Metropolitní nádraží v Lublinu. Nový symbol města

V polském městě Lublin bylo v lednu tohoto roku otevřeno nové metropolitní nádraží představující pro město nejen architektonickou chloubu, ale především funkci primárního dopravního uzlu. Mimo to hlavní předností nádraží je skutečnost, že stavba se pyšní titulem nejekologičtější objekt Polska. Za celým projektem stojí architektonické studio Tremend a polská stavební společnost BUDIMEX, jež v ruku v ruce vytvořily jeden z novodobých architektonických skvostů.

Metropolitní nádraží v polském Lublinu vzniklo pod taktovkou architektonického studia Tremend v čele s Magdalenou Federowicz-Boule jako hlavní designérkou. Tým se podílel na koncepčním návrhu, architektonickém a konstrukčním řešení a na zadávacím prováděcím návrhu s následným autorským dozorem po celou dobu realizace až do dokončení v prosinci 2023. Jedná se tedy o komplexní a víceletý projekt. Nádraží bylo otevřeno 12. ledna 2024. Nachází se v centrální části města, pro něž představuje novou dominantu jak po stránce stavební, tak po stránce dopravní. Toto moderní zařízení je nyní klíčovou součástí integrovaného dopravního terminálu v hlavním městě Lublinského vojvodství. Metropolitní nádraží a jeho doprovodná infrastruktura se nachází v centrální části města a měly by se stát primárním dopravním uzlem spojujícím městské, regionální a celostátní dopravní systémy. Architektonicky zajímavá stavba tedy sjednocuje na jednom místě dopravu autobusovou, trolejbusovou i železniční. Jedná se také o jeden z nejekologičtějších projektů svého druhu v Polsku. Použité technologie a materiály jsou šetrné k životnímu prostředí a omezují uhlíkovou stopu stavby. Samozřejmostí jsou fotovoltaické panely či tepelná čerpadla .

Architektonický unikát po všech stránkách

Metropolitní nádraží v Lublinu bylo postaveno v centrální části města, v bezprostřední blízkosti památkově chráněné budovy hlavního nádraží v Lublinu z 19. století. Je zřejmé, že návrh musel nejen vyhovět nejoptimálnějším a nejfunkčnějším systémům řízení dopravy, ale také splynout s urbanistickým a architektonickým kontextem místa. Další výzvu pro projektanty představovala regenerace a impuls pro aktivaci postindustriálního prostoru v bezprostředním okolí nádraží.

Ve svém původním konceptu navrhli architekti ze studia Tremend jednoduchý modernistický pavilon, jenž měl kontrastovat s historickým stylem původního nádraží. Výrazné ažurové sloupy, které jsou součástí ocelové konstrukce nádraží, a stříšky nástupišť plnící i dekorativní funkci dodávají stavbě jedinečný architektonický výraz. Jejich lineární, poněkud organické tvary, připomínají propletené kmeny stromů a dodávají celé struktuře lehkost.

Budova Metropolitan Station disponuje zastřešenými nástupišti s terminály pro městskou a regionální silniční dopravu, podzemními parkovištěmi pro auta (parkoviště typu Park&Ride pro 174 automobilů), stanovištěmi taxi, ale i stojany na kola. Myšleno bylo i na střešní zahradu přístupnou veřejnosti. Náměstí a přilehlé zelené plochy prošly moderní úpravou a byl také vybudován nový silniční systém zlepšující plynulost dopravy.

Nejekologičtější stavba v Polsku

Základní myšlenkou projektu bylo vytvořit objekt nesoucí se v duchu udržitelné architektury. Minimalizace uhlíkové stopy je pro architekty ze studia Tremend již řadu let prioritou, a proto bylo nádraží v Lublinu navrženo jako jedna z nejekologičtějších staveb v Polsku. Celá stavba splňuje nejvyšší standardy v oblasti udržitelného rozvoje. Právě za účelem ekologičnosti byl projekt řešen ve stylu „krabice v krabici”. Budova tedy disponuje fotovoltaickými panely umístěnými v prosklených střechách. Kromě toho prosklené fasády snižují spotřebu energie. Jako jeden ze základních stavebních materiálů byl zvolen beton pro svou nízkou emisivitu.

Architekt Vymetálek: Na stadionu mám rád lízátka. Když u nich stojíte, cítíte pokoru!

Paříž má Eiffelovku, Hradec Lízátka. Nová malšovická aréna s ikonickými „lízátky“, která pojme až 9300 diváků, nabízí prostor nejen pro fotbal, ale i pro divadlo, koncerty či…

Pro zajištění provozu kaskádových tepelných čerpadel za účelem sálavého vytápění a chlazení bylo generálním dodavatelem provedeno 42 vrtů. Celková délka dosáhla šesti kilometrů. Veškerá tato řešení napomáhají tomu, aby budova nabyla plné energetické soběstačnosti. Mimo jiné má nádražní budova zavedené moderní systémy rekuperace dešťové vody. Tato nasbíraná voda pak slouží k zavlažování zeleně a pro sanitární účely, například splachování toalet. Téměř tři sta metrů čtverečních plochy pokrývá venkovní vertikální zahrada.

V rámci ekologie se pyšní stavba také větracími systémy s 80% rekuperací tepla a přirozeně větraným podzemním parkovištěm v podobě otevřeného atria, což podporuje cirkulaci vzduchu.

Střecha nad 43 autobusovými nástupišti plní dvojí funkci – je obložena průhledným sklem s integrovanými fotovoltaickými panely, které na slunci ztmavnou a tím poskytují stín a ochranu cestujících a současně produkují elektrickou energii pro provoz nádraží. Energeticky účinné systémy HVAC (heating, ventilating, air-conditioning, tedy topení, větrání a klimatizace) umožňují individuální ovládání nastavení teploty v různých částech objektu. Začleněn byl také inteligentní systém řízení úsporného osvětlení snižující spotřebu energie omezením osvětlení budovy a okolí. Ke snížení znečištění ovzduší rovněž přispívají samočisticí betonové dlažby.

Materiály a technologie

Za stavbou nádraží stojí polská společnost BUDIMEX. „Jde o jedinečnou investici pro město i region. Ještě před dokončením stavby bylo nádraží uznáno jako jedno z nejkrásnějších v Polsku. Zařízení s těmito vlastnostmi a funkcemi by mělo přispět nejen k rozvoji cestovního ruchu v celém vojvodství, ale také výrazně usnadnit každodenní (dopravní) spojení obyvatel,” říká Artur Popko, prezident Budimexu.

Jedná se o třípatrovou budovu o užitné ploše 18 tisíc metrů čtverečních. Jako hlavní stavební materiály byly použity nerezová ocel a sklo. Ocelová konstrukce střechy o hmotnosti 1 550 tun se skládá z pilířů s korunami a vazníky vyplňujícími prostor mezi takzvanými „pilířovými stromy”. Oba prvky prostorové konstrukce jsou pro svůj architektonický vzhled a vysokou složitost svarových spojů sestaveny z velmi přesně řezaných a spojovaných prvků. Pro podepření střechy byly navrženy ocelové nosné sloupy s diagonálním uspořádáním prutů. Kompletní 3D model s montážními plány a dílenskou dokumentací byl připraven v softwaru Tekla Structures.

Budova byla postavena s důrazem na zajištění pohodlného a bezpečného prostředí pro osoby se zdravotním postižením a s omezenou pohyblivostí. Všude, kde je potřeba, jsou umístěny vodicí prvky a výtahy kvůli zajištění snadného přístupu. Stejný systém značení je použit uvnitř budovy pro jednoduchou orientaci. Speciální úpravy, například snížené pokladní přepážky, jsou implementovány pro zlepšení přístupu pro osoby se sníženou pohyblivostí.

Další zajímavosti

Výstavba nádraží trvala tři roky. Projekt vyšel na téměř 340 milionů zlotých, tedy v přepočtu necelé dvě miliardy korun. Více než polovinu nákladů pokryly Evropské fondy. Investice zahrnovala rovněž modernizaci okolních silnic, včetně výstavby nového odstavného stání pro 122 autobusů či dobíječek pro elektrobusy.

Technický unikát Dlouhé stráně

V srdci Jeseníků, v malebném údolí řeky Desné, leží vodní elektrárna Dlouhé stráně – technický a architektonický skvost, který se může pyšnit hned několika „nej“. Nahlédněte s…

Uvnitř haly byla vybudována velká betonová mapa Lublinu zabírající asi 200 metrů čtverečních. Druhá mapa byla umístěna venku a začleněna do podlahy. Vedle hlavní budovy nádraží se nachází samostatná autobusová nástupiště, která jsou pokryta skleněnou střechou podepřenou sloupy a zdobená motivy inspirovanými lidovými vystřihovánkami. V prostorech celého objektu a jeho okolí se nachází mnoho nejrůznějších symbolů spojených s městem.

Dále v okolí nádraží vzniklo téměř 70 míst pro kola typu Bike&Ride a 1,3 kilometru cyklostezek. Pobytová zelená střecha hlavního objektu zaujme vyhlídkovou terasou, dětským hřištěm s lanovým parkem či mobiliářem pro trávení volného času. Celá oblast má sloužit k odpočinku cestujících. Prostor vyplňuje velké množství zeleně.

Město Lublin

Lublin je historické město ve východním Polsku situované mezi Varšavou (160 km) a hranicí s Ukrajinou (80 km). Žije zde přibližně 335 tisíc obyvatel, je 9. největším polským městem a největším sídlem východně od Visly. Lublin je střediskem Lublinského vojvodství. Protéká tudy řeka Bystrzyca.

Město je dnes především kulturním centrem východního Polska. Funguje zde množství galerií a muzeí, jsou zde 4 univerzity (kromě katolické spíše přírodovědeckého zaměření) a ve zdejším Centru kultury se konají divadelní festivaly.

Hospodářství je založeno spíše na lehkém (potravinářském, farmaceutickém) průmyslu, neboť množství velkých podniků po přechodu ke kapitalismu zkrachovalo. Vyrábí se zde dodávky Lublin. Městem prochází hlavní silnice z Varšavy do Lvova a z Białystoku do Řešova; železnice zajišťuje spojení především s Varšavou, v opačném směru jezdí vlaky do Chełmu a dvakrát denně do Kyjeva. Odbočuje zde vedlejší trať do Stalowej Woli.

Chloubou města je také lublinský zámek ze 12. století, jenž byl několikrát přestavován. V letech 1831–1954 sloužil jako věznice a od roku 1957 zde sídlí muzeum. Významnou památkou je také Krakovská brána ze 14. století, která chránila Staré město. Tři kilometry jihovýchodně od centra města se nachází bývalý koncentrační tábor Majdanek.

Zdroje:

[1] Tremend Architecture Studio
[2] Wikipedia