V prvorepublikové vile proslulého obuvníka se dnes ordinuje

Zatímco některé prvorepublikové vily dnes bezútěšně chátrají, jiné potkal šťastnější osud. Míst, které si zachovaly genius loci 20. a 30. let minulého století, není mnoho, ale my je známe a postupně vám je v novém seriálu „Prvorepublikové vily známé i neznámé“ představíme. Jedním z nich je Dostálova vila v Kostelci nad Orlicí. Jak bydlel podnikatel, který ve své době obouval celé zámoří?

První republika z pohledu architektury, to byla sériová produkce na jedné straně a luxusní domy na straně druhé. Začneme v Kostelci nad Orlicí. Ten má v zásobě hned několik zajímavých staveb, zejména vilu bratří Kaufmannů a Dostálovu vilu. Pojďte s námi nahlédnout do druhého jmenovaného objektu, sídla váženého kosteleckého továrníka a obuvníka. Za návrhem vily stojí významný, avšak dnes trochu zapomenutý urbanista, výtvarník a architekt východočeské moderny Oldřich Liska působící v letech 1908–1947 hned ve 4 královéhradeckých projekčních kancelářích.

Sídlo navrhl tehdejší nejznámější architekt severovýchodních Čech

Reprezentativní vily si v 20. a 30. letech minulého století nechávali stavět zejména zámožní podnikatelé a tento dům není výjimkou. Budova vznikla na žádost východočeského továrníka Josefa Dostála, který byl v té době úspěšný v oblasti výroby pletené a módní obuvi. Obuv s názvem „Dostál a Švagera“ byla exportována především do zámoří, převážně do Ameriky, Anglie a Irska, ale i na Island, Maltu a do některých zemí na africkém kontinentu. Když se poté na trhu s obuví objevila společnost Baťa, kostelecká firma se jako jediná ze širokého okolí udržela při životě. Obchod nadále jen vzkvétal, a tak se Josef s manželkou Emou rozhodl si ve městě postavit dům odpovídající jejich postavení a prestiži. Vila měla být původně přistavěna k domu pana Ficence, jenž dostal povolení ke stavbě své vily na Komenského třídě již v roce 1921. Nakonec však došlo ke sloučení obou objektů a jediným vlastníkem se stal továrník Josef Dostál.

Funkcionalistická budova s ikonickou vitráží

K dokončení stavby došlo v roce 1934. Oproti ostatním vilám, na nichž se Liska v tomto kraji podílel, zde zvolil mnohem konzervativnější vyznění: při návrhu opustil projevy meziválečné avantgardy a navrátil se k některým dekorativním motivům. Pravděpodobně ho k tomu vedlo přání manželů Dostálových vybudovat reprezentativní klasickou vilu. Na obdélníkovém půdorysu navrhl přízemí s jídelnou, kuchyní, halou, několika pokoji, sociálním zařízením včetně místnosti pro služebnou (bylo zvykem, že továrníci měli doma služebnou, takže ve většině vil tehdy nechyběly malé pokoje či komůrky, kde mohla tato pomocná síla přespávat – pozn. red.)

První patro poté rozdělil několika ložnicemi s přístupem na rozlehlou terasu. Dominantním prvkem je vitráž s rostlinnými motivy u severního okna. Hlavní průčelí se dělí do 2 částí: levá třetina je ukončena charakteristickým trojúhelníkovým štítem a sedlovou střechou, zbylou část zastřešuje valbová střecha. Východní strana budovy je doplněna o stejný trojúhelníkový štít jako má severní část. Zahradní průčelí na jihu je členěno půlkruhovým rizalitem a terasou tvořící většinu prvního patra. Na zábradlí terasy využil Liska kovové prvky z bílé mosazi. Pozornosti neujde ani tyčový prvek ze stejného materiálu procházející hlavním průčelím od druhého podlaží až nad okna v podkroví, zakončený iniciálami JD – Josef Dostál.

Tugendhat: vila, která předběhla svou dobu

Brněnská Vila Tugendhat, která nedávno oslavila 90. narozeniny, je ojedinělým funkcionalistickým dílem německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Zápis do seznamu UNESCO…

Jak šel čas...

Horší časy čekaly objekt po 2. světové válce, kdy se manželka továrníka židovského původu vrátila s podlomeným zdravím z koncentračního tábora v Terezíně. Po roce 1948 budova, podobně jako většina podobných staveb, chátrala. V 80. letech zde sídlila mateřská školka. Nízká porodnost v tomto období poté vedla v 90. letech ke zrušení předškolního zařízení a pro jiné využití již nebyl nalezen vhodný nájemce.

V roce 2002 zadal nový majitel MUDr. Jiří Doležal rekonstrukci vily za účelem využít vnitřní prostory pro nestátní zdravotnické zařízení. Oslovil proto místního architekta Aleše Granáta. Cílem návrhu bylo vyhovět požadavkům zadavatele na změnu užívání a současně zachovat historickou podobu vily, která byla vybavena tak, aby splňovala náročné podmínky pro provoz tkáňového zařízení v rámci Centra reprodukčního zdraví.

Zdroje:

[1] BEKERA, Matěj. Oldřich Liska: architekt východočeské moderny. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2019. ISBN 978-80-7465-367-4.
[2] Zpravodaj města Kostelce nad Orlicí. 5/2018.
[3] SLEZÁKOVÁ, Šárka. Putování po Kostelci. Kalendář pro rok 2023.
[4] VINKLEROVÁ, Jana. Dostál & Švagera. Továrna na obuv. Kostelec nad Orlicí. Inventář. Zámrsk. 2007

Fotogalerie