Zkušenosti se sanací spodní stavby z betonového ztraceného bednění

V posledních letech se rozšířila technologie použití betonových tvárnic jako ztraceného bednění, která se osvědčila u mnoha konstrukcí, zejména v bytové výstavbě, při použití pro konstrukce opěrných zdí a při úpravách terénu. Současně je však používáno i do konstrukcí, kde toto použití není vhodné a ani ho většina výrobců těchto prvků nedoporučuje.

Dnešní stavebnictví je dobou tlačeno k rychlejší výstavbě a díky novým a stále se vyvíjejícím technologiím je mu to částečně umožňováno. Přesto nelze zavrhnout stávající empirické znalosti a je potřeba je novými technologiemi spíše doplnit.

Pro každou firmu, která se účastní oprav konstrukcí, by měla být prvním krokem před návrhem sanace terénní prohlídka a diagnostika dané konstrukce. Ta je základní podmínkou k tomu, aby bylo možné navrhnout funkční řešení sanace konstrukce. Současně by mělo být usilováno o to, aby nebylo nutné se k dané konstrukci vracet, nebo aby tento návrat spočíval pouze v dokončení sanačního zásahu a bylo s ním již v prvním kroku počítáno.

Koncepce řešení spodní stavby

V minulosti byly již výše zmíněné betonové tvárnice (ztracené bednění) použity na konstrukci spodní stavby v náročnějších základových podmínkách a to zejména z pohledu nasycení podloží vodou a jejího pohybu v okolním terénu. Případy, které se množí, se týkají prostor pod úrovní terénu, kde byla hlavní nosná konstrukce realizována z betonových tvárnic použitých jako ztracené bednění. Konstrukce byla z vnější strany ve většině případů izolována membránovou izolací, která byla cca z 80 % z natavených bitumenových pásů. Ta byla standardně chráněna např. geotextilií a obsypána. Tvárnice byly vázány dle předpisu výrobce a současně byla použita i betonářská výztuž, která má zajistit stabilitu stěny z takového bednění a zabránit vzájemným posunům jednotlivých tvárnic.

Poruchy v konstrukcích pod terénem

Většina tvárnic používaných jako ztracené bednění neodolává dostatečně průniku vody. Tyto konstrukce nejsou rovněž realizovány v dostatečné kvalitě a použité řešení není tzv. blbuvzdorné. Výsledkem je, že dochází k průsaku vody ve styku podlaha stěna, ale i v ploše stěny. Tyto průsaky jsou často předcházeny v počátku životnosti konstrukce prokreslením styčných i ložných spár do omítkových vrstev.

To indikuje, že stěnové konstrukce z prolitých betonových tvárnic, přestože jsou i vyztuženy, nejsou bez pohybu. A pokud je na jejich povrchu pevně uchycena hydroizolace (např. natavením), dojde k jejímu porušení a následně při zatížení vodou i k průsakům. Ve většině případů by pro dostatečnou těsnost konstrukcí pod úrovní terénu u rodinného domu stačilo, aby byl v konstrukci dostatečně zhutněný beton, který může být případně zušlechtěn pomocí krystalizačních přísad, např. XYPEX.

Bohužel, právě vazba tvárnic neumožňuje dostatečné hutnění a velmi zřídka je pro prolití tvárnic použit samozhutňující beton. Důvodem je hlavně vyšší cena, která je současně ve valné většině případů i důvodem pro použití ztraceného bednění. Kombinací těchto nepříznivých skutečností dochází k poruchám, které jsou velmi těžko opravitelné bez větších zásahů do konstrukcí i provozu již hotového objektu. Řešení samozřejmě existuje, ale v mnoha případech, které byly ve skutečných případech sanovány, přišlo řešení na pořad dne v okamžiku, kdy byly na konstrukci již vedeny instalace, na podlaze, nebo na stěně byla umístěna různá zařízení typu kotel, boiler apod.

Princip řešení sanace

V mnoha případech bylo použito řešení, které je dlouhodobě funkční, ale není zcela jednoduché a v některých případech, pokud byly konstrukce složitější, bylo nutné detaily řešit opakovaně.

Řešení obecně spočívá v mechanickém přikotvení vodonepropustné vrstvy na vnitřní líc konstrukce a v dotěsnění detailů. Metoda využívá těsnicích schopností materiálu na bázi sekundární krystalizace XYPEX, který je na konstrukci aplikován v podobě přísady ADMIX, jako součást vodotěsné omítky, nebo větší betonové vrstvy.

Materiály pro vyrovnání a finalizaci podlahových konstrukcí

Podlahové konstrukce jsou z hlediska výroby považovány za snadno proveditelné. Ti, kteří se této oblasti věnují však vědí, že se jedná o konstrukce poměrně namáhané a z hlediska…

Jednotlivá konkrétní řešení se liší v tloušťce vrstvy (z toho vyplývá použití prefabrikovaných malt s krystalizační přísadou, nebo transportbetonu s krystalizační přísadou), v nutnosti zatěsnit vedle stěnové konstrukce i podlahu a řešení složitějších detailů jako je schodiště, různé druhy prostupů apod.

Sanace problematických konstrukcí

Prvním krokem je provedení stavebně technického průzkumu. Tím jsou zjištěny poruchy a případně místo a míra průniku vody skrz konstrukci.

Následně je proveden návrh sanace a to v závislosti na hloubce základové spáry a na přítomnosti spodní vody v okolí konstrukce. Výše popisovaný problém je ve většině případů záležitostí jednoho podzemního podlaží, proto nedochází k tak velkým hydrostatickým tlakům a tak vysokému zatížení konstrukce.

V dalším kroku by mělo dojít k sundání případné instalace ze stěn a z podlahy a konstrukce opatřit ocelovou síťkou, nebo větší sítí (dle tloušťky aplikované vrstvy) a „přebetonovat” je materiálem s krystalizační přísadou XYPEX ADMIX (prefabrikované malty, nebo transportbeton). Stejný postup je proveden na stěnách i podlahové konstrukci.

Následně je nutné ošetřit spáry mezi podlahou a stěnou, okolí prostupů a případné další imperfekce (opět pomocí materiálu XYPEX), a to buď v jeho variantě DRY PACK, nebo s pomocí rychletuhnoucích materiálů s krystalizační přísadou XYPEX.

Závěr a zhodnocení

Výše uvedené řešení má hlavní výhodu v možnosti realizovat tato sanační opatření na vnitřním líci a současně umožňuje opakovaný návrat k již opravené konstrukci aniž by to představovalo nový začátek opravy, nebo tzv. opravu z opravy. Závěrem je potřeba konstatovat, že konstrukce spodní stavby a konstrukce pod úrovní terénu vyžaduje projektování s rozmyslem a pečlivou realizaci. Při použití ztraceného bednění z betonových tvárnic je nutné použít betony řidší konzistence, které zajistí dokonalé prolití dutiny bednění a přitom je nutné zajistit funkční izolaci, která bude současně chráněna proti poškození a současně dostatečně pružná, aby dokázala přenést případné pohyby jednotlivých prvků ztraceného bednění. Je na zvážení, jestli není vhodnější monolitický beton, případně s použitím vhodných přísad.

Oprava a zesílení nájezdové rampy pro automobily

Železobetonové konstrukce mají projektovanou životnost, která je ovlivňována celou řadou okrajových podmínek jako je okolní prostředí, míra zatěžování, ale i intenzita a rozsah…