené království a Česká republika se Slovenskem. Stále populární je i ve Švédku, kde však žije méně lidí.

Literatura a zdroje:

[1] http://www.hebel.co.nz/about/history_AAC.html.

[2] Hejhálek, J.: YTONG dýchající a zdravý aneb difúzně otevřené zdivo, Stavebnictví a interiér č. 9/2011, str. 6, www.stavebnictvi3000.cz/c3921.

[3] Hejhálek, J.: Součinitel tepelné vodivosti – praxe a teorie, Stavebnictví a interiér č. 12/2011, str. 38, www.stavebnictvi3000.cz/c4059.