Památník ticha mění nádraží Bubny v moderní prostor. Vzniká zde vzdělávací centrum připomínající památku tisíce židů, kteří tudy byli nuceni nastoupit cestu do transportů. Zdroj: archiv, www.pamatnikticha.cz

Po stopách židovských architektů: Většina zemřela v koncentračních táborech

V období mezi světovými válkami ovlivnili židovští architekti tvář mnoha českých měst. Jen na území Prahy vznikly podle jejich návrhů desítky vynikajících staveb různých stylů – od secese až po funkcionalismus. Zcela nový ráz získalo díky jejich práci také Brno. Osudy židovských architektů začal před časem postupně odkrývat český historik Zdeněk Lukeš. Vydejte se s námi po stopách jejich realizací, zmizelých i dosud existujících domů.

Stopy židovských architektů lze najít v mnoha českých městech. Investoři si od 20. let minulého století často vybírali ty, kteří tu zejména ve 30. letech realizovali řadu pozoruhodných funkcionalistických staveb. Přesto se až do nedávna o většině z nich vědělo jen velmi málo. Osudy a tvorbu zejména pražských židovských architektů začal v posledních letech odkrývat český historik Zdeněk Lukeš. Pojďme se podívat na to, jak židovští architekti zasáhli do architektury našich dvou největších měst a jaké byly jejich životy. Představíme také unikátní projekt v pražských Bubnech, připomínající nešťastné osudy židů, kteří byli z místní vlakové stanice odváženi do ghett, koncentračních a vyhlazovacích táborů.

Židovští architekti v Praze

Praha patřila od konce 19. století k předním evropským metropolím. Vedle kompaktního historického jádra se zde začala objevovat řada nových staveb ve stylu secese, moderny a následně i ve stylu výstředního architektonického kubismu. Po roce 1918 se tu vystřídaly další styly od art deca po funkcionalismus. Právě v této době byla Praha jedním z nejmodernějších měst s řadou skvělých kulturních, veřejných ale i sociálních staveb. Druhá světová válka tento slibný vývoj přerušila a po roce 1948 následovala vynucená éra stalinské architektury sovětského typu. V období komunismu se poté informace o pracích židovských architektů začaly vytrácet. [1]

Mezi významné židovské architekty patřil například Erwin Katona, který jen v Praze postavil desítku domů. Působil ale i mimo Prahu – jednu z jeho vil bychom našli v Ústí nad Labem. Erwin po válce emigroval do Velké Británie, kde si dokonce nechal patentovat některé stavební postupy, například technologii hřibových stropů. Z dalších představitelů jmenujme ještě úspěšnou architektonickou dvojici Ernsta Mühlsteina (žák Jana Kotěry) a Victora Fürtha. Ti projektovali elegantní domy ve Veletržní a Janovského ulici. Špičkové funkcionalistické bytové domy v ulicích Schnirchově, Letohradské, Antonínské a na třídě M. Horákové se známou Erhartovou cukrárnou, která funguje dodnes, poté navrhl Gočárův žák Eugen Rosenberg [2].

Pamětní deska na pražském Petschkově paláci, který nechal postavit bankéř Julius Petschek podle návrhů architekta Maxe Spielmanna. Palác byl v letech 1939 – 1945 sídlem gestapa. Zdroj: Walencienne, Shutterstock

Výpravní budova nádraží Praha-Bubny jako památník holocaustu

V Praze ještě chvíli zůstaneme. Zastavme se v městské části Praha-Bubny, kde najdeme zchátralou nádražní budovu, kterou čeká zásadní rekonstrukce. Tzv. Památník ticha bude připomínat osudy desetitisíců židovských obyvatel, kteří byli ze zdejšího nádraží odváženi do ghett, koncentračních a vyhlazovacích táborů.  O proměnu železniční stanice se stará od května tohoto roku státní organizace Památník ticha, která svým posláním navazuje na obecně prospěšnou společnost Památník šoa Praha. Organizace zde současně pořádá spoustu výstav a sezónních akcí [3].

Předmětem konverze výpravní budovy bude vytvoření víceúčelového konferenčního sálu pro 120 návštěvníků, expozičních, vzdělávacích a badatelských prostor, adaptace pietního místa, vybudování zázemí pro návštěvníky či úprava zeleně v okolí budovy a na přilehlých plochách tak, aby bylo vytvořeno důstojné prostředí exteriéru památníku s dominujícím dílem Brána nenávratna od Aleše Veselého [4].

Na 50 tisíc českých židů bylo za holocaustu deportováno do koncentračních táborů z vlakového nádraží Praha-Bubny. Zdroj: archiv, www.pamatnikticha.cz

Jak židovští architekti proměnili Brno

Také v Brně byla výuka stavitelství a architektury v meziválečném období na vysoké úrovni a na německé technice zde studovali židé nejen z českých zemí a Slovenska, ale i z Maďarska. Ve městě tehdy žilo množství bohatých židovských podnikatelů, kteří pro své projekty preferovali židovské architekty, a tak ve městě většina po studiích zůstávala. [5] Židovští architekti zde v meziválečném období zrealizovali řadu obytných staveb a díky nim vznikl svébytný proud moderní architektury. O novou tvář Brna se postarali zejména architekti Jindřich Blum, Zoltána Egri, Otto Eisler, Zikmund Kerekes, Alfred Neuman, či Arnošt Wiesner.

Vila Stiassni je funkcionalistická vila v Brně, která byla postavena podle návrhu Ernsta (Arnošta) Wiesnera. Byla dokončena v roce 1929. Zdroj: Jan Zabrodsky, Shutterstock

Židovští architekti byli odkázáni na soukromé stavebníky

Zastavme se u Heinricha (Jindřicha) Bluma. Ten obdobně jako většina brněnských architektů židovského původu nikdy nezískal zakázky z veřejných zdrojů a byl odkázán pouze na soukromé stavebníky z německých a židovských středních vrstev. V rezidenční Masarykově čtvrti byly podle jeho projektů postaveny vily manželů Adély a Jindřicha Rosenbergových a Alfréda a Marie Koblitzových. Blum projektoval pod vlivem významného brněnského architekta Adolfa Loose. Další významnou Blumovou stavbou byla klasicistní racionalistická budova Masarykovy německé vyšší lidové školy na Janáčkově náměstí. Od 30. let přizpůsoboval Blum svou tvorbu začínajícímu funkcionalismu.

V době Velké hospodářské krize se poté zapojil do projektování sociálního bydlení, a to společně s dalším významným brněnským židovským architektem, kolegou z německé techniky Sigmundem Kerekesem. Vrcholem Blumovy tvorby je jeho podíl na projektu První moravské spořitelny (dnes Česká spořitelna) považované za jednu z architektonicky nejhodnotnějších funkcionalistických staveb v historickém jádru Brna.  Budova spořitelny byla vybavena tehdejšími technologickými novinkami: od klimatizace po signální zařízení pro vyvolávání zákazníků [6].

Osudy židovských architektů odkryl Zdeněk Lukeš

Ač u nás zanechali architekti židovského původu nesmazatelné otisky, na mnohé z nich se v jejich rodištích zcela zapomnělo –⁠  jmenujme Victora Fürtha či Ernsta Mühlsteina. Do detektivního pátrání o osudech židovských architektů se před časem pustil český architekt, historik architektury, odborný publicista a vysokoškolský pedagog Zdeněk Lukeš. Většina židovských architektů zemřela v koncentračních táborech, přeživší emigrovali do často vzdálených zemí – od USA po Austrálii. Část z nich se sice po válce vrátila, ale po komunistickém puči znovu emigrovala.

Zdroje:

[1]  LUKEŠ, Zdeněk. Jak meziváleční židovští architekti ovlivnili podobu Prahy: plus.rozhlas.cz [online]. [cit. 2021-11-12].

[2] Skryté poklady architektury - 69. díl, část 2. - Stavby židovských architektů v pražských Holešovicích - Bubnech: tvarchitect.com [online]. 2020 [cit. 2021-11-12]. Dostupné online

[3] Památník ticha: Bubny.org [online]. 2020 [cit. 2021-11-12]. Dostupné online

[4] V Bubnech vznikne Památník ticha: Divadelninoviny.cz [online]. 2021 [cit. 2021-11-12]. Dostupné online

[5] Po stopách židovských architektů: Denarchitektury.cz [online]. 2021 [cit. 2021-11-12]. Dostupné online

[6] Brněnské stopy architekta Heinricha Bluma: zob.cz [online]. 2021 [cit. 2021-11-12]. Dostupné online

Fotogalerie

Autor: Mgr. Kateřina Saidl
Foto: www.pamatnikticha.cz, Shutterstock