Ytong Multipor nebo pěnový polystyrén?

Ytong Multipor je nový tepelněizolační materiál, u nás známý od jara 2009, který je určen hlavně pro vnější kontaktní zateplení ETICS i jiné typy stavebních izolací. Pokusíme se odpovědět na otázku, v čem je Ytong Multipor lepší a kdy je jeho použití vhodnější, než použití fasádního polystyrénu. Rozhodnutí závisí na technických hlediscích, typu stavby i postoji investora.

Na vstup tepelné izolace Ytong Multipor na trh v České republice čekalo nemálo lidí přes dva roky, kdy – po mnichovském veletrhu BAU 2007 – začala být prodávána v Německu. Bylo a stále je velmi lákavé, že Ytong Multipor je silikátového původu.

Blízkost s tradičními zdivy

To znamená, že je svou chemickou podstatou blízký všem materiálům pro tzv. těžké zdění, které je u nás nejrozšířenější. Materiálová příbuznost a kompatibilita této izolace s běžnými zdivy není bezvýznamná. Zateplení domu s izolací Ytong Multipor má díky ní srovnatelnou životnost, (ne)hořlavost, roztažnost jako betonové, pórobetonové nebo cihlové zdivo, zkrátka celý dům. A to není vše.

Vesnice seniorů postavená z materiálů Ytong

Ohleduplnost k přírodě

Silikátový materiál je velmi přívětivý a šetrný k životnímu prostředí „od kolébky po hrob”, jak se někdy říká. Tedy od těžby a zpracování surovin, následnou výrobu Ytong Multiporu v továrně, dále přes výstavbu, užívání stavby, do níž je Ytong Multipor zakomponován, až po jeho konečnou likvidaci po dožití a odstranění stavby. Důvodů je několik.

Při výrobě Ytong Multiporu se používá písek a voda, v menším množství pak vápno a cement, které se vyrábějí pálením vápence (zdroj vápníku), resp. vápence s pískem nebo jílem (oba zdrojem křemíku a hliníku). Z jílu se také vypalují cihly, odtud pramení jejich „silikátová” příbuznost s Multiporem.

Těžba zmíněných surovin nezatěžuje přírodu, nanejvýš mění ráz krajiny. Po ukončení těžební činnosti se dotčená místa snadno rekultivují a vrací přírodě nebo (u písníků) slouží k rekreaci a sportu.

Vlastní výroba Ytong Multiporu je čistá, bezodpadová a energeticky nenáročná. Nejvíce energie padne při ohřevu nevytvrzených izolačních desek párou 200 °C v autoklávech a při výrobě vápna a cementu. Jde o to, že výroba energie bývá spojená s produkcí oxidu uhličitého CO₂, který má v ovzduší zvyšovat tzv. potenciál globálního oteplování. Plyn CO₂ vzniká i termickým rozkladem vápence při výrobě vápna a cementu. Pro posouzení vlivu tohoto CO₂ na globální teplotu jsou důležité dvě skutečnosti:

a) Téměř všechen CO₂, který se uvolnil rozkladem vápence při výrobě vápna a cementu, vstupujících do výroby Ytong Multiporu, je při jeho tvrdnutí zase odebrán z ovzduší zpět.

b) Účinné zateplení staveb při použití Ytong Multiporu zvýší tepelnou ochranu stavby tak, že úspory energie na vytápění nebo chlazení, přepočítané na úspory CO₂, násobně převýší emise CO₂ při jeho výrobě.

Pozn.: Růst teploty planety v důsledku lidmi způsobené produkce CO₂ je spíš už jen institucionální, než skutečná a vědecky podložená hrozba.

Trvanlivost

Tepelná izolace Ytong Multipor může sloužit po celou dobu života stavby, stačí jen na začátku dobře naplánovat její tloušťku. Netřeba ji měnit po 25 letech, kdy končívá životnost zateplení ETICS na bázi pěnového polystyrénu nebo minerální vlny. To je mimořádný příspěvek nejen ke zlepšování životního prostředí, ale i k podstatné redukci udržovacích činností a s nimi spojených nákladů za života stavby.

Logicky také odpadají náročné procesy při třídění a likvidaci směsného odpadu po dožití běžných zateplení nebo po dožití staveb s běžným zateplením, který obsahuje silikátovou složku „slepenou” s organickou polymerní pěnou, polétavými vlákny ap.

Praktické přednosti

Desky Ytong Multipor se lepí k podkladu lehkou maltou Ytong Multipor. Lepené plochy desek se maltují celoplošně lžící se zuby 10 nebo 12 mm. Maltují se desky, nikoli obkládané konstrukce. Desky Ytong Multipor se vzájemně nelepí, tzn. nemaltují se jejich styčné spáry, jen se usadí na sraz. Podklad musí být čistý, bez zbytků malty, oleje apod., pevný a rovný. Tolerovat lze nerovnosti podkladu do 3 mm.

Chemická odolnost

Ytong Multipor je zcela odolný vůči organickým rozpouštědlům, dobře odolává louhům a kyselinám, čímž většinou daleko předčí izolace z vláken nebo organických polymerních pěn. Ve stavebnictví se ale s tímto zatížením, s výjimkou chemických technologických provozů, obvykle nesetkáváme.

Požární odolnost

Tepelněizolační desky Ytong Multipor nehoří, ani oheň nešíří. Až do teplot kolem 1000 °C si uchovávají mechanické vlastnosti, zejména tuhost a pevnost. Při expozici ohněm nezanechává Ytong Multipor žádných chemických výparů, nevyhořívá ani se nerozpadá za vzniku „komínového” efektu ve vzniklé mezeře. Ytong Multipor splňuje kritéria třídy A1 podle normy EN 13501–1. To umožňuje využití v mnoha oblastech, kde není možné použít jiné tepelné izolanty. Multiporem lze zvýšit požární odolnost železobetonových konstrukcí: 1 mm Multiporu nahradí 1,5 mm betonové krycí vrstvy. Ytong Multipor tím zásadně odlišuje od organických pěnových nebo minerálních vláken.

Antidatel

Po dobu praktických zkušeností, tzn. od roku 2009, nebyl zaznamenán jediný případ, že by se omítkou do izolace Ytong Multipor prokloval opeřenec, aby tu žil, bydlel a přiváděl na svět potomky.

Žádné plísně a zelené mapy

Další předností, pro kterou svědčí přímá zkušenost se zateplením na bázi Ytong Multipor, je nulový výskyt zelenočerných či černých plísní a řas, které byly zaznamenány a popsány na některých běžných, kontaktně zateplených fasádách na bázi běžných izolací, orientovaných hlavně na sever.

Nasákavost

Pórobetonové hmoty včetně Ytong Multiporu mají z povahy věcí vyšší nasákavost. Není to žádný problém, naprostá většina staveb je navržena tak, aby neplavala ve vodě. Stejně jako i cihlové, dřevěné a další stavby. Základem je vždy účinná hydroizolace, aby zdivo i s izolací zůstalo vždy suché.

Tepelněizolační vlastnosti

Toto zásadní technické hledisko má dvě roviny. Za a) tepelněizolační účinnost, za b) bilanci kondenzované vodní páry v konstrukci. Považujeme-li nepatrně slabší tepelnou izolaci Ytong Multiporu za nepodstatnou (a snadno odstranitelnou malým zvýšením tloušťky izolace), pak z pohledu bilance vodní páry je Ytong Multipor pro venkovní kontaktní zateplení (ETICS) vhodnější než EPS.

Tepelněizolační účinnost

Tepelná vodivost fasádního polystyrénu je úrovni cca 85 % Ytong Multiporu. Tloušťka Multiporu by tedy měla být trochu větší, např. 180 až 200 mm místo 160 mm polystyrénu. Je to snadný úkol při tloušťkách desek Multiporu 50, 60, 80, 100, 120, 140, 160, 180 a 200 mm (při ploše 390 × 600 mm).

Většinou to ale není nutné. Slabší tepelná izolace se v provozních nákladech téměř neprojeví, neboť rozhodují úniky tepla okny. A koncept evropských domů podle směrnice EPBD 2 (Energy Performance of Buildings Directive) upřednostňuje spíše domy, které se samy zásobí obnovitelnou energií pomocí, citujme směrnici, „fotovoltaiky, tepelných čerpadel ap.”

Difúze vodní páry

Zlaté pravidlo difúzně bezpečných vícevrstvých obvodových konstrukcí zní, že součinitel difúze jednotlivých vrstev roste směrem ven. Ekvivalentní tvrzení je, že v tomto směru klesá faktor difúzního odporu.

Obr. 1: Průběh částečného tlaku vodní páry a částečného tlaku syté vodné páry ve stěně z cihlových termoizolačních bloků tloušťky 36,5 cm o součiniteli tepelné vodivosti 0,13 W/(mK) a vnější tepelnou izolací z EPS tl. 20 cm se součinitelem tepelné vodivosti 0,040 W/(mK). Na vytápěné straně konstrukce, od které se počítá hloubka konstrukce, je teplota 20 °C a rel. vlhkost 60 %. Na ochlazované straně je teplota –15 °C a rel. vlhkost 80 %. Rosný bod je v izolaci v hloubce od 39,8 cm do 50,8 cm. Viz. také tab. 2.

Např. ve dřevostavbách se tento požadavek plní buď umístěním parotěsné fólie hned za vnitřní pohledovou desku, nebo tzv. difúzně otevřenou skladbou bez fólie, která pravidlo striktně ctí.

Obr. 2: Průběh částečného tlaku vodní páry a částečného tlaku syté vodné páry ve stěně z cihlových termoizolačních bloků tloušťky 36,5 cm o součiniteli tepelné vodivosti 0,13 W/(mK) a vnější tepelnou izolací z Ytong Multiporu tl. 20 cm se součinitelem tepelné vodivosti 0,045 W/(mK). Na vytápěné straně konstrukce, od které se počítá hloubka konstrukce, je teplota 20 °C a rel. vlhkost 60 %. Na ochlazované straně je teplota –15 °C a rel. vlhkost 80 %. V konstrukci nedochází k rosení. Viz. také tab. 2.

Výjimkou jsou stěny s vnějším kontaktním zateplením ETICS na bázi pěnového polystyrénu. Vnější polystyrénová vrstva je nejméně difúzně prostupná. I proto se používají předimenzované tloušťky izolace, aby vnitřní vrstvy obvodové stěny byly udržovány na co nejvyšší teplotě, blízké vnitřní.

Rosný bod se tím přesune z nosné stěny do izolace. Praxe ani teorie neřeší, jak se kondenzace v izolaci projeví na jejích okamžitých vlastnostech a na její celkové životnosti. S ohledem na přesnost výpočtů (na tři platné číslice) může být její vliv významný. Technický požadavek, aby se případná kondenzovaná vlhkost na jaře a v létě z konstrukce odpařila, je banální a splněn téměř vždy.

Průběh částečných tlaků vodní páry pro cihlovou termoizolační stěnu s vnější izolací z materiálu Ytong Multipor a EPS z tab. 2 ukazují také grafy na obr. 1 a obr. 2. Okrajové zimní podmínky jsou stejné (venkovní teplota –15 °C a rel. vlhkost 80 %, vnitřní teplota +20 °C při 60 % rel. vlhkosti).

Závěr

Z tab. 2 i grafu na obr. 2 plyne vynikající účinek vnější kontaktní izolace Ytong Multipor, která úplně „vytáhne” rosný bod z cihlové zdi ven, mimo zateplenou konstrukci, už od teplot –23 °C. Spolu s dalšími přednostmi, zejména příbuzností k tradičním nosným materiálům (beton, pórobeton, cihly), tuhostí, pevností nehořlavostí, požární odolností atd., získává české stavebnictví velmi výkonný a perspektivní materiál.