Zelených střech by mělo být víc
Zelené střechy mají potenciál přispět k řešení mnoha problémů, jimiž dnes naše sídla trpí. Jenže informovanost napříč společností stále není dostačující, což masivnímu rozšíření zelených střech brání. Změnit tento stav a přispět k osvětě si vytkla za cíl konference „Zelené střechy jako součást zelené infrastruktury sídel“, která se konala 20. června v Ostravě. V inspirativním prostředí Dolní oblasti Vítkovice ji pořádala odborná sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ).
V sále Světa techniky se sešli posluchači z řad zástupců státní správy, samospráv, projektantů, stavebních a zahradnických firem i developerů. Připomeňme, že v loňském roce bylo na našem území evidováno 247 tisíc m2 ozeleněných střech, přičemž 3/4 z nich byly střechy extenzivní.
Standardy pro zelené střechy
Po úvodním slově ředitelky pořádající organizace, Ing. Jany Šimečkové, před publikum vystoupila asi mediálně nejznámější osoba spjatá se zelenými střechami - Ing. Jitka Dostalová. Je předsedkyní sekce Zelené střechy při SZÚZ a zakladatelkou realizační firmy GreenVille service, s.r.o. Připomenula, že zelené střechy před rokem 2000 byly jen náhodnými a většinou nefunkčními pokusy, jejichž důsledkem byl odmítavý postoj k této technologii. Teprve po přelomu tisíciletí se začala rozvíjet spolupráce se zahraničními firmami, díky čemuž se realizace začaly dařit a nedobrý trend se zvrátil. Významnými milníky pak byly roky 2013, kdy vznikla sekce Zelené střechy, a pak 2016 s vydáním Standardů pro zelené střechy. Tato publikace se v dalším roce stala pilířem dotačního programu Nová zelená úsporám, podporujícího zelené střechy.
Evropská podpora zelených střech
Jak vypadá situace zelených střech v současnosti shrnul pokračovatel rodinné tradice Ing. Pavel Dostal, zástupce sekce Zelené střechy v mezinárodní organizaci European Federation of Green Roof Associations – EFB. Konstatoval, že zelené střechy jsou v Evropě podporovány různými způsoby, přičemž nejčastější je úleva na stočném. Vstřícný krok směrem k zeleným střechám udělala Praha, kde vznikl katastr střech potenciálně vhodných k ozelenění.
Ekonomické aspekty
Protože hnacím motorem doby jsou finance, bylo další vystoupení zaměřeno na ekonomiku zelených střech. Věnoval se mu Ing. Jan Macháč, PhD., z Institutu pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP). Z jejich výzkumu vyplynulo, že ekonomický přínos zelené střechy ovlivňuje pět faktorů:
- typ střechy (extenzivní nebo intenzivní)
- lokalita (hory nebo nížiny)
- umístění budovy (v zastavěné oblasti nebo na samotě)
- zdroj zavlažování (z vodovodního řadu nebo dešťovkou)
- přístupnost střechy (nepřístupnou střechu je nutno jistit technologií)
Ekonomická návratnost zkoumaných střech vycházela v závislosti na zmíněných faktorech v kratším nebo delším horizontu.
Brno průkopníkem
Téma financí se prolnulo i do vystoupení Mgr. Martina Košťála z Magistrátu města Brna, když hovořil o dotacích na zelené střechy. Brno je jako první město v republice vyhlásilo v červnu tohoto roku. Seznámil přítomné s podmínkami programu, na nějž je pro letošek vyčleněno 20 mil. Kč, a potvrdil zájem stavebníků. Během prvních čtrnácti dnů evidují 45 přihlášených střech.
Technologicky náročné zelené fasády
Poučné a pro oko zajímavé bylo vystoupení krajinářského architekta Ing. Samuela Buriana, který se věnoval zeleným fasádám. Početné obrázky dokládaly atraktivní realizace z celého světa, ovšem se závěrečným konstatováním, že jde o konstrukci náročnou na technologie i následnou údržbu. Vertikální zahrady tak mají opodstatnění zatím spíše na malých plochách v interiéru.
Zelená střecha ostravského Světa techniky
Hlavním bodem programu bylo vystoupení Ing. Zdeňka Sendlera a Ing. Lýdie Šušlíkové, kteří jsou autory projektu zelené střechy u Světa techniky, kde se konference konala. Zahrnovalo detailní popis průběhu prací, od prvotních jednání, přes řešení statických potíží až k finálnímu stavu, vše s bohatou obrazovou dokumentací. Vyzbrojeni teorií si hned poté mohli účastníci popisovanou zelenou střechu prohlédnout, s doplňujícím výkladem obou architektů i Rostislava Zemánka z realizační firmy.
Okolní vlivy
V odpoledních hodinách konference pokračovala informacemi o vlivu zelených střech na okolní mikroklima, které bylo výsledkem tříletého měření vodní bilance konkrétní zelené střechy. Přednesl jej Ing. Vlastimil Rieger z Nadace partnerství. Funkční zelená střecha to jsou i odpovídající stavební materiály. O ověřených skladbách se speciálními minerálními vatami hovořila Ing. arch. Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace. Inspirativní bylo i vystoupení Krzysztofa Wielguse z Polska, který přítomné seznámil s řešením problematiky zelených střech u našich sousedů.
Zelená střecha roku
Po krátké přestávce konferenci ukončilo slavnostní předání cen vítězům soutěže Zelená střecha roku 2019. Na závěr dejme slovo Ing. Janě Šimečkové, která byla hlavní organizátorkou celé akce: „S dnešním průběhem konference jsme spokojeni. Loni jsme pořádali podobnou konferenci v Praze a zúčastnilo se jí 140 návštěvníků. Měli jsme obavy, že zájem o Ostravu nebude takový, ale spletli jsme se. V sále je úplně stejný počet posluchačů. Navíc jsou tématem velice zaujatí, o čemž vypovídají jejich dotazy. Snažili jsme se otázku zelených střech uchopit z různých úhlů, takže snad každý si zde našel to své. I když přiznávám, že problematika zelených střech je tak rozsáhlá, že nikdy nelze postihnout úplně všechno.“
Závěrem
Paní Šimečková taky připomenula exkurzi do Rakouska v roce 2005, která zaujetí zelenými střechami vlastně odstartovala. Tehdy na tamní zelené střechy zírali v němém úžasu, kdežto dnes: „Jsem strašně ráda, že i díky soutěži Zelená střecha roku, kterou naše profesní sdružení pořádá od roku 2013, jsme dnes schopni prezentovat české zelené střechy, které jsou srovnatelné s těmi evropskými. Jenom by jich mělo být víc...“
Téma: Zelené střechy a fasády
Související články
- Městské tepelné ostrovy
- Důvod pro bílé střechy - šetření peněz, chladnější léto
- Přírodní tepelná stabilizace budov
- Rodinný dům se zelenou střechou
