Dům jako koláž recyklovaných materiálů

Textem, který dnes přinášíme, zahajujeme minisérii článků, jež pojednávají o použití recyklovaných produktů ve stavebnictví a architektuře. Představujeme dům, který je směsicí materiálů, z nichž bylo velké množství získáno z demolic v okolí, a moderních technologií. Výsledkem snažení architektů je čtyřgenerační rodinný dům, který neprovokuje svým exteriérem, ale výtečně uspokojuje potřeby svých uživatelů.

Indická Bombaj je jednou z nejlidnatějších světových metropolí, jež obsahuje velké množství chudinských čtvrtí či takzvaných slumů. Nalézt či vybudovat vhodné rodinné obydlí v tomto městě je úkolem hodným velmi trpělivého, pokorného, šetrného a přizpůsobivého člověka. Zdejší architekti, jsou-li osloveni, se musí přizpůsobit všudypřítomným skromným podmínkám. Výsledkem je často slepenec rozmanitých materiálů či recyklovaných surovin.

Odpad zdrojem aneb rozvoj oběhového hospodářství nejen v Česku

Cirkulární ekonomika neboli oběhové hospodářství využívá takzvanou „produktově „uzavřenou smyčku“. Mezi základní pojmy, které systém charakterizují, můžeme zařadit bezodpadovou…

Fasáda ze starých okenic a dveří

Touto „stavební kulturou“ se zcela dobrovolně inspirovali i autoři jedné z místních novostaveb, již nazvali Collage House. Vyvarovali se přitom patosu či romantizujícímu přístupu. Naopak, například použité recyklované materiály aplikovali v celé jejich surovosti. Uliční průčelí domu, které sestává mimo jiné ze dveří či oken pocházejících z demolic různých místních domů, udává hlavní tón dané architektury a je jakousi kulisou, za níž se skrývá interiér. Některé z rámů a okenic jsou zafixovány, s jinými je možné manipulovat a jejich prostřednictvím vpustit do interiéru čerstvý vzduch.

Železobeton, lokální kámen i staré potrubí

Konstrukce čtyřpodlažního domu je převážně železobetonová, ale kromě zmíněných oken a dveří doplněna také o cihlové a kamenné zdi (odpadní materiál z okolí a načerpaný při výkopových pracích) a další recyklované materiály. Designovým a zároveň funkčním prvkem je rovněž stěna na vnitřním dvoře. Je vytvořena z recyklovaných trubek, z nichž některé plní funkci svodu dešťové vody do akumulační nádrže (obložené lokálně vytěženým kamenem) o objemu 50 000 litrů. Ta je umístěna v přízemí spolu s garáží, technickou místností a soukromou modlitebnou. Svým zpracováním vytváří tato potrubní zeď dojem, že jde o konstrukci tvořenou několika desítkami bambusových kmenů.

Dvůr (jako tradiční element indické architektury) zabírající prostor druhého až čtvrtého podlaží, pod nímž jsou ukryty nádrže na dešťovou vodu, tvoří jakési „zelené srdce“ celého domu. Nechybí však ani bazén či střešní terasa. Objekt je vybaven výtahem s ručně zhotovenou drátěnou klecí s vyobrazenými motivy hinduistické mytologie.

Nové ruku v ruce se starým

Celý dům disponuje skromnou barevností a nabízí kontrasty mezi starým a novým. Interiérem se prolínají surové materiály s nanejvýš opracovanými povrchy. Kupříkladu přiznaný betonový strop v hlavní společenské místnosti domu doplňuje světlá leštěná mramorová podlaha zdobená mosaznými liniemi. V domě jsou využity podlahy ze starých teakových krokví a vaznic, umístěn zde byl nábytek klasického koloniálním stylu. Typické je také využití tradičních indických prvků jako jsou zkosená zrcadla, ozdobné vyřezávané římsy, cementová dlažba a další.

Dům je z velké části soběstačný. Kromě zmíněného sběru dešťové vody je v objektu využívána také solární energie (střešní panely). Je vystavěn na kopci, odkud tak nabízí svým obyvatelům v podobě čtyř generací indické rodiny zajímavé výhledy do okolí.

Karton místo dřeva a cihel

Netradičních materiálů využívaných ke stavbě domů existuje v dnešní době řada. Vedle plastu, odpadu či kontejnerů je to například karton, jež své uplatnění našel i v odvětví…

Fotogalerie