Výstava Vltava – proměny historické krajiny nabízí pohled na původní údolí řeky před vznikem kaskády přehrad

Staré mapy, plány, videa, 3D modely oblastí tří největších přehradních nádrží, webová mapová aplikace, historické údolí Vltavy ve virtuální realitě, staré pohlednice a fotografie porovnávající historický stav se současností, více než padesát výstavních panelů a mnoho dalšího. Výstava, na níž se podíleli odborníci z Katedry geomatiky a Katedry hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT a geografové z Přírodovědecké fakulty UK, probíhá v atriu Fakulty stavební ČVUT v Praze Dejvicích od 8. února do 7. dubna a je přístupná zdarma.

Výstava „Vltava – proměny historické krajiny“ se věnuje úseku od pramene Vltavy až po soutok s Berounkou a představuje unikátní pohled na vltavské údolí a jeho přetváření především v období devatenáctého a první poloviny dvacátého století. Návštěvníci tu však naleznou i mnohem starší rukopisné mapy, informace o historických povodních sahajících až do středověku, ale také se seznámí s hydrotechnickými stavbami z druhé poloviny dvacátého století nebo zaniklými obcemi. Naprostým unikátem jsou 3D modely oblastí přehradních nádrží Lipno, Orlík a Slapy zobrazující reliéf krajiny tak, jak vypadal před zatopením.

Projekt "Vltava – proměny historické krajiny v důsledku povodní, stavby přehrad a změn ve využití území s vazbami na kulturní a společenské aktivity v okolí řeky" se zaměřuje na podobu Vltavy zejména před vytvořením Vltavské kaskády. Jeho součástí je nejen právě probíhající výstava, ale do konce letošního roku se počítá i s vydáním exkluzivní monografie a vytvořením webového portálu, který zpřístupní širokou řadu archivních materiálů a bude zajímavou pomůckou pro turisty, milovníky historie i badatele.

„Naším cílem je přiblížit Vltavu z různých pohledů – ať z oblasti vodohospodářství, změn krajiny, rekreace, dopravy, historie i mnoha dalších. Zde na výstavě jsme vše doplnili popisem použitých metod tak, abychom návštěvníkům z řad široké veřejnosti ukázali, jak probíhá výzkum i zpracování dat. Vše je přitom popsáno přístupnou formou a návštěvník by si měl odnést především dojem velké šíře témat, která s Vltavou souvisejí,“ vysvětluje profesor Jiří Cajthaml z Katedry geomatiky Fakulty stavební ČVUT v Praze, který celý projekt vede. V jeho rámci vědci například zpracovávají data ze starých topografických map, lokalizují staré fotografie, využívají i archivní filmové záznamy. Důležitá je také práce v terénu. Například v létě odborníci z ČVUT přímo na místě mapovali „Srdce Vltavy“, specifický meandr vltavského koryta u osady Pihlov nedaleko Horní Plané, jenž zmizel v roce 1958 pod hladinou Lipenské přehrady, a potvrdili, že jeho tvar v podobě srdce zůstal dobře zachovaný i čtyřiašedesát let po zatopení lokality.

Prvorepublikové vodní dílo Les Království

Výročí 100 let naší republiky, které jsme oslavili v minulém roce, vyvolává v člověku jisté sentimentální pocity. Stejné výročí oslaví v letošním roce i stavba ve stylu romantické…

Velkým lákadlem expozice jsou veliké 3D modely oblastí přehradních nádrží Lipno, Orlík a Slapy, které zobrazují reliéf oblastí tak, jak vypadal před zatopením. „Současná hladina je na nich představena průhlednou fólií a pod ní lze sledovat, jaké území bylo zasaženo vodou. Vše je doplněno diodami, které je možné rozsvěcet na základě požadavku návštěvníků na ovládacím panelu a zvýraznit tak zajímavá místa,“ vysvětluje prof. Jiří Cajthaml. Modely vytvořené na Fakultě stavební ČVUT doplňuje i 3D model původní nerealizované přehradní hráze Slapské přehrady, který byl na výstavu zapůjčen z Národního technického muzea. Milovníky historických map pak potěší výřezy různých mapových děl od nejstaršího Altmanova panoramatu z roku 1640 přes rukopisné mapy 18. století až po modernější mapová díla 20. století. Zajímavostí je i podlahový tisk mapy Vltavy z období těsně před výstavbou velkých přehrad. V rámci výstavy je prezentován i fenomén vorařství, který s Vltavou silně souvisí.

Výstava se věnuje i oblasti sociální geografie dané oblasti a dokumentaci zaniklých obcí. „Zaměřili jsme se zde na vzájemné působení člověka a krajiny, a to zejména na změny využití krajiny a osídlení způsobené výstavbou Vltavské kaskády,“ vysvětluje cíl výzkumu Dana Fialová z týmu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Na základě shromážděných dat odborníci vytvořili mapy ukazující rozdílné proměny lokalit v okolí přehrad.  „Zabývali jsme se i fenomény, jakými jsou rekreace, druhé bydlení nebo turismus, a to až do současnosti,“ dodává Dana Fialová. 

Pařížov, přehrada jako z pohádky

Nedaleko obce Běstviny v Železných horách se ukrývá jedno z nejpůvabnějších českých vodních děl, Pařížov. Přehrada, která je zařazena mezi kulturní technické památky, byla na…

Příprava podkladů k výstavě znamenala pro vědce velmi náročnou několikaletou práci, a to jak z pohledu sběru informací různého druhu, kdy bylo nutné navštívit řadu archivů, muzeí nebo konkrétních odborníků, tak zpracování získaných materiálů. Jejich zveřejnění ve webové mapové aplikaci je pak výsledkem tisíců hodin zpracování dat v geografických informačních systémech.