Z historie a současnosti architektury horských lázní Karlova Studánka

Jedny z mála horských lázní u nás v Karlově Studánce v Jeseníkách mají specifickou architekturu. Ta propojuje dva nesourodé prvky: dřevěné podhorské stavitelství a antikizující klasicismus. Netradiční roztroušenou zástavbu rozlohou druhé nejmenší obce v České republice dnes tvoří lázeňské domy v klasicistním empírovém stylu.

Sluší se poznamenat, že obec má 248 stálých obyvatel. Výstavba lázeňských budov a příslušenství probíhala od roku 1780 do roku 1931, za řízení velmistrů Řádu německých rytířů. Největší rozkvět lázeňství je datován do období let 1930 až 1940. Mezi nejvýznamnější zde působící stavitele patřil architekt Anton Onderka, rodák z Moravice u Opavy. Od roku 1827 se podílel na všech významných stavbách, např. projektoval Knížecí dům, Sloupový dům, Hudební halu a kostel Panny Marie Uzdravení nemocných.

Bílá a hnědá, dřevo a kámen

Podíváme-li se na vnější plášť staveb, na první pohled nás zaujmou bílá okna a hnědé fasády, dále kombinace dřeva a kamene. Střechy místních domů jsou v současnosti opatřeny především těmito krytinami: plechem, cembritem, ze starší doby eternitovými šablonami a dřevěným štípaným šindelem. Vesměs sedlové, šikmé až strmé střechy jsou vybaveny sněholamy. Šindelové stříšky můžete vidět zblízka a dokonce si na ně sáhnout. Kryjí také roury vedoucí energie přes řeku Bílou Opavu, a to hned vedle lávek pro pěší.

Z publikace Karlova Studánka si s laskavým dovolením vydavatele, obce Karlova Studánka a zpracovatele ACTEA - společnosti pro přírodu a krajinu, dovolujeme citovat pasáž Dřevěné horské stavitelství v Karlově Studánce: „Dřevěné horské stavitelství lze pozorovat u všech lázeňských budov. Stavby jsou tvořeny rámovou konstrukcí nebo tzv. hrázděnou konstrukcí, která je obložená dřevem. Rámovou konstrukci tvoří nosná trámová kostra, doplněná prkenným bedněním. Prkenné bednění je obklad budovy z prken, jež slouží k ochraně před nepříznivým počasím a drsnými klimatickými vlivy. Hrázděné konstrukce se skládají ze dvou sloupů, mezi něž byly vloženy desky z obou stran. Mezi stěny tvořené deskami se nasypal popel ze strusky. Obklady budov opět tvořila dřevěná prkna. Jiné domy byly stavěny v alpském a švýcarském stylu – například budova obecního úřadu, základní a mateřské školy. Střechy byly kryty břidlicí. V dnešní době se od ní při opravách upouští pro nepraktičnost a vysoké náklady.“

Lázeňské objekty slovem i objektivem

Hudební hala je unikátní dřevěná stavba na kamenném základu, členěná toskánskými sloupy. Je v původním stavu od roku 1837.

Vila Eugen, nyní kulturní památka, má dle projektu Vídeňáka Franze Kachlera zděné kvádrované přízemí. Nad ním je roubené patro s balkony. Je určena pro nejnáročnější lázeňskou klientelu.

Letní lázně jsou dnes hlavním moderním balneoprovozem včetně nového termálního bazénového komplexu a stravovacího zařízení.

Vila Vlasta je stavbou složitého půdorysu s věžičkou v nároží. Zděné přízemí je opatřené nárožní vizáží s nikami, v nichž jsou umístěny sochy. Roubené patro má balkony a niky s plastikami. Pamětníci ji znají jako Vilu Wilhelm.

Slezský dům, dříve Lotrinský, dal postavit poslední Habsburk na velmistrovském postu Řádu německých rytířů arcivévoda Evžen Rakouský.

Kaple sv. Huberta, barokní, dřevěná, osmiboká sakrální stavba, představuje sálovou plochostropou deštěnou architekturu. Je na kamenné podezdívce. Má kopulovitou šindelovou střechu s věží cibulovitého tvaru, zvonicí a křížem Řádu německých rytířů.

Nepovedený apartmánový dům

Že ne všechny lázeňské budovy v Karlově Studánce se tak říkajíc povedly a slouží svému účelu, to dokládá apartmánový dům na místě dvakrát vyhořelého hotelu Hubertus (2000 a 2001). Byl postaven v roce 2012 firmou Nemi, původně pro bohatou pražskou klientelu a je opuštěn. Ani jeden z 34 bytů není koupený, obsazený, využívaný. To za prvé. Za druhé pozornému návštěvníkovi neujde pohled na množství balkonů, které jsou umístěny nad, světe div se, velké parkoviště. Jak by se asi cítil rekreant cítící od rána do večera výfukové plyny a poslouchal hluk motorů. No a za třetí, tento objekt má pod sebou dvě patra podzemního parkoviště, které mohou zasáhnout do řečiště podzemních vod. Kdopak to asi povolil?

Nicméně plusy výrazně převažují, a když si připočtete ochotný personál, vstřícné domorodce, stříbropěnnou Bílou Opavu a třešničku na dortu – nejčistší vzduch ve střední Evropě, rádi přijedete znovu.

Související články

• Nejen wellness v Sanatoriích Klimkovice
• Poválečná funkcionalistická architektura Luhačovic vyšla ze stínu Jurkovičových staveb
• Kéž Jánské koupele vstanou z popela jako bájný pták Fénix