Přestavba pardubických mlýnů je v plném proudu
Bratři Egon a Karel Winternitzové vlastnili v Pardubicích mlýn Valcha, který byl roku 1910 zrušen. Na jeho místě nechala rodina později vystavět nové Automatické mlýny. V roce 2020 započaly rozsáhlé opravy tohoto impozantního komplexu. Sídlit zde bude Východočeská galerie, polytechnické dílny i městská galerie. To ale není vše. V areálu také vznikne infocentrum či vyhlídková střešní terasa. Celkové náklady na rekonstrukci se vyšplhají na cca půl miliardy korun.
Areál Winternitzových automatických mlýnů, impozantní komplex staveb z režného zdiva, projde zásadní přestavbou. Rozlehlý areál má v současné době tři majitele. Východočeský kraj, Město Pardubice a nadaci manželů Smetanových. Do rekonstrukce hlavní mlýnice, tedy prostoru nové Východočeské galerie, dá kraj cca 330 milionů korun. Město Pardubice investuje do výstavby polytechnického centra a Galerie města Pardubic zhruba 250 milionů. Nadace Automatické mlýny, kterou založili manželé Smetanovi, poté opraví silo a veřejné prostory za 80 milionů korun. Gočárovy mlýny by se mohly veřejnosti v nové podobě ukázat v roce 2022 – 2023.
První pardubická stavba architekta Gočára
Josef Gočár je považován za jednoho z největších českých architektů 20. století. Jeho první pardubická stavba vznikla mezi lety 1909 a 1910 právě na břehu Chrudimky. Architektura mlýnů je asociací babylonské Ištařiny brány. Pro stavbu je typické režné zdivo z tmavých a světlých cihel. Při navrhování fasád s prokrajovanými čtverci se Gočár inspiroval britskou a nizozemskou architekturou. Gočár v této době současně projektoval také lázeňský dům v Bohdanči či kubistický palác U Černé Matky Boží v centru Prahy. Budovy mlýna a sila jsou zapsány na seznamu národních technických památek. Komplex patří do desítky největších zařízení svého druhu u nás.
Mlýny sloužily svému účelu přes 100 let
Mlýny nesou jméno významné rodiny Winternitzů, která výrazně ovlivnila Pardubice počátkem 20. století, a jejíž členové byli činní ve veřejném životě Pardubic. Jejich rodinná firma zanikla koncem třicátých let. Karel Winternitz byl poté za okupace i s rodinou transportován do Terezína a v roce 1944 zahynul v Osvětimi. Po válce byl mlýn znárodněn. V roce 2012 ukončil tehdejší majitel provoz mlýna a nabídnul objekt k prodeji městu, to však koupi této jedinečné stavby odmítlo. Od roku 2014 jsou mlýny národní kulturní památkou. V roce 2016 koupili areál od společnosti Goodmills manželé Smetanovi z Prahy, a to za více než 22 milionů korun. V roce 2018 se vlastníkem hlavní budovy stává Pardubický kraj. [1]
Pardubický kraj zde buduje nové sídlo Východočeské galerie
Prvním ze tří vlastníků mlýnů, který začal s rekonstrukcí, byl Pardubický kraj, a to v květnu minulého roku. Podobu galerie pro 21. století vyprojektoval ateliér TRANSAT architekti, který stojí například za nedávno otevřeným památníkem Tomáše Bati ve Zlíně. Návrh jde cestou architektonicky šetrné konverze historické budovy na univerzální výstavní prostor s parametry galerie umění.
Téma: Architektura
Polytechnické dílny a galerie se budou nacházet v bývalém skladu mouky
Ventrální polytechnické dílny a Galerie města Pardubic (GAMPA) se poté budou nacházet v místě bývalého skladu balené mouky, který spolu se souvisejícími pozemky a projektovou dokumentací město odkoupilo v roce 2018. V rekonstruované části mlýna vzniknou laboratoře, dílny, vybudován zde bude prezenční a promítací sál či Sál dětí s tematickými programy. Město navíc navázalo spolupráci s odborníky z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice a s Pedagogickou fakultou Univerzity Hradec Králové, jež pro dílny vytvořila 115 výukových programů.
Smetanovi opraví silo a veřejné prostory
Letos v lednu začala přestavba západní části mlýnů, která patří manželům Smetanovým. Při rekonstrukci sila dojde ke kompletní revizi celého objektu. Rekonstrukce odstartovala historickou budovou Gočára. Příští rok ještě proběhne rekonstrukce prostranství a bourání všech nevhodných objektů v areálu. V plánu je také odstranění administrativního objektu, kde se nyní nachází pekárna a cukrárna. Na jejím místě vznikne park, jako vstupní část do areálu.
Majitelé si přejí navrátit objekt původního stavu, jak to zamýšlel Gočár, tak, aby byla co nejlépe vidět ikonická brána. Renovace má objekt proměnit v moderní centrum umění a kreativity. Silo bude žít doslova od sklepa po střechu. V suterénu bude zázemí, nahoře prostorná bezbariérová terasa s vyhlídkou. V přízemí objektu se bude vstupovat do výtahu, který návštěvníky vyveze do vyšších pater sila. Lukáš Smetana prozradil, že se hodlá v blízké době do Pardubic s rodinou přestěhovat a nejspíše bydlet přímo v Gočárových mlýnech. [3]
AKTUALIZACE: Mlýny dostaly ikonickou barvu díky probarvenému betonu CEMIX. Podívejte se, jak probíhala rekonstrukce.
Josef Gočár, nejvýznamnější žák architekta Jana Kotěry
V posledním našem článku jsme připomínali 140. výročí narození významného zakladatele naší moderní architektury Jana Kotěry [1], ale současně se nám připomínalo jméno jeho…
Zdroje:
[1] Automatické WInternitzovy mlýny: Prázdné domy [online]. [cit. 2021-10-15]. Dostupné online
[2] Obnova Winternitzových mlýnů: Konstrukce [online]. [cit. 2021-10-15]. Dostupné online
[3] Začala přestavba sila: Rozhlas [online]. [cit. 2021-10-15]. Dostupné z: online
Fotogalerie
