Areál luhačovického Vodoléčebného ústavu v rekonstrukci

Když se řeknou Luhačovice, vybaví se nejen architektům budovy navržené slovenským architektem Dušanem Samo Jurkovičem. Přestavba vícero tamních lázeňských domů a budov v duchu národní secese udělala z těchto lázní jedinečný urbanistický celek. Nás letošní léto zajímal počátek současné rekonstrukce další z Jurkovičových staveb, Vodoléčebného ústavu.

Tato kulturní památka zahrnující Říční a sluneční lázně, Sirné a slatinné lázně i technický objekt bývalé kotelny a prádelny byla dostavěna v roce 1903. Největšího rozkvětu a využití zažil pak areál v době první republiky. Po opravách bude z obnovených lázeňských objektů muzejní expozice jako unikátní doklad lázeňství a kulturní atmosféry počátku 20. století.

Historicky a architektonicky nejhodnotnější centrální Vodoléčebný ústav čeká nejvíce zásahů a oprav. Odkrývají se původní stavební konstrukce, historické stavební prvky, například stěna původního Jestřabského mlýna, který zde stál ještě před Jurkovičovou přestavbou. Zřejmě to potrvá dva roky, než se budou první návštěvníci moci podívat na muzejní exponáty.

Poválečná funkcionalistická architektura Luhačovic vyšla ze stínu Jurkovičových staveb

V souvislosti s článkem o luhačovické prvorepublikové hotelové budově, který jste si na našem webu mohli přečíst před pár dny, jsme se rozhodli poreferovat také o nedávné…

Z dostupného okolního pohledu skrz oplocení jsme zjistili falcovaný plech na střechách, pálenou krytinu, eternitové šablony, vikýře, zčásti odkryté zdivo pod klasickou omítkou. Dále vstup do Říčních a slunečních lázní přes branku nízkopodlažního domku, kde se nacházejí lehátka, sprchy a bazén, dříve naplňovaný vodou z přehrady. Práce na vnitřních a venkovních omítkách provádějí řemeslníci ze společnosti Repavia, subdodavatele stavební firmy Navláčil ze Zlína.

Téma: Stavební památky