Nová radnice v Modřanech ve tvaru kostek cukru

Jak opravdu dobře navrhnout radniční objekt? Přesný návod vám sice nedáme, nastíníme však, jakými kritérii se řídili autoři návrhu nové dominanty pražských Modřan a proč. Budovu zdejší nové radnice lze totiž použít jako ukázkový projekt svého druhu. Nechybí vstupní dvorana či originální hodiny umístěné na prosklené části největší kostky, důležitým prvkem je balkon s výhledem na piazzettu jako místo pro řečníky, exteriér radnice tvoří mimo jiné element loubí či sloupový řád. A to vše v moderním hávu.

Navíc jde o poměrně unikátní objekt (na české podmínky), jehož prostřednictvím architekti zvládli reflektovat historii regionu, dostát požadavkům, které na budovu kladli její budoucí uživatelé, a zároveň vytvořit prostor, v němž se nyní koncentruje několik funkcí, díky čemuž má radnice ambici stát se skutečným středobodem této městské části. Stavba byla dokončena v rekordním čase, od zadání projektu uběhly pouze čtyři roky.

Solární i geotermální sklizeň budovy Městského úřadu Freiburg

Výjimečná architektura plná přírodních materiálů i organických tvarů, prosvětlené a elegantní interiéry, vše ve spojení s nejmodernějšími technologiemi využívajícími solární i…

Sídlo několika úřadů

Výstavba této zbrusu nové veřejné budovy, jež je inspirována kostkami cukru, byla již dokončena a v současnosti stavaři ladí jen detaily. V červenci do ní přesídlili zaměstnanci jednotlivých úřadů, které byly donedávna rozesety v sedmi různých objektech mnohdy havarijního stavu. Výstavba nové radnice, která by je sjednotila na jedno místo, byla tedy vysoce žádoucí. Návrhu se chopilo studio LOXIA.

Koncept

Homole cukru, kterou mají Modřany ve svém znaku, odkazuje k historickému cukrovaru, jenž byl v Modřanech založen v roce 1861. Stavba povýšila tehdejší zemědělskou osadu na důležité průmyslové centrum. Architekti se právě tímto faktem inspirovali a na prostoru zdejšího původně nevzhledného brownfieldu navrhli radniční objekt, který svým tvarem připomíná kostky cukru.

Před budovou úřadu byla dokončena piazzetta s přímou návazností na radniční vstup. Poslouží k setkávání občanů či jako prostor ke konání nejrůznějších akcí. V jejím čele by měl v budoucnu stát také kulturní dům, na parkovišti dojde k instalaci několika stanic pro nabíjení elektromobilů. Piazzettu s budovou vizuálně i funkčně propojuje masivní žulové schodiště vyrobené kompletně na míru, jehož jednotlivé stupně vyrovnávají několik výškových úrovní. Radnice je také velmi dobře dopravně dostupná – automobilem i pražskou hromadnou dopravou.

Konstrukce a dispozice

Po vstupu do budovy se příchozí ocitne ve vzdušné dvoupodlažní hale s recepcí a působivým „levitujícím” schodištěm, jehož podesta slouží jako zastřešení recepce a do budoucna může být využita například jako prostor pro výstavu uměleckých děl. „Toto schodiště bylo přáním architektů. Zaměřili jsme se tedy na možná technická řešení a výsledkem je sloup stabilizující podestu se schodišti, díky kterému jsme vytvořili pěkný otevřený prostor s iluzí 'levitující' desky. Přenesení sil z vyšších podlaží je vyřešeno stěnovým nosníkem v úrovni třetího nadzemního podlaží,” dodává Michal Hendrych, hlavní inženýr studia LOXIA. Budova samozřejmě nepostrádá moderní zasedací sál zastupitelů ani prostor pro zasedání radních. V nejvyšším podlaží je umístěna oddací síň s panoramatickými výhledy a přímým vstupem na rozlehlou terasu. V přízemí radnice jsou veřejnosti postupně zpřístupňovány také retailové prostory, restaurace či kavárna. Objekt poskytuje i možnost volnočasových aktivit.

Nadzemní část budovy disponuje podlažní plochou o rozloze 12 700 metrů čtverečních, suterén má plochu 2 650 metrů čtverečních. Objekt je založen na vrtaných pilotách vetknutých do břidlic a navržen jako železobetonový skeletový systém zasazený do mírného svahu. Tři pomyslné kostky cukru jsou jedním dilatačním celkem a vedle sloupového systému jsou vyztuženy také monolitickými jádry v podobě ztužujících schodišť a výtahových šachet.

Opláštění zdiva je kombinací kontaktního zateplovacího systému (kotven lepením a talířovými kotvami s přerušeným tepelným mostem), rámových okenních konstrukcí a rastrové fasády. Použita byla jak hladká omítka se zrnem o hrubosti do dvou milimetrů, točená bez vrypů, tak omítka broušená. Rozsáhlé střešní plochy byly opatřeny rozmanitými krytinami, od dlažby na terase u obřadní síně přes nepochozí zelené střechy nad rampou do prvního podzemního podlaží až po kačírek v místech, kde se rozkládají fotovoltaické panely.

Zasklení

Okna zvolili architekti otevíratelná, záměrně se tak vyhnuli konceptu uzavřené skleněné obálky, která neumožňuje uživatelům budovy kontakt s venkovním prostředím. Vybrali přitom zasklení, jež zachovává energetickou kvalitu stavby, ale zároveň propouští dostatek viditelného světla. Použita byla skla o reflexi cca LE 0,2, světelné propustnosti Lt = 0,75 (hodnota udává, kolik procent světla projde izolačním sklem do interiéru) a solárním faktoru Sf = 0,5 (množství sluneční energie v podobě tepla, které skleněné tabule vpustí do místnosti). Pro úplnost zmiňme, že součinitel prostupu tepla oken činí Uw = 1,2 W/m²K.

Technologické vybavení

Jde o energeticky úsporný objekt, který pro svůj provoz čerpá energii například spalováním plynu, ale také ze slunce – na střeše má umístěno množství fotovoltaických panelů o výkonu 50 kWp. Solární elektrárna je záměrně určena pouze pro přímou spotřebu, nebylo tak zapotřebí investovat do baterií, jejichž pořizovací cena je zatím vysoká a životnost krátká.

Objekt je chlazen stroji o výkonu 512,3 kW (při 7/13/32 °C). Okna jsou vybavena předokenními žaluziemi ovládanými čidly a pomáhají tak snížit potřebu na chlazení budovy. Větrání je řízené teplovzdušné a je propojeno se senzory CO₂. Na střechách je rovněž vybudováno několik světlíků, které se automaticky otevřou, pokud je zapotřebí odvádět teplo, či dokonce kouř při případném požáru.

Zdrojem tepla je plynový kondenzační dvojkotel o celkovém jmenovitém výkonu 910 kW (při 80/60 °C), vytápění prostor zajišťují primárně fan-coilové čtyřtrubkové jednotky. Příprava teplé vody je řešena prostřednictvím dvou deskových výměníků (každý o výkonu 50 kW), osazeny jsou i dva akumulační zásobníky o objemu 500 litrů. Srážková voda je sváděna do akumulační (cca 40 m³ s možností rozšíření až na 70 m³) a retenční nádrže (cca 200 m³).

Zajímavostí rovněž je, že radnice byla od samého počátku projektována v programu REVIT metodou BIM, která je díky tomu jakousi digitální DNA projektu. Ve stejném softwaru pracoval celý projektový tým, byly v něm vytvářeny například i modely TZB. „Projektování ve 3D má oproti 2D velkou výhodu v tom, že se snáze objeví kolize a komplikace, a je tedy možné najít řešení ještě v počítači před samotnou realizací stavby,” vysvětluje Michal Hendrych.

Na závěr jsme položili několik dotazů hlavní architektce studia LOXIA, Janě Mastíkové:

Co považujete za největší výzvu, s níž jste se při navrhování radnice v Modřanech museli vypořádat?

Byla radost pracovat na tak zajímavém a významném projektu, protože nejde jen o klasickou kancelářskou budovu, ale o nové, přirozené centrum městské části. Jako takové musí mít duši a svým obyvatelům přinášet mnohem více než běžný úřad. Za největší výzvu považuji dodržení velmi napjatého časového plánu. Radnice byla dokončena letos v červenci po pouhých dvou letech od zahájení stavby. Výrazně nám pomohlo, že jsme radnici od samého počátku projektovali metodou BIM, díky které bylo možné pružně zapracovávat požadavky na změny bez ohrožení stanovených termínů.

Nová přeloučská knihovna je inspirována knihou jako symbolem stability a opory domu

Zastupitelé města Přelouč vybrali v rámci soutěže architektonický návrh, podle kterého bude postavena nová veřejná knihovna. Jde o studii kanceláře ForEva architects. Forma…

Jaké postupy či architektonické prvky jste uplatili, aby budova adekvátně zapadla do kontextu prostředí dané oblasti?

Radnice s dokončenou fasádou svým tvarem připomíná tři kostky cukru. Vychází totiž z odkazu na historický cukrovar. Každá stavba by měla mít svou duši a ta je tvořena myšlenkou založenou na silné argumentaci. Dům bez duše je jen tuctový dům. Radnice nesmí být tuctová, ale nesmí být ani arogantní a okázalá. Musí být dostatečně sebevědomá a na první pohled reprezentovat sama sebe a svůj účel. Ale jen budovou to nekončí. Ve studiu LOXIA jsme si dali za cíl, že radnici nepojmeme jen jako prezentaci budovy samotné, ale že spolu s ní vytvoříme nového genia loci pro Prahu 12, že dáme místním obyvatelům vedle radnice i veřejný prostor, kde budou rádi trávit čas. Záměrem bylo také vytvořit nový symbol Prahy 12. Radnice by se tak měla stát budovou, díky které každý pozná, že je právě na „dvanáctce”. Věřím, že se nám to povedlo.

Na komentované prohlídce radnice jste vyjádřila spokojenost ve věci povolování stavby ze strany úřadů. Čemu to přičítáte? A máte takové zkušenosti i s jinými budovami, které jste ve vašem ateliéru navrhovali?

Ano, povolovací procesy se nám v případě radnice povedly skutečně v rekordním čase. I když jde o budovu státní správy, šlo o zcela běžný a standardní proces, se kterým se setkáváme u většiny našich projektů. Přičítáme to především propracované přípravě koncepce projektu, která se od skici po realitu výrazným způsobem nezměnila. A také nám pomohlo projektování v BIM, které se již v počátku zabývá velmi podrobnými detaily, čímž se v návazných fázích – pokud se projekt nemění – vyhneme zásadním korekcím a zejména změnám povolení, které jsou na všechny úpravy v projektu navázány.

Na co jste na modřanské radnici nejvíce hrdí? Které části budovy jsou z vašeho pohledu těmi nejpozoruhodnějšími a z jakého důvodu?

Velmi hrdí jsme na obří hodiny, které s průměrem ciferníku přesahujícím čtyři metry patří mezi největší hodiny v Praze. Hodiny byly instalovány na největší kostku, ze které budou díky podsvícení vizuálně vystupovat, a celou kostku tak zvýrazní. Svítit budou také obě ručičky – hodinová v délce jeden a půl metru a minutová s délkou dva metry.

Prvkem, který považujeme za velmi důležitou součást radnice, je piazzetta v prostoru před radnicí, určená pro shromažďování občanů a konání různých akcí od trhů až po koncerty. Bez prostoru pro shromažďování občanů by radnice nebyla opravdovou radnicí.

Velmi zajímavým konstrukčním řešením, které názorně ukazuje efektivní spolupráci architektů a projektantů v našem ateliéru, je „levitující” schodiště. Naši inženýři se tedy zaměřili na možná technická řešení a výsledkem je pěkný otevřený prostor s iluzí „levitující” desky, jejž nenarušují žádné sloupy navíc.

Obsahuje objekt prvky, technologie či materiály, které lze označit za typické pro váš ateliér, tedy takové, jež využíváte často a rádi a jsou součástí vašeho rukopisu?

Součástí našeho rukopisu je určitě snaha o vytváření kvalitního veřejného prostoru u námi navrhovaných projektů. Potřeba lidí sdružovat se, vyměňovat si zboží či názory je v nás hluboce zakořeněná. Důležitost veřejného prostoru v čase jednoznačně roste. Díky veřejnému prostoru na nás jednotlivá města nějak působí, nějak s námi komunikují a nějak se v nich cítíme. S návrhy kvalitního veřejného prostoru pracujeme jak u projektů rezidenčního bydlení, u kterých navrhujeme relaxační zóny, parky s posezením nebo grilovací místa, tak u projektů občanské vybavenosti, mezi které patří právě i nová radnice Prahy 12, u níž jsme před budovou navrhli prostor s pobytovými schody, který je ideálním místem pro setkávání sousedů, příjemné posezení a konání menších akcí, například trhů, slavností, koncertů nebo různých kulturních představení.

Jak složité bylo řemeslné zpracování kamenného schodiště, které spojuje předradniční náměstí se samotnou budovou? Odkud pochází žula, z níž je vytvořeno, a jak byla povrchově upravována? A byl problém sehnat schopné řemeslníky?

Jelikož jsme chtěli, aby bylo schodiště zaoblené, bylo trošku složitější vyrobit ho z jednoho kusu kamene, avšak jedna řemeslná dílna z Hradce Králové se toho chopila. Jsme moc rádi, že tímto krokem můžeme vzdát hold českému řemeslu, na které nezapomínáme ani u takto velkých projektů. Žula středoevropského původu byla vytěžena v polském městě Strzegom a je upravena metodou tryskání. Pro dílnu bylo takto velké schodiště opravdovou výzvou, která svou velikostí převyšovala jejich dosavadní zakázky.

Nakolik jste byli při navrhování omezeni rozpočtem a co bylo případně potřeba oproti původním záměrům obměnit?

Zakázka byla zadána metodou Design & Build, jejíž součástí je také definování finančního rámce návrhu, který je fixní. Rozpočet jsme tedy znali od začátku a pracovali s ním. Dodržení rozpočtu je u každé stavby vždy výzvou a my ve studiu LOXIA jsme samozřejmě rádi, že i zde jsme tuto výzvu mohli úspěšně pokořit. Podoba současné radnice působí tak, jak jsme chtěli.

Jedním z největších témat současnosti, které je úzce spjato i se stavebnictvím, je udržitelnost. Jak moc se vás dotýká a jak s ní ve svých návrzích pracujete? Byla uplatněna i v rámci návrhu radnice Modřany?

Téma udržitelnosti je v dnešní době stále více akcentováno, diskutováno a projevuje se ve všech oblastech našeho života a napříč všemi odvětvími. Celospolečenský zájem o ochranu životního prostředí a udržitelnost je motorem inovací i v architektuře a stavebnictví. Možnosti budoucnosti jsou téměř nekonečné, proto je střecha nové radnice připravena pro osazení fotovoltaické elektrárny s celkovým výkonem max. FVE 50 kWp, která ve špičkách výkonu může pokrýt pět až deset procent spotřeby elektrické energie objektu během pracovního týdne a většinu spotřeby elektrické energie nezbytné pro údržbu objektu během víkendů. Na parkovišti budou instalovány čtyři stanice pro nabíjení elektromobilů v rychlém i standardním režimu. Srážková voda ze střech objektu a navazujících zpevněných ploch je sváděna srážkovou kanalizací do akumulační a retenční nádrže, které jsou umístěny pod parkovištěm. V areálu je osazena retenční a akumulační nádrž. Retenční nádrž slouží pro nárazové zadržování a postupné vypouštění dešťové vody do vodoteče. Zásoba vody v akumulační nádrži je určena pro zálivku zeleně v areálu i v širším okolí radnice.

Jde v případě modřanské radnice o váš první návrh budovy tohoto typu? Jaké zajímavé či nové zkušenosti jste během navrhování a výstavby získali?

S veřejnými budovami máme již zkušenosti, je to vždy velká zodpovědnost, ale také radost. Budovy navštěvuje větší množství lidí, kteří se zde spolu potkávají, což je pro nás motivací, a snažíme se proto veřejný prostor kultivovat a dělat hezčí a promyšlenější. V Modřanech jsme například pracovali i na Rakouském gymnáziu, které právě tuto filozofii dokládá a doteď na něj máme pozitivní ohlasy. To je vlastně na naší práci nejhezčí, když budovy vyhovují těm, komu jsou určeny.

Cihelný fasádní systém zkrášluje knihovnu a uchovává ducha místa

Na místě staré „pekárny“ v příhraničním Hrádku nad Nisou vyrostla architektonicky jedinečná městská knihovna. Její fasáda je z velké části obložena cihlami získanými při demolici…

Na jakých dalších stavbách v současnosti LOXIA pracuje? Které byste vyzdvihla a proč?

Aktuálně pracujeme na desítkách nových staveb, z nichž mohu jmenovat například obytné soubory Malešický háj, Rezidence Blízká nebo Nad Čimickým údolím. Tvoříme také nové mateřské školy, jednu opět do Modřan a druhou v Hradci Králové. Zanedlouho zahájíme i výstavbu nového volnočasového prostoru na Folimance v Praze, která je kousek od našeho ateliéru, a tak se na tento prostor těšíme i jako jeho budoucí uživatelé.o

Fotogalerie