Technický unikát Dlouhé stráně
V srdci Jeseníků, v malebném údolí řeky Desné, leží vodní elektrárna Dlouhé stráně – technický a architektonický skvost, který se může pyšnit hned několika „nej“. Nahlédněte s námi do historie tohoto unikátního díla, které veřejnost zařadila mezi sedm největších divů České republiky.
S rostoucím podílem výroby z obnovitelných zdrojů stoupá význam solárních, větrných, ale i vodních elektráren. Dlouhé stráně jsou bezesporu jedním z nejvýznamnějších inženýrských projektů v historii České republiky. Hydroelektrárna, která se nachází v chráněné krajinné oblasti Jeseníky a do jejíž oprav loni ČEZ investoval 48 milion korun, zpočátku vyvolávala velkou kritiku veřejnosti. Dnes je na ni spíše pohlíženo jako na technologický klenot: zatímco většina technologií se nachází pod zemí, stavby na povrchu jsou ohleduplně začleněny do okolní krajiny. V roce 2005 ji veřejnost zvolila jedním ze sedmi největších divů České republiky. Zařadila se tak mezi nejvýznamnější tuzemské památky, jako je třeba hrad Karlštejn nebo Ještěd. Česko aktuálně uvažuje o dalších hydroelektrárnách. Nejblíže realizaci je elektrárna na Orlíku, kterou opět chystá ČEZ.
V řadě parametrů převyšuje obdobné objekty v zahraničí
Nejvýkonnější přečerpávací vodní elektrárna v Česku je umístěna v chráněné krajinné oblasti Hrubý Jeseník a svou architekturou se snaží sladit s okolním prostředím. Lokalita byla vybrána již v roce 1965. S výstavbou se začalo o 13 let později. Když ale začala vrchol Dlouhých strání odkrajovat stavební technika, ochránci přírody začali bít na poplach. Celou situaci navíc zkomplikovaly technické problémy s jednou turbínou. Počátkem 80. let tak došlo k útlumu stavby. Nakonec se po modernizaci projekt znovu rozběhl a elektrárna byla 20. června 1996 uvedena do provozu. Další důležitá modernizace proběhla v letech 2007–2008 a zahrnovala integraci všech funkcí výrobních bloků. O pár let později došlo k výměně oběžného kola na výrobním bloku č. 1. V roce 2019 získala elektrárna certifikaci pro tzv. „black start”, který umožňuje spustit po blackoutu (přerušení dodávek elektrické energie na rozsáhlém území – pozn. red.) na dálku vodní turbínu a obnovit provoz elektrické soustavy.
Architektonický unikát uprostřed přírody
Hráze obou nádrží jsou kamenité, s asfaltobetonovou izolační vrstvou. Zatímco oválná horní nádrž zabírá celý vedlejší vrcholek masivu Mravenečník, veškeré technologické provozy a přivaděče jsou s ohledem na přírodu elegantně ukryté hluboko v podzemí. Elektrárna je vybavena dvojicí největších reverzních Francisových vodních turbín v Evropě a má průměrný spád 510,7 m. K dalším podzemním objektům tohoto pozoruhodného díla patří i systém tunelů o celkové délce 12 km [2]. Dlouhé stráně plní v elektrizační soustavě několik významných funkcí [1] – statickou (přeměňují nadbytečnou energii v soustavě na špičkovou – v době přebytku elektrické energie v síti se voda čerpá z dolní nádrže do horní a ve špičkách se v turbínovém režimu vyrábí elektrický proud), dynamickou (plní funkci výkonové rezervy systému, vyrábí regulační výkon a energii a podílí se na řízení kmitočtu soustavy) a kompenzační (provoz slouží k regulaci napětí v soustavě.)
Symbol obnovitelných zdrojů energie
I když nejsou v Česku přírodní poměry pro budování velkých vodních energetických děl ideální, v rámci obnovitelných zdrojů u nás hrají vodní elektrárny prim. Koncem roku 2022 čítal instalovaný výkon všech tuzemských vodních elektráren Skupiny ČEZ více než 1 960 MW. V době, kdy se svět stále více soustředí na hledání ekologických a udržitelných způsobů výroby energie, mají Dlouhé stráně stále důležitější roli [3].
„V dnešní předemokratizované době by se s největší pravděpodobností taková stavba ve zdejší lokalitě nepostavila. Však také od listopadu 1989 žádné stěžejní dílo obdobného charakteru v ČR nevzniklo. S ohledem na vývoj spotřeby elektrické energie a rostoucí význam podpůrných služeb bude role PVE v přenosové soustavě čím dál více nezastupitelná,” řekl Ing. Jan Höll, hlavní inženýr výstavby Dlouhých strání pro ČKAIT [4].
Prvorepublikové vodní dílo Les Království
Výročí 100 let naší republiky, které jsme oslavili v minulém roce, vyvolává v člověku jisté sentimentální pocity. Stejné výročí oslaví v letošním roce i stavba ve stylu romantické…
Jaká je budoucnost obnovitelných zdrojů v ČR
Vodní elektrárna Dlouhé stráně není pouze architektonickým skvostem a symbolem udržitelné energetiky v České republice, ale také oblíbeným turistickým cílem. Její provoz má zásadní význam pro snižování emisí skleníkových plynů i ochranu životního prostředí. Potenciál obnovitelných zdrojů v Česku (z dostupných evropských zdrojů) je značný a Česká republika jej podle nejnovějších dostupných zpráv hodlá využít. Aktuálně se uvažuje o stavbě nových přečerpávacích vodních elektráren. Do konce dekády by mohla přibýt jedna na Vltavě mezi nádržemi Orlík a Kamýk. Další projekty jsou rozjednané také v uhelných regionech severních Čech a Moravskoslezského kraje [5]. Vláda má zároveň zájem ztrojnásobit instalovaný výkon tuzemských větrných elektráren.
Zdroje:
[1] Vodní elektrárna Dlouhé stráně. www.cez.cz
[2] Vodní elektrárna Dlouhé stráně. www.stavbaroku.cz
[3] O vodní energetice. www.cez.cz
[4] Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. 30let.ckait.cz
[5] VOLF, Tomáš: Česko uvažuje o nových hydroelektrárnách. novinky.cz
[6] NOVÁK, Jan: Ministerstvo chce stovky nových větrných elektráren. Zájemci se nehrnou. www.seznamzpravy.cz
