Cihelný fasádní systém zkrášluje knihovnu a uchovává ducha místa

Na místě staré „pekárny“ v příhraničním Hrádku nad Nisou vyrostla architektonicky jedinečná městská knihovna. Její fasáda je z velké části obložena cihlami získanými při demolici někdejší stavby. Knihovna v samém centru obce láká svým vzhledem k návštěvě nejen zarputilé čtenáře. Novostavba byla financována z úspor města a bez čerpání dotace.

Cílem, který si město s podporou příspěvkové organizace Brána Trojzemí i široké veřejnosti stanovilo, bylo vybudovat nové atraktivní prostory knihovny. Toto úsilí o rozvoj vzdělávání na komunální úrovni zpracovali do reálného projektu architekti Projektového ateliéru DAVID. Slavnostní otevření knihovny proběhlo ve státní svátek, 28. října 2019. Knihovna tak zanedlouho oslaví své první výročí. Celkové investiční náklady činily asi 17 milionů korun. Přitom veškeré financování stavby probíhalo výhradně z rozpočtu města v rámci projektu Hrádek sobě. Knihovna získala již prvního ocenění, a sice v soutěži Komunální projekt roku 2019, organizované pod záštitou ministryně pro místní rozvoj ČR.

Prostory prodchnuté historií

Hrádecká knihovna vznikla v místě, kde se dříve nacházel průmyslový objekt vybudovaný na počátku dvacátého století. Svou funkci v podstatě nikdy neplnil, krátce po zahájení činnosti byl vyvlastněn a jeho majitelé museli areál opustit. Následně objekt převážně chátral. Josef Horinka, starosta města Hrádek nad Nisou, k tomu dodává: „Po skončení druhé světové války se majitelům pekárny v podnikání dařilo, tak se rozhodli rozšířit provoz a ve dvoře domu postavili novou budovu. Po roce 1948 byla ovšem novostavba komunisty znárodněna, ale úvěr ke splácení paradoxně ponechán. Péct se v ní ani nezačalo, krátce sloužila jako sklad, poté zůstala nevyužitá. V roce 2010 byl sousední historický objekt s číslem popisným 71 ze sedmnáctého století zrekonstruován na multifunkční centrum, zároveň k němu bylo přistavěno zcela nové kino. Už tehdy vznikl záměr města chátrající ‚pekárnu‘ od jejích majitelek odkoupit a přestavět ji na knihovnu. Jednání trvala čtyři roky.“

„Při archeologickém průzkumu, který stavbě knihovny předcházel, došlo v roce 2009 k objevu základů dřevěné budovy z první třetiny třináctého století dokládajících nejstarší dějiny města či několika polozemnic ze čtrnáctého a patnáctého století,“ říká Josef Horinka. Nalezeny byly i další vzácné předměty v podobě keramických střepů, skla či kosterních pozůstatků, což nastartovalo podrobný archeologický průzkum. V minulosti se totiž přesně na tomto místě rozkládal velký hřbitov. Původní hřbitovní zeď se nakonec propisuje i v půdorysu dnešní knihovny. Historie místa byla také zachycena a ukotvena v několika interiérových prvcích. Ve foyer je jedna ze zdí dekorována tapetou s fotografií zachycující původní pekárnu před demolicí, na podlaze u recepčního pultu se nachází nákres koster připomínající zmíněné archeologické nálezy.

Tři patra, dva trakty

Dispozičně byla knihovna pojata jako třípodlažní a rozdělena na dva trakty: obdélníkový, sloužící pro uskladnění knižního fondu, a menší trojúhelníkový, který zahrnuje schodiště, výtah a zázemí pro zaměstnance. Vedle obvyklých knihovnických prostor, jako jsou stoly s počítači, skříně na periodika a knihy či archiv s posuvnými regály, se ve druhém a třetím podlaží nalézají například dětský koutek s herní stěnou či místo pro společné čtení, kam se vejde až třicet dětí.

Stavební konstrukce

Objekt je založen na železobetonových základových pasech. Základy cihelné předsazené fasády sestávají z betonových prolévaných tvarovek, jež jsou provázány s betonovým základem objektu pomocí vlepených ocelových trnů vložených do každé dutiny. První „soklová“ řada ve styku s terénem byla provedena z plných betonových cihel kladených na výšku a vyzděných na cementovou maltu. Sokl budovy je zateplen extrudovaným polystyrenem s uzavřenou povrchovou strukturou. Na styku železobetonových stěn se základovou deskou byla aplikována takzvaná krystalická hydroizolace s vloženými bentonitovými těsnicími pásy.

Pozn.: Základním principem krystalických hydroizolací je chemická reakce, jejímiž zásadními činiteli jsou aktivní krystaly (tvořené směsí portlandského cementu, křemičitého písku a chemických přísad), které při styku s vodou reagují a vyplní každý kapilární pór betonové konstrukce. Přípravek se nanáší nátěrem, vsypem či nástřikem a pro úspěšný výsledek je zapotřebí přítomnost vody v kapilárních pórech betonu po dobu, kdy probíhá krystalizace. Cílem je tvorba nerozpustných vláknitých krystalů, jež znemožní budoucí transport vody pórovým systémem betonu. Nevýhodou tohoto systému může být v některých případech náchylnost ke vzniku trhlin. Na druhou stranu však jde o náhradu časově náročnějších membránových hydroizolací. Mezi další výhody patří následná odolnost betonové konstrukce vůči řadě agresivních chemických látek či fakt, že často nahrazuje i protiradonová opatření. Zajímavostí je, že krystalické hydroizolace podporují takzvané samoregenerační schopnosti betonu.

Nosná konstrukce budovy je tvořena monolitickým železobetonem, který je z interiéru ponechán pohledový (pouze je opatřen transparentním uzavíracím otěruvzdorným bezprašným nátěrem) a na exponovaných místech je doplněn do stěn vtlačenými citáty s knižní tematikou. Z použitých výtvarných prvků zmiňme také tmavě šedé ocelové prvky zábradlí či nábytek barvy třešňového dřeva, jež sjednocuje celý interiér.

Působivá cihelná fasáda

Obvodové zdi jsou zatepleny převážně tepelněizolačními deskami z čedičové vlny. Orientace vláken minerální vlny je podélná.

Pozn.: Izolační desky s vlákny orientovanými podélně k povrchu fasády jsou mimo jiné vhodné i k aplikaci na nerovný podklad. Povrchově jsou dále opatřovány pouze omítkou. Na druhou stranu na izolační lamely s vlákny orientovanými kolmo k povrchu fasády, které se lepí celoplošně (na tomto objektu nebyly z pochopitelných důvodů využity), je dovoleno lepit i těžší obklady, kupříkladu keramické. Hodí se také k zateplení plochých střech. Disponují vyšší pevností v tahu, nižší hmotností a nižší cenou, leč jejich tepelná účinnost je asi o 10 % nižší.

Naši redakci tento objekt zaujal zejména pro své poutavé pohledové fasádní řešení. Na izolační vrstvu byla aplikována takzvaná strhávaná omítka cihlové barvy. Výjimkou je čelní stěna knihovny, která disponuje impozantní předstěnou tvořenou na výšku vyskládanými ostře pálenými cihlami. Ty pocházejí ze stržené původní stavby, díky čemuž, jak poznamenal starosta Hrádku, „je objekt nové městské knihovny s původní pekárnou duchovně propojen“. Cihly byly vodním paprskem nařezány na stejný rozměr, ošetřeny vodu odpuzujícím přípravkem na bázi silanu a siloxanu a vloženy mezi rastr zformovaný z vodorovně umístěných ocelových plechů. Cihly jsou k plechům přilepeny elastickým konstrukčním lepidlem. Výsledkem designu připomínajícího knihy vyskládané v regále je působivý efekt, který lze ještě zvýraznit nočním osvětlením. Za cihlovým rastrem se skrývají prosklené stěny tvořené antracitovými rámy vyplněnými čirým izolačním trojsklem.

Kouzelné nádvoří

Nejen originální architektonické ztvárnění fasády vytváří uživatelsky přívětivý vstup. Působivé je i vlídně vyhlížející nádvoří. Zčásti je zastřešeno skleněným přístřeškem, pod nímž je umístěno volně přístupné posezení. Slouží také jako kryté propojení vstupu knihovny s přilehlým kinosálem. Mimo to přístřešek umožňuje i konání venkovních kulturních akcí.

Na závěr

Zastavěná plocha pod knihovnou zaujímá 127 m2, užitná plocha činí 301 m2. Objekt se nachází v městské památkové zóně Hrádku nad Nisou mezi kostelem svatého Bartoloměje a multifunkčním centrem Brána Trojzemí. Přijeďte se pokochat výjimečnou veřejnou stavbou, která je perfektním vyústěním kompromisu tvořeného zadáním investora, jež od počátku apeloval na zachování velikosti knižního fondu stěhovaného z původní knihovny, a požadavky památkářů, kteří vyzývali k zachování charakteru a rázu místa. Přesvědčte se při návštěvě sami o tom, že česká architektura kvete i na malém městě.

Související články

• Knihovna Vozovna
• Nová přeloučská knihovna inspirována knihou jako symbolem stability a opory domu
• Studijní a vědecká knihovnav Hradci Králové